Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 18.2.2004
Svátek má Gizela




  Výběr z vydání
 >VZPOMÍNKA: Milý pane Šimku!
 >MROŽOVINY: Micheli nesmrtelný, Angelo božský…
 >LIDŠTINY: Ňadro a vějíř - pomyslné symboly volnosti a osobní svobody.
 >KULTURA: Kulturní skvrna v barevné Ostravě
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Příběh ztraceného diáře
 >PSÍ PŘÍHODY: Orel much lapá?
 >GLOSA: Přestaň lhát!
 >KULTURA: Rozhovor s ředitelem Febiofestu Fero Feničem
 >NÁZOR: Jak města přicházejí o zastupitele
 >EKONOMIKA: Riziko zvyšování inflace je vysoké
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >POSTŘEH: O pluskání
 >NÁZOR: Je limp-dick česky "zvadlej ču.ák" nebo jen "schlíplej pták"? Jste pobouřeni, když to čtete?
 >PENÍZE: Připraví vás pojišťovna v dobré víře o 11 tisíc?
 >CHTIP: Telecom a tarify

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Film  
 
18.2. KULTURA: Rozhovor s ředitelem Febiofestu Fero Feničem
Ondřej Stratilík

S jakými dojmy jste loni Ostravu opouštěl a s jakými předsevzetími se do ní vracíte?
Před rokem jsem měl pocit, že se zde nevyplnila všechna má očekávání, a to i přesto, že jsme tady přišli s největší nabídkou po Praze. Bylo zde osm sálů, zatímco v Brně jen sedm. Zdá se mi, že to Ostrava neunesla, že nabídka byla velmi široká a velká, a divák na to nebyl ještě připraven. Letos jsme proto nabídku zhustili, zmenšili počet sálů na čtyři. Na druhé straně jsme tak mohli výběr nabízených filmů zkvalitnit. Teď budeme jen netrpělivě a zvědavě čekat, jak to přijme ostravský divák. Jestli Febiofest dokáže přilákat další zájemce, nebo zde zatím není pro festival takový prostor jako třeba v Praze nebo v Brně.

Dalo by se tedy říct, že jste se k ostravskému Febiofestu přemlouval?
Ne, dá se říct, že jsem zvažoval, jestli Ostravu znovu organizovat, nebo ji nahradit jiným městem, kde by byl o festival větší zájem.

Nabízí letos festival nějaké novinky?
Hlavní novinkou a přínosem je to, že filmy, které zde uvidíte, zhruba 80 snímků, už nezhlédnete nikde jinde. Ta příležitost je tady jen jedenkrát, protože žádný film nereprizujeme. Ten, kdo má rád film, kdo se chce něco dozvědět o dnešním světě a kinematografii, má ojedinělou možnost. Protože jinak nevím, jak by se v Ostravě mohl k takovým filmům a k takové nabídce divák dostat.

To je vlastně i hlavní poslání Febiofestu.
Určitě. Febiofest chce kultivovat diváky, lákat je do kin, ukazovat jiné filmy, než nabízí oficiální distribuce a chce diváka posouvat od komerčních filmů ke snímkům, které by normálně nehledal. Ale třeba když ten film uvidí, tak si objeví něco, o čem do té chvíle netušil, že by na filmovém plátně mohl vůbec vidět.

Některé filmy ovšem po skončení festivalu do distribuce ale jdou, že?
Pár filmů v sekci světových novinek je samozřejmě uvedeno jako distribuční premiéra. Tak tomu je i u jiných festivalů, například MFF v Karlových Varech. To jsou filmy, u kterých jsou již zakoupena distribuční práva a půjdou v následujících týdnech a měsících do běžné distribuce. Ale spousta filmů v sále světových novinek také patří mezi ty, jenž budou uvedeny jen jednou. V dalších třech sálech - Románské kino, Severské kino, Asijské kino - jsou filmy, které se zde nikdy neobjevily a ani nevím, že by někdo uvažoval o jejich zařazení do distribuce.

K festivalu neodmyslitelně patří cena Kristián.
Tato cena se uděluje už několik let vždy na závěr Febiofestu. Je to ocenění české kritiky za nejpozoruhodnější umělecký počin roku v kategorii dokumentu, animované tvorby a hraného filmu. V anketě hlasuje sto novinářů. Oslovujeme žurnalisty, kteří se zabývají filmovou a televizní kritikou. Samotná cena Kristián je soška sochaře Olbrama Zoubka. Dalo by se říci, že Kristián je malou českou obdobou slavných Zlatých glóbů, cen americké kritiky. Kristián velmi přesně předznamenává, jak dopadnou výsledky Českého lva.

Ondřej Stratilík




Další články tohoto autora:
Ondřej Stratilík

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku