Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 24.4.2004
Svátek má Jiří




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Všichni o všech všechno víme! Ale chceme to?
 >TÉMA: Kouř škodí
 >FEJETON: Od té doby, co mi píše Elene
 >MOBY DICK: Souboj ředitelů
 >LIDŠTINY: Válečný prezident aneb Bush z mrtvých
 >TÉMA: Státní správa
 >PENÍZE: Která variabilní pojistka je nejlepší II.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Čepice
 >PSÍ PŘÍHODY: Pejskař? Ne, pasáček!
 >JUSTICE: Když už, tak už
 >SVĚT: Traumatem neúspěchu úspěšní Američané
 >NÁZOR: Proč (ne)být vegetariánem?
 >PŘÍBĚH: César
 >O KNIZE: Jak se dělá evoluce a co na to žirafí krk
 >CHTIP: O milencích

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
24.4. TÉMA: Kouř škodí
Stanislav Reiniš


To všichni vědí. Jedním ze zdrojů škodlivého kouře je kouření. Každý ví základní fakt, že, zatímco nekuřáci trpí některými druhy rakoviny plic tak, že frekvence tohoto onemocnění je 0,07/1000 nekuřáků za rok, u silných kuřáků je to 2,75. To je devadesát procent všech smrtí na rakovinu plic. Toto jsou čísla z Oxfordské příručky pro lékaře. Uvedené číslo pro nekuřáky znamená, že rakovinou plic onemocní 7 ze 100.000 nekuřáků.
Ve spojitosti s tímto faktem se velmi vehementně diskutuje o vlivu tzv. pasivního kouření na vznik rakoviny plic. Pasivní kuřák je takový, který ve svém pracovním prostředí nebo doma dlouhodobě vdechuje cigaretový kouř druhých lidí, kuřáků. Podle metaanalýzy, kterou uveřejnili britští autoři Hackshaw, Law a Wald, zvyšuje pasivní kouření nebezpečí rakoviny plic o 24%. To je hrozivé číslo, ale statistiky nejsou tak hrozivé, když si uvědomíme, že se jedná o 24% čeho? Jedná se o dvacet čtyři procent ze sedmi. To je, podle jednoduchého propočtu, vzestup o 1.68 případů na 100.000 nekuřáků.
Když jsem si tato data vyhledal, měl jsem pocit, že se s námi občany hraje jakási podivná hra. Ze serie škodlivin si ekologické spolky, media a úřední činitelé vybrali právě tu jednu, cigaretový kouř. Škodí lidem, o tom není pochyb. Statisticky to vychází dokonale.
Existují však jiné, mnohem významnější škodliviny, o kterých se mlčí. Když vystoupíte z letadla na Ruzyni, první, co cítíte, je kouř z nesčetných komínů, z nesčetných osobních aut, z nesčetných kamionů, továren a všeho možného. Nezvyklého člověka to může dovést až k záchvatu astmatu.
Děti, které žijí ve velkých městech, z toho stůňou. Většina školních dětí trpí bronchitidami, alergiemi, nebo dokonce astmatem.
Když jedeme autem směrem ku Praze, k Torontu nebo ke kterémukoliv velkému městu, vidíme již zdaleka nad každým z těchto měst obrovský žlutý oblak. To není cigaretový kouř. To je hlavně z aut, které zahltily stará města jako je Praha. Praha je v kotlině a vnitřní město je stavěno spíš pro koňské povozy než pro automobilový provoz. Nebe ve velkých městech není modré, je i za těch nejslunnějších dnů žlutošedivé. A to lidé dýchají. O tom, jak tento kouř ovlivní výskyt rakoviny plic u občanů, se jen dohadujeme, statistiky jsou velmi kusé. Jen občas se dočteme v odborné literatuře, že rakovina plic u nekuřáků postupně ve velkých městech stoupá.
Jsem nekuřák a nemyslím si, že by se mladí lidé měli učit kouřit. Je to neelegantní a nechutné. Tabákový průmysl nikdy neměl vzniknout. Pasivní kouření u nekuřáků je však, zdá se mi, spíše zástupný problém. Zdá se mi, že mnohem větší význam mají další zdroje škodlivin, jako jsou benzinové motory, spalování nafty a spalování uhlí.
Vypadá to velice pěkně, když noviny píší, kolik máme aut na obyvatele, jak v Mladé Boleslavi vyrobí tolik a tolik aut, jak se prodávají, a také jak jsou lidé s nimi spokojení. Mohutný naftový průmysl, před kterým se sklánějí i vlády, také do toho má co mluvit. Když do toho začne někdo rýpat, je nepřítel pokroku. To jsem já. Kde mohu, chodím pěšky nebo jedu veřejnou dopravou. Nikoho tím nepotěším, ale měli bychom se zamýšlet. Jezdění autem je sice display společenského postavení, ale škodí. Také je ve městě značně pomalé. Takových lidí, kteří raději jedou autem než podzemní dráhou, si nevážím.




Další články tohoto autora:
Stanislav Reiniš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku