KFC, neboli Pithartovo kuře (dle podoby zakladatele KFC plukovníka Sanderse s Petrem Pithartem), to je řetězec restaurací, který mám rád a občas sem zajdu na oběd a dávám si menu číslo čtyři. Jsem tedy zkušený pithartovec. Zažil jsem už mnoho mladých mužů a žen za pultem. Jsou v nich neuvěřitelné rozdíly. Někteří jsou očividn+ě šikovní a práce jim jde od ruky, jiný jsou ňoumové a lemplové. Kdybych hledal nějaké mladé lidi na práci, chodil bych po těchto restaurací a brzy bych si vybral tým šikovných lidí.

Tak ten chlapík, o kterém chci vyprávět, by v něm nebyl.

"Dám si menu číslo čtyři, nechci hranolky, chci bramborovou kaši, barbecue omáčku a střední Mirindu a budu jíst tady."
"Menu číslo čtyři?"
"Ano. Dám si menu číslo čtyři, nechci hranolky, chci bramborovou kaši, barbecue omáčku a střední Mirindu a budu jíst tady."
Dal na tác kousky masa a pytlík hranolků.
"Chci bramborovou kaši, barbecue omáčku a střední Mirindu a budu jíst tady."
Odloudal se pro kaši.
"Jakou omáčku?"
"Barbecue omáčku a střední Mirindu a budu jíst tady."
Dal mi omáčku a přesunul se k pípě.
"Colu?"
"Ne, Mirindu, střední, a budu jíst tady."
Popadl kliku od Mirindy.
"Velkou nebo střední?"
"Střední a budu jíst tady."
Přinesl mi střední Mirindu.
"Budete jíst tady nebo si to vezmete sebou?"
"Tady," řekl jsem.
Kuře bylo chutné, omáčku jsem nepoužil - v KFC nastane zmatek, když řeknu, že nechci omáčku. Oni pak namítají: Ale máte na ni nárok. Já vím, ale nechci ji. My vám ale nevrátíme peníze. Nechci omáčku, nechci peníze. Nějakej blbec, odpovídají mi němé oči. Takže si objednávám barbecue omáčku a nechávám ji neotevřenou.

Tak dobrou chuť a příště na shledanou v KFC.

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku