Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 16.2.2004
Svátek má Ljuba




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Britská vládní analýza o klasifikaci konopí
 >GLOSA: A co později?
 >FEJETON: 13. únor 1945, Drážďany
 >REAKCE:Otevřený dopis předsedovi KDU-ČSL Miroslavu Kalouskovi
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Pohádka o Ponožce
 >PSÍ PŘÍHODY: Zmatený Matlafousek
 >NÁZOR: Cesty za dobrodružstvím
 >INTERRUPCE: Výzva poslancům
 >FEJETON: My o voze, vy o koze
 >HOMOSEXUALITA: Zmatené vosí hnízdo
 >SVĚT: Hodnocení výkonů doby
 >NÁZOR: Penzijní reforma
 >PENÍZE: Podniky v EU: DPH čekají velké změny
 >GLOSA: Premiér potřebuje klacek
 >REAKCE: Odpověď Aleši Richterovi od H. Havlíkové

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Drogy  
 
16.2. TÉMA: Britská vládní analýza o klasifikaci konopí
Josef Radimecký

Britská vládní analýza o klasifikaci konopí (podle míry nebezpečnosti)

Ve Velké Británii bylo 29. ledna tohoto roku konopí zákonem přeřazeno ze třídy B (kde bylo spolu s amfetaminy, metamfetaminy a dalšími vysoce rizikovými drogami) do třídy C (kde jsou mj. steroidy, benzodiazepiny, barbituráty a další psychotropní látky). Do třídy C byl ze třídy A (kde byl spolu s heroinem) přeřazen i hašiš a psychotropní konopný (hašišový) olej. Tomuto kroku předcházela žádost britského Ministerstva vnitra o zpracování vědecké zprávy na téma rizik a rozšíření užívání a zneužívání konopí. Výsledná zpráva vládního Poradního výboru pro otázky zneužívání drog byla zveřejněna v Londýně v březnu 2002 a již v květnu byla se souhlasem britské strany přeložena do češtiny.

Neviditelný pes získal svolení tuto zprávu zveřejnit.  Vzhledem k jejímu rozsahu uvádíme stručnou předmluvu ředitele sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky spolu s možností stáhnout plný text (16 stran v dvojitém řádkování) ve formátu PDF.

Úvod k českému překladu

Na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 16. března 1998 platí v České republice od 1. ledna 1999 novelizace tzv. „protidrogového zákona“. Jejímu přijetí předcházela bouřlivá veřejná diskuse o možných pozitivních i negativních důsledcích nově zavedené skutkové podstaty v § 187a), jež spočívá v zavedení trestnosti držení omamných a psychotropních látek pro vlastní potřebu. Přitom tento postih nerozlišuje mezi ilegálními drogami podle míry jejich zdravotních a společenských rizik. 

Praktické důsledky změn, které z novelizace zákonů č. 140/1961 Sb. a č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů vyplývají, mapovala „Analýza dopadů drogové legislativy“ (dále jen PAD). Analýzu zpracovala řada externích odborníků na zakázku Rady vlády – Meziresortní protidrogové komise.

Pro objektivní a komplexní zhodnocení dopadů zavedení trestnosti držení drog pro vlastní potřebu, bylo třeba zmapovat situaci v dílčích oblastech a porovnat jejich vývoj mezi lety 1998 a 2000 (rok před a rok po zavedení novelizace tzv. „drogové legislativy").  Vedle pěti klíčových indikátorů (odhad počtu problémových uživatelů drog, počet žádostí o léčbu, výskyt infekčních nemocí mezi uživateli drog, počet úmrtí v důsledku nebo v souvislosti s užíváním drog, postoje společnosti vůči drogám), jejichž sledování vyžaduje po členských i kandidátských zemích EU Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogové závislosti  (EMCDDA), se tak podařilo mj. vyčíslit i společenské náklady na zneužívání nelegálních drog v ČR. Jde o indikátor, jehož sledování plánuje EMCDDA zavést v evropských zemích v dalších letech právě za využití metodologie uplatněné v PAD.

A jaké byly závěry analýzy? Zavedení trestnosti držení drog pro vlastní potřebu (kdy drogy nejsou rozlišeny podle míry jejich zdravotních a společenských rizik) je z ekonomického a společenského hlediska neefektivní. Jenom na jeho prosazování vydala ČR v letech 1999 - 2000 nejméně 37 mil. Kč. Očekávané přínosy zavedení trestnosti držení drog - tj. sníží se dostupnost drog, sníží se poptávka po drogách, sníží se počet uživatelů drog, zavedení trestnosti držení drog s sebou nepřinese žádné nové společenské náklady - se přitom nenaplnily. Nepotvrdily se ani katastrofické předpovědi některých odpůrců zavedení trestnosti držení nezákonných drog pro vlastní potřebu.

Vláda vzala závěry PAD na vědomí a usnesením č. 1177/01 přijala i související opatření, jejichž cílem je zvýšit účinnost aktivit a postupů zejména v oblasti potlačování nabídky drog. Jedním ze schválených úkolů, za jehož splnění odpovídá Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti a se sekretariátem Rady vlády – Meziresortní protidrogové komise je, v termínu do 31. 12. 2002, předložit vládě návrh na legislativní  rozdělení  drog do 2 respektive do 3 kategorií podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti. Toto rozdělení nezákonných drog by se následně mělo promítnout do připravované rekodifikace trestního práva hmotného, kdy by resort spravedlnosti měl  provést revizi skutkových podstat a revizi sankcí trestných činů spojených s drogovou problematikou. Jinými slovy, případný trestní postih za „drogové trestné činy“ by měl zohledňovat a rozlišovat i míru zdravotní a společenské nebezpečnosti různých druhů drog.

Smysluplnost takového postupu potvrzují i zkušenosti řady zemí západní Evropy, které o přehodnocení přístupu svých národních protidrogových politik ve vztahu k produktům cannabisu a jejich uživatelům v posledních letech nejenom velmi diskutují, ale je i uskutečňují.

Jednou ze zemí, které se snažily snižovat počty uživatelů nezákonných drog  postihem za jejich držení je i Velká Británie. Počet trestných činů spojených s cannabisem díky této politice stoupl z 15.388 případů v roce 1981 na 88.548 případů v roce 1999. Ve více než v 90 % z těchto případů se jednalo o „nezákonné držení“ konopných produktů. Údaje z Průzkumu kriminality v Británii ukazují, že celoživotní prevalence užívání konopí (tj. počet těch, kteří drogu alespoň jednou ve svém životě vyzkoušeli) vzrostla ve věkové skupině 20 – 24 let z 12 % v roce 1981 na 52 % v roce 2000. Podle odhadů britských odborníků užívaly v roce 2001 konopí přibližně 1.503 tisíce osob.

Tyto skutečnosti vedly současného ministra vnitra Velké Británie Davida Blunketta k úvaze o přehodnocení stávajících opatření britské protidrogové politiky ve vztahu k produktům konopí a jejich uživatelů. Proto se obrátil na svůj poradní výbor pro otázky zneužívání drog, který je složen ze zástupců odborné veřejnosti (tj. toxikologů, farmaceutů, praktických lékařů, psychiatrů, psychologů, sociálních pracovníků, výzkumníků a právníků) se žádostí, aby tento výbor přezkoumal současnou britskou klasifikaci produktů z konopí s využitím nejnovějších vědeckých poznatků.

Výbor zpracoval velmi přehledným a strukturovaným způsobem zprávu, jež shrnuje vědecké poznatky z dostupné světové odborné literatury. V tomto přehledu odpověděl výbor i na řadu otázek o účincích cannabisu na lidský organismus stejně jako na řadu mýtů, které tuto omamnou a psychotropní látku provázejí. Závěrem skutečně navrhl ministru vnitra přeřadit produkty konopí do třídy C -  nejméně škodlivé drogy.

Díky úzké dvoustranné spolupráci mezi Českou republikou a Velkou Británií se sekretariátu Rady vlády – Meziresortní protidrogové komise podařilo zprávu výboru získat a nyní nabízíme její doslovný český překlad odborné i laické veřejnosti pro další diskusi o zacházení s produkty konopí v České republice. 

V Praze, 29. května 2002                                                 

Mgr. Josef Radimecký

ředitel sekretariátu RVKPP

Plná verze zprávy je ke stažení ZDE.

Pro její přečtení je třeba mít nainstalovaný volně šiřitelný Adobe Acrobat Reader.




Další články tohoto autora:
Josef Radimecký

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku