Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 23.4.2004
Svátek má Vojtěch




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Státní správa
 >PENÍZE: Která variabilní pojistka je nejlepší II.
 >LIDŠTINY: Válečný prezident aneb Bush z mrtvých
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Čepice
 >PSÍ PŘÍHODY: Pejskař? Ne, pasáček!
 >JUSTICE: Když už, tak už
 >SVĚT: Traumatem neúspěchu úspěšní Američané
 >NÁZOR: Proč (ne)být vegetariánem?
 >PŘÍBĚH: César
 >O KNIZE: Jak se dělá evoluce a co na to žirafí krk
 >CHTIP: O milencích
 >EKOLOGIE: Ptáci a ti druzí
 >TÉMA: Za globální oteplení můžou mimozemšťané (část 1.)
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Ošklivý chlapeček, ošklivá holčička
 >LIDŠTINY: Když se pohádky stávají skutečností

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
23.4. NÁZOR: Proč (ne)být vegetariánem?
Markéta Zobaníková

Možná se vám zdá, že problematice vegetariánského stravování je věnováno příliš mnoho pozornosti. Je to pouze módní výstřelek nebo má tento způsob výživy a s ním spojeného životního stylu své opodstatnění? V době, kdy nás sužují rozličné civilizační choroby, kdy řešíme otázku nedostatku potravy v zemích třetího světa, či se zabýváme etickým hlediskem při chovu a usmrcování zvířat, jistě není zvýšený zájem o tuto problematiku bez významu.
Jak tedy otázka v nadpisu článku souvisí s hladomorem v zemích třetího světa? Téměř dvě třetiny produkce obilí v západní Evropě slouží jako krmivo pro hospodářská zvířata. Při současném ubývání množství kvalitní orné půdy se mnoha lidem tento fakt jeví jako plýtvání. Vždyť toto množství obilí by nasytilo mnohem více lidí, než se nasytí takto vypěstovaným masem. Tento argument často znějící z úst vegetariánů je jistě oprávněný, je však otázkou, zda by snížená konzumace masa skutečně vedla k vyřešení potravinové krize v zemích třetího světa. I teď totiž obrovské množství produkce evropského zemědělství končí na skládkách, místo aby bylo využito jako pomoc hladovějícím.
Dalším faktem, který vegetariáni na obhajobu svého stravování uvádějí, je utrpení zvířat ve velkochovech a na jatkách. S tím nelze nesouhlasit. Nikomu z nás, by se asi nelíbil život ve stísněných podmínkách. Proč však někteří vegetariáni odmítají i maso vyprodukované na eko-farmách. Vždyť tam žijí zvířata v důstojných pomínkách a přijímají přirozenou stravu. Zde pak vegetariáni argumentují etickým hlediskem. Má člověk právo zabít živého tvora? Proč na svého domácího mazlíčka (psa, kočku, andulku, …) nedá dopustit a vražda krávy, vepře a mnoha jiných tvorů jej nechává chladným. Vyplývá to z historického hlediska. Člověk během svého vývoje prošel fází lovce. Ta mu pravděpodobně umožnila zvětšení mozku, takže pak zaujal dominantní postavení nad ostatními živočichy. Pes člověku při lovu pomáhal, a stal se tak jeho nejlepším přítelem, čímž byl vyřazen z lidského jídelníčku.Vegetariánům se však takové nespravedlivé rozdělení. Tvrdí, že nejsme pány tvorstva, abychom rozhodovali, kdo má či nemá právo žít. Proto se veškerého zabíjení a konzumace masa vzdávají.
Jaký vliv na lidské zdraví má ale vyškrtnutí masa z jídelníčku? O tom se stále vedou spory. Hlavně klasická medicína se k tomuto druhu stravování staví skepticky. Ovšem už i někteří lékaři shledávají na vegetariánské stravě jistá pozitiva. Především je to omezení přísunu tzv. škodlivého cholesterolu a nasycených mastných kyselin, které se spolupodílí na vzniku aterosklerózy. Dále dochází k eliminaci antibiotik přijímaných prostřednictvím masa(tyto léky, přidávané zvířatům do krmiva, umožňují adaptaci patogenních bakterií, čímž dochází k selhání účinnosti antibiotik podaných nemocnému člověku). Mizí riziko nákazy Creuzfeld-Jacobovou chorobou, ptačí chřipkou či rozličnými živočišnými parazity. Také se snižuje tvorba kyseliny močové, jejíž nadbytek se ve formě krystalků usazuje v kloubech a vyvolává dnu. S vegetariánskou stravou souvisí i vyšší přísun vitaminů, antioxidantů a ve většině případů i menší množství dodané využitelné energie, což snižuje riziko vzniku obezity. Proč se tedy uvádí, že spousta vegetariánů plní lůžka v nemocnicích? Je to dáno mylným výkladem podstaty vegetariánství. Ono totiž nestačí jíst jen rohlík bez salámu nebo bramborový salát bez řízku. Je nutné celkem radikálně změnit jídelníček. Zařadit více obilovin, luštěnin, ovoce, zeleniny, občas také nějaké mléčné výrobky a vejce. Důležitá je hlavně pestrost. Žádná rostlinná bílkovina totiž není plnohodnotná (neobsahuje všech devět esenciálních aminokyselin), a proto musí být při stavování vždy kladen důraz na pestrost, aby žádná aminokyselina nechyběla. Zmíněná pestrost je myšlena v rámci týdne až měsíce. V těle má totiž každý tzv. aminokyselinový pool, takže není nutné doplňovat všechny aminokyseliny denně. Občas vegetariáni trpí také nedostatkem vápníku, fosforu,hořčíku, které jsou v rostlinách vázány na kyselinu fytoovou, čímž se snižuje jejich vstřebatelnost. Často se u nich objevuje i chudokrevnost. Železo nezbytné pro krvetvorbu je totiž u rostlinné stravy využitelné jen z 1-5%, zatímco u masa je to 10-30%. Snížená imunita bývá u vegetariánů vyvolána nedostatkem selenu a zinku. Tyto minerály je možné doplnit především z ořechů a semen, která jsou i neocenitelným zdrojem vápníku pro lidi omezující konzumaci mléčných výrobků (hlavně sezamové semeno, mák). Hlavním zdrojem vitaminu B12 a H (biotinu) jsou vejce a mléčné výrobky, takže jejich úplné vyškrtnutí z jídelníčku nelze v žádném případě doporučit.
Aby nadále nepřibývalo vegetariánů v nemocnicích, je tedy opravdu důležitá pestrost. Každý by měl aspoň částečně znát zdroje pro tělo nezbytných látek. Není však nutné dávkovat si jídlo přesně podle výživových tabulek. Prostě všeho s mírou. Jinak by vám kromě myšlenky na jídlo na nic jiného nezbýval čas. Přece nežijeme, abychom jedli, ale jíme abychom žili. Z toho důvodu také není vhodné někomu neustále říkat, jestli jíst maso či nikoli. Každý z nás je jiný. V každém z nás se projevují buď kořeny sběrače, to znamená, že inklinujeme spíše k vegetariánství nebo v sobě naopak nezapřeme původ lovce, a bez masa si svůj život nedokážeme představit. To je důležité mít na paměti hlavně tehdy, když vás opět napadne někoho přesvědčovat o vhodnosti té či oné stravy. Každý se rozhoduje sám, proto se snažte být tolerantní.




Další články tohoto autora:
Markéta Zobaníková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku