Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 30.1.2004
Svátek má Robin




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Odpudivé vlastnosti: závist a podezíravost.
 >POLITIKA: Živnostníci - řeší se důsledek nebo příčina?
 >GLOSA: Kauza Kalášek
 >FEJETON: Temné a svítící vagóny
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Měnová reforma
 >PSÍ PŘÍHODY: Oblíbená zábava
 >ŽIVOT: Reklama s bambulí
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!
 >NÁZOR: Žijeme v policejním státě?
 >NÁZOR: Mazat jména v seznamech StB, či nemazat?
 >SPOLEČNOST: Problémy s americkým vízem
 >SVĚT: Nakřáplé filipíny 8 : do hor k bývalým lovcům lebek
 >PENÍZE: Volný pohyb zboží
 >NÁZOR: Trocký putuje do vyhnanství, aneb jak se trpělo za Cara
 >CHTIP: Nováček v nudistickém klubu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
30.1. RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Měnová reforma
Ondřej Neff

Jako každý pátek pokračuji i dnes ve vzpomínání na má dětská léta mezi mým pátým a patnáctým rokem věku. Celý seriál se dá číst na mém osobním webu Hyena.cz.

V roce 1952 bydlela naše rodina ještě ve Slapech. Tam jsem v září předešlého roku začal chodit do školy. Politika na mne doléhala jen hodně z dálky, přes silný filtr. Rodiče se báli přede mnou mluvit a když si chtěli něco o politice sdělit, hovořili německy. Posledně jsem se tu zmínil o měnové reformě, v souvislosti se zmrzlinou. Nepamatuji na ten památný projev prezidenta Zápotockého, který v rozhlase tvrdil, že zvěsti o chystané měnové reformě jsou reakcionářský žvást a druhý den byla. Zato si přesně pamatuju, že v novinách vyšly obrázky nových bankovek - včetně jednokorunové a tříkorunové bankovky. Jednokorunovka byla hnědá, tříkoruna modrá, podle vzoru sovětského třírublu. Pastelkami jsem se pokusil obrázky kolorovat a svěřil jsem se otci s úmyslem, že bych obarvené peníze z novin vystřihl a pokusil se jimi platit.
Nápad to byl, myslím, vcelku rozumný.
Na bankovkách bylo napsáno, že jsou kryté zlatem. To mě taky moc zajímalo. Myslel jsem, že je na nich plátek zlata, že se budou lesknout. Otec mi vysvětlil, že to znamená, že zlato je v bance, v té hodnotě, jakou mají peníze.
"Když půjdu do banky, dám jim peníze, dají mi zlato?" chtěl jsem vědět.
"Tak to ne," řekl otec.
Dlouho mi to leželo v hlavě, jak to s tím zlatem je a čím vlastně byly ty bankovky kryté.
Vyměňovaly se na poště, byl tam sběh lidí a ti, co si peníze vyměnili, je ukazovali ostatním, co ještě čekali ve frontě. Později byla v kádrových dotaznících kolonka "chování za měnové reformy" a kdo se v den výměny neusmíval a neprojevoval ze státního bankrotu nadšení, měl škraloup.

O něco později vyvěsili v hostinci U Neužilů plakát.Znázorňoval houpačku, na té těžké straně, docela u země, seděla vítězná koruna a nahoře na druhé straně bezmocně, ba zoufale visely dolar, libra, frank, lira...

Hodně lidí přišlo o všechno. Vyprávělo se o muži, který na základě zkušeností z první reformy (bankrotu) z roku 1945 uložil veškeré úspory do mincí s tím, že mince zůstanou, nebudou se vyměňovat. Úspory byly dobré do šrotu. Reforma postihla i naši sousedku, starou babičku "babí" Pokornou. Šetřila si na pohřeb a peníze měla ve štrozoku.

"O všechno jsem přišla! Já teď nebudu moct klidně umřít!"
Otci se jí zželelo a peníze v patřičné výši jí dal. Ona ale nepřestala bědovat.
"Ale babí, proč naříkáte? Vždyť vám ty peníze pan spisovatel dal!"
"On by mi je dal stejně," pravila stařenka a dál naříkala nad svým osudem.
Měla recht.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku