Bertolucciho Snílci nepochybně patří k filmům, které byste si neměli nechat ujít. Za podívání rozhodně stojí. Nicméně mnou lomcují silné pochybnosti.
Byl jsem se na film podívat s mou přítelkyní Sněhovou Vločkou, ročník 58. Byla zvědavá, co na film řeknu - já osmašedesátý rok zažil zhruba ve věku hrdinů Bertolucciho filmu, kdežto ona byla tehdy dítě. Takže: všechno na filmu je skvělé. Herecké výkony, kamera, výprava, takhle bych mohl pokračovat dlouho, a recenze na tento film jsou pochvalné (odkazy na některé odkazuji na konci článku. Když ale jdu na hodnocení filmu metodou našeho klasika Sida Hnidopicha Párala, musím zvolat: Nevěřím, nevěřím, nevěřím!

Byl jsem taky mladý. Taky jsem zažil revoluce (i když jinou, než moji francouzští vrstevníci). Taky jsem měl rád sex a se vším, co k mladému sexu patří, vylomeniny nevyjímaje. Ale nevěřím, že by dvojčata, bratr se sestrou, kteří spolu mají silný erotický vztah, leč bez soulože, že by mezi sebe vzali amerického studenta do trojky. Nevěřím, že by bratr předhodil svoji sestru zmíněnému studentovi k odpanění. Nevěřím, že by oni zmínění tři experimentátoři opravdu nevystrčili nos z domu, zatímco by venku běsnilo pařížské Jaro 1968. Vločka navíc nevěří, že by se našla žena (pokud by nebyla opravdu hóóódně střelená), která by byla schopná vlézt ke dvěma chlapíkům do vany a měla měsíčky.

Namítnete, že v sexu se dělají všelijaké vylomeniny. A já namítnu - ano, vylomeniny se dělaly, dělají a dělati budou, ale to co předvádí zmíněná trojice, to eventuálně dělají pro zábavu pokusníci, kteří už toho setsakra hodně vyzkoušeli a jak se říká, nevědí roupama, co by. Tyhle věci se vyvádějí, když lidi mají "hodně najeto". Panny a panicové bývají spíš vyjevení a vykulení a to co Bertolucci předvádí by jim spíš nahánělo strach, než by jim dělalo potěšení.

Možná, že jsem naivní, možná, že jsem úplně mimo a že je dnes běžné, že bratři nabízejí své sestry-panny roztomilým cizincům, aby je přefikli před jejich očima, přesněji řečeno, zatímco si budou na plotně smažit volská oka. Těžko mne ale přesvědčit, že to tak je.
Já tomu prostě nevěřím, a naopak si myslím, že jde o intelektuálskou exhibici. Papír snese všechno a filmový pás taky snese všechno a můžete napsat nebo natočit všechno, co si z palce vycucáte.

Každopádně ale film za shlédnutí stojí a moje námitky se rozhodně netýkají filmových kvalit díla. Moc se mi líbil ten film, až na to, že mu nevěřím.

Recenze:
Stanislav Buzek
Michael Málek

a jistě mnohé další.

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku