Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 29.1.2004
Svátek má Zdislava




  Výběr z vydání
 >DROGY: Špatné zprávy, adopce úspěchu a zdravý rozum
 >POLITIKA: Minimální mzda diskriminuje mladé lidi!
 >POLITIKA: Komunistická strana na rozcestí
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Proč jedeme do Afghánistánu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ať žijí silné názory
 >PSÍ PŘÍHODY: Pes na rozcestí
 >ŽIVOT: Jedna poznámka k úklidu pražských chodníků
 >SPOLEČNOST: Zdravotní koncepce
 >NÁZOR:Nezaměstnanost - žádný problém?!
 >REAKCE:Ještě o soustružníkovi z Vítkovic. (NP 27.01.2004)
 >TELEVIZE: Kefalín - hrubý omyl Juraje Herze
 >SVĚT: Atlantická halekačka (3) - Motýli z Višegrádu
 >PENÍZE: Nemovitostní bublina začíná splaskávat
 >FEMINISMUS: Je sameček extravagancí přírody?
 >MROŽOVINY: Pohled do kuchyně U.S. Navy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Drogy  
 
29.1. DROGY: Špatné zprávy, adopce úspěchu a zdravý rozum
Tomáš Zábranský

Výsledky školní studie ESPAD potvrdily rozdílné trendy v popularitě vysoce nebezpečných drog typu heroinu a pervitinu na jedné straně (snižuje se) a rekreačně užívané extáze a marihuany na straně druhé (zvyšuje se) u šestnáctiletých. Tento trend byl odstartován mezi léty 1997 a 1998 a poprvé jej popsala v roce 2001 studie, jež na zadání vlády zkoumala (ne)úspěšnost zavedení trestnosti držení drog pro vlastní potřebu.

Na mediální scéně ale tehdy tento fakt vzal málokdo na vědomí. Jedním z ověřených více než deset let používaných klišé totiž je, že „věk uživatelů drog stále klesá“ (aby se kolem roku 2010 plynule přehoupl do záporných čísel) a že „situace se stále zhoršuje.“

Nejpilnějším poslem špatných zpráv je už po mnoho let velitel Národní protidrogové centrály Jiří Komorous; vytrvale svolává tiskové konference, na nichž je šíří – a napadá výsledky vědeckých analýz a práci orgánů státní správy, které si vláda vytvořila v zájmu koordinace drogové politiky a jejichž práce se sám účastní. Vytváří tak kolem drog mlžný opar, v němž může každý tvrdit co chce a (ne)úspěšnost nikoho a ničeho se nedá prokázat.

Nyní pod tíhou nových dat již nelze popírat trend sníženého užívání vysoce nebezpečných drog. A náhle se právě od plk. Komorouse dozvídáme, že to policie snížila dostupnost těchto drog a právě proto je dospívající méně užívají (HN 22.1.).

Jenže studie ESPAD zjišťuje „dostupnost“ pomocí otázky (zjednodušeno): „Kdyby sis chtěl drogu XY pořídit, víš kde?“ A šestnáctiletí to u vysoce nebezpečného pervitinu a heroinu vědí méně než před čtyřmi lety; nezajímá je to, protože pro ně spolehlivě devastující „tvrdé“ drogy nejsou přitažlivou vzpourou, a tak se jich straní. Kariéra drogově závislého pro ně není zajímavá. Realizátor studie ESPAD dr. Csémy má za to, že je tento úspěch třeba přičíst účinnosti prevence, já bych u mládeže nepodceňoval ani zdravý rozum, zpracovávající osobní zkušenosti a poučené společenské vědomí.

Na černém trhu je ale všech drog stále tolik, že vrchovatě uspokojí poptávku. To lze prokázat srovnáním vývoje cen, které se u drog stejně jako u jiného zboží řídí právě zákonem nabídky a poptávky: u marihuany, pervitinu a heroinu dlouhodobě stagnují (dostupnost se nemění), u extáze v posledních letech došlo ke strmému cenovému pádu (dostupnost prudce vzrostla).

Jiným indikátorem snižování dostupnosti je množství zabavených drog. To ale v České republice tvoří zlomek objemu drog zkonzumovaných: konkrétně u heroinu to za rok 2002 bylo 34,4 kg (Český statistický úřad odhaduje spotřebu na 5,4 tuny) a u pervitinu 4,3 kg (roční spotřeba je 4,5 tuny). Je třeba komentáře?

Racionální politika si své cíle určuje v jasných časových horizontech. V dlouhodobém horizontu je cílem snížit počet těch, kteří mají zkušenost s jakoukoliv nezákonnou drogou; v krátkodobém horizontu je ale třeba si uvědomit, že oněch 44 % šestnáctiletých už nikdy o svou (přinejmenším jednorázovou) zkušenost s marihuanou nepřijde a ponesou si ji s sebou celý život. Je nutno tedy předejít experimentu s látkami ještě nebezpečnějšími.

Současný vývoj, kdy se zvyšuje počet těch, kteří mají zkušenost s konopím a zároveň se snižuje zkušenost s heroinem a pervitinem (a počet závislých na těchto drogách) je dalším důkazem o nepravdivosti teorie konopí coby „vstupní drogy,“ jež má jakýmsi mystickým způsobem zvyšovat chuť konzumentů na drogy nebezpečnější a návykovější.

„Vstupní droga“ ale v jednom ohledu funguje: pokud konzument marihuany nakupuje svou nelegální drogu na černém trhu, kde mu zároveň nabízejí drogy více rizikové, zvyšuje se nebezpečí, že okusí i je – i proto, že jsou pro dealera mnohem ziskovější. Proto je třeba tyto dva trhy co možná od sebe oddělit.

To si uvědomuje většina evropských zemí – stejně jako fakt, že kriminalizace poloviny mládeže je nerealizovatelná. Mezi konopnými látkami a ostatními drogami zákonem rozlišuje Belgie, Lucembursko, Británie, Irsko a nám v mnoha ohledech blízké Rakousko; principu oportunity ve vztahu ke konopí využívá Nizozemí, Dánsko a Německo; další tři evropské státy dekriminalizovaly držení a užívání všech drog bez rozdílu.

I české ministerstvo spravedlnosti sestavilo návrh na legislativní klasifikaci drog podle společenské a zdravotní nebezpečnosti; jeho cílem je kromě zlepšení možností postihovat výrobce a prodejce také žádoucí rozdělení trhů s ilegálními drogami. Vstoupí-li zákon v platnost, bude to prospěšné pro tělesné i duševní zdraví celé společnosti.

Možná se plukovníku Komorousovi a ideologické části politického spektra podaří pomocí „špatných zpráv“ a adopce cizích úspěchů přijetí zákona zabránit. Pak si budou muset na svůj vrub přičíst zbytečně zvýšení rizika u těch, jež funkční společnost chrání především: mláďat.

Prevenci, tedy vysvětlování srovnatelně nižších – ale existujících a nezanedbatelných – rizik konopných drog a rizik užívání všech psychotropních látek obecně za nás ale žádný zákon neodvede; ověřili jsme si to již zmiňovanou neúspěšnou represivní novelou z roku 1999.

Tady musí nastoupit cílené úsilí všech, kterým práce s léčbou problémových uživatelů a závislých naštěstí již nenarůstá jako v přecházejících obdobích.

(Vyšlo v Hospodářských novinách 28. 1. 2004; publikováno se svolením autora) MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D.

se zabývá drogovou epidemiologií a výzkumem drogové politiky; v současnosti je stipendistou na Johns Hopkins University v Baltimore (USA)

"Vyšlo v Hospodářských novinách 28. 1. 2004; publikováno se svolením autora."


Další články tohoto autora:
Tomáš Zábranský

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku