Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 12.1.2004
Svátek má Pravoslav




  Výběr z vydání
 >ODBORY INFORMUJÍ: Žaloba pro diskriminaci 25. den hledání identifikace místa Chmelíčka
 >SVĚT: Kauza Kaddáfí aneb co se to s ním stalo ?
 >GLOSA: Tvrdá slova tvrdé době
 >TERORISMUS: Obsesní paranoia
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ještě ke Třem králům
 >PSÍ PŘÍHODY: V zajetí slov, v zajetí titulů
 >RECENZE: Ondřej Neff, Tma 2.0
 >FEJETON: Do divadla
 >FEJETON: Jaký je rozdíl mezi myšlenkou a údem?
 >FEJETON: Lečo
 >TELEKOMUNIKACE: Co mi provedl - a provádí - Telecom
 >SVĚT: Pohled do ciziny: jak (znovu) nastartovat ekonomiku.
 >MEJLEM: Vtipy
 >PENÍZE: Co nás v roce 2004 čeká a nemine II.
 >NÁZOR: Maladaptivní sklony věčných klausobijců

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
12.1. SVĚT: Pohled do ciziny: jak (znovu) nastartovat ekonomiku.
Jaroslav Teplý

Pod titulem "Kreativita" se tímto aktuálním námětem zabýval v krátkém sloupku v deníku De Telegraaf (10.1.2004) Willem Vermeend, finanční specialista Strany práce, který působil ve vládě předcházející koalice - v dnešní koalici není Strana práce zastoupena.

Zmiňuje se hned v počátku o osvědčeném způsobu oživení ekonomiky snížením daní pro podniky i občany. Hned však poznamenává, že efekt tohoto opatření je jen dočasný. Podíváme-li se na hospodářský vývoj za posledních sto let, ukazuje se podle něho, že trvanlivý hospodářský růst s lepší zaměstnaností spočívá na kreativitě - zabývat se neustále vymýšlením něčeho nového, nebo se zaměřit na nový směr a při tom anticipovat budoucnost.

V mezinárodní ekonomice je podle něho kreativita centrálním konkurenčním faktorem. Holandská ekonomika může trvanlivě růst jen pomocí inovací procesů, výrobků, služeb a organisačních forem. To znamená chytře vyrábět, vyvíjet nové způsoby organisace, marketingu, nové výrobky a služby, se kterými bude možno vydělávat si na živobytí na mezinárodních trzích i v budoucnu. Při tom jde o inovace nejen v podnikové sféře, ale i ve školství, v umění. a vědě.

Holandsko podle Vermeenda ztrácí rychle terén na mezinárodním hřišti, kde přibývá konkurence. Jen třetina podniků s více než deseti zaměstnanci pracovala v minulých letech na inovacích. Starosti také vzbuzují signály, že kvůli vysokým nákladům a nedostatku kvalifikovaných pracovníků se práce na inovaci výrobků přesunuje do ciziny.

Nedostatek uspokojivých inovací má co dělat také s vládnoucí kulturou. Ve srovnání s mnoha jinými zeměmi, říká Vermeend, se snažíme vyhnout risiku a kdo u nás trochu vystrkuje hlavu nad průměr, může o ni přijít (jak se v Holandsku opisuje nivelisace - J.T.). Inovace si vyžadují ovzduší, ve které dostanou tvořivé osobnosti prostor pro svou práci a ve kterém se oceňuje kuráž a smysl pro podnikání. To ovšem nesmíš hledat v Holandsku, praví tzv. Inovační dopis poslaný vládou do parlamentu koncem minulého roku. Mimo tohoto správného postřehu, jak konstatuje Vermeend, dopis obsahuje různé návrhy i předsevzetí, které mohou přispět k zlepšení dnešního klimatu, ale podle jeho názoru nemohou pořídit Holandsku dynamickou na znalostech založenou ekonomiku. K tomu je potřebí podle něho kulturního obratu (nebo převratu), počínaje ve školství.

Má pravdu, až na to, že sám nepřichází s reálnými návrhy, takže věcně nevíme, jak by se to mělo v praxi provést, a jeho názor tedy patří do stejné kategorie jako vládní Inovační dopis.

Z pera význačné osobnosti Strany práce zní ostatně to realistické hodnocení dost podivně. Willem Vermeend musí vědět a také to ví, že na tom rozpadu celkového kulturního ovzduší v posledních desetiletích má lví podíl politika jeho vlastní strany, politika, která třeba ve školství udělala z většiny škol téměř holubníky, kde je kázeň pomalu neznámým pojmem. Ale to už je zase jiná historie, jak říkával (tuším) pan Kipling, pro kterou zde není místo.

Československo naléhavě potřebovalo realisovat takový převrat kultury ve všech oblastech života v zemi po desítiletích ničivého socialismu a dostalo k tomu v listopadu 1989 jedinečnou a nevratnou příležitost. Jak to s tou příležitostí dopadlo, komu za to vděčíme a jaké to bude mít následky v budoucnosti, proniká bohužel příliš pomalu do povědomí národa. Žádná tlustá čára za minulostí nepomůže, vážení občané, spíš naopak.

11.01.2004

P.S. Willem Vermeend je hlavním autorem nedávné reformy holandského daňového systému. Reformy se provádějí čas od času , protože se v něm už nikdo nemůže vyznat. V tisku se pak většinou dočteme, že nový systém je ještě složitější, než ten starý. To nehodlám posuzovat, protože jde o pro mne těžko proniknutelný a hlavně těžko pochopitelný prales. Hlavním cílem Vermeenda bylo zrušit všelijaké možnosti odpisů daní. Nejvýraznějším rysem reformy pro námezdně pracující občany je převedení příjmů, nepocházejících přímo z práce (cenné papíry, úroky atd.) do daně z majetku. Ta byla dosud 8 promile a je teď 1,2 procenta neboli 12 promile. Vermeend k tomu došel tímto originálním způsobem: u jakéhokoliv majetku předpokládá výnos 4%, který zdaňuje třiceti procenty.Takže vlastně je to daň z příjmu případně neexistujícího, není-liž pravda. Na knížku dostanete třeba 2,5% úroku, ale platíte jako za 4%. Cenné papíry prudce klesly, nic nevynášejí, ale dosud se nezdaňoval kapitálový zisk při stoupnutí kursu akcií. To zdanění bylo teď reformou nehlučně zavedeno. Stát má zaručený příjem - to bylo hlavním Vermeendovým cílem. Lidé, kteří si pořídili ze svého v Holandsku řádně zdaněného příjmu nějakou nemovitost v jiné zemi, platí v oné zemi z nemovitosti tam platné příslušné daně. Nemají z té nemovitosti žádný příjem, ale musí z ní platit i v Holandsku shora zmíněnou daň. Ptáte se, co by se stalo, kdyby z nějakých důvodů se tento systém občanům začal vyplácet? Zreformujeme pak i tuto reformu. To je proto, že tak jako v jiných evropských státech reformátoři nedokáží omezit výdajovou stranu rozpočtu a pokračují ve ždímání občanů. To jen tak na okraj.




Další články tohoto autora:
Jaroslav Teplý

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku