Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 6.5.2004
Svátek má Radoslav




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Výpověď Vladimíra Železného před vyšetřovací komisí
 >INFO: Convoy of remebrance 1945
 >LIDŠTINY: Amerika útočí na Irák, obři útočí na Ameriku.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Český nacionalismus a populismus na vzestupu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: V modrém lese
 >PSÍ PŘÍHODY: První koupání této sezóny
 >SPOLEČNOST: Veřejné peníze = veřejná kontrola
 >EKOLOGIE: Vstoupím do Strany Zelených?
 >POEZIE: Láska na hřbitovní zdi podruhé
 >MEZI PAPUÁNCI : První orientace
 >GLOSA: Vypískali Buzkovou!
 >PENÍZE: Co určuje ceny nemovitostí
 >EKONOMIKA: Růst sazeb a posílení koruny k dolaru
 >POLITIKA: Jak nevolit do Evropského parlamentu
 >POLITIKA: Evropa může dostihnout USA, ale…

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
6.5. RODINA A PŘÁTELÉ: V modrém lese
Ondřej Neff

Jaký byl největší dojem z bruselského víkendu? Slavnost k příležitosti rozšíření o deset států? To jistě také. Mohutný zážitek ale poskytl modrý les.

Zavedl nás tam kamarád, u kterého jsme s Vločkami v Bruselu bydleli. Je to blízko Waterloo, ano, tam, kde byl poražen Napoleon a kde jsou kořeny belgického království (vzniklo na Berlínském kongresu, který řešil uspořádání Evropy po válkách s Napoleonem).

Je to les bukový, čistý, nezaneřáděný křovinami. V tlusté vrstvě úžasné bukovky rostou divoké hyacinty - ty kvetou na jaře modře. Obvykle kvetou dříve, než koncem dubna - letos ale bylo v Belgii jaro chladné, takže se hyacinty zpozdily.

Těžko popsat, co je to modrý les. Představte si plochu květů o rozloze několika čtverečních kilometrů, zastřešenou klenbou korun vysokánských buků. Buky mají listy zatím jen malé, dá se říci tenké - světlo jimi proniká jako nějakou blánou, takže je nazelenalé, rozhodně tedy barevné, jako světlo v katedrále, když projde vitrážemi. V lese jsou cesty, asfaltové i sypané načervenalým pískem. Díváte se na ten zázračný jev a chce se vám šeptat, abyste ho snad nevyplašily a nezmizel.

Poznamenal jsem, že jsou Belgičané obdivuhodní, že to nezničí, že chovají modrý les v úctě.
Přítel mě rychle vyvedl z omylu.
Jsou to stejná hovada, jako Češi, chodí do lesa hyacinty rvát, válí se v nich, chovají se k nim nehorázně.
Jenže hyacintů je tolik a sílu mají takovou, že všechno vydrží a ještě rozšiřují svoji plochu.
A stačila by jedna malá Spolanička... Snad se jí nedočkáme.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku