Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 8.5.2004
Den osvobození od fašismu




  Výběr z vydání
 >TÉMA:O logice a nedobrovolné prostituci
 >GLOSA: Veselo kolem registračních pokladen
 >POSTŘEH: O smíšeném zboží
 >MOBY DICK: Souboj v nebesích
 >Pekelníčci nabízejí to nejlepší
 >JINAKOST: Diagóza maniodeprese
 >EU: Jak nás vítala země Rakouská v EU
 >EU: Schumanův Den Evropy
 >FEJETON: Miluji Martinu Balogovou!
 >DETEKTIVKA: Jednou tě zabiju
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Muzika, písničky
 >PSÍ PŘÍHODY: Odmítnutý nápadník
 >POSTŘEH: O Zeměkouli
 >PRÁVO: Učitelka vyhrála soud proti zaměstnavateli
 >EKONOMIE: Měřič státního dluhu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
8.5. Psychologové varují před depresemi spojenými s jarem.
JITA Splítková

Každým rokem se s počínajícím oteplením velká část lidstva vrhá do svých skříní i botníků a lamentuje nad jejich obsahem. Lamentace se někdy mění v rodinná dramata - to když například dáma utratí za nové šatičky a botičky nejenom svoji výplatu, ale vybere a prošustruje celý rodinný účet. Ty konce těchto dam, jsou někdy velice drastické, ale toto se v našich zeměpisných šířkách moc nestává. Většinou pohled do skříně a botníku u ženy (v dnešní době i u muže) vyvolá náhlou a rychle postupující oděvní depresi. Začíná větou: Co si jen mám vzít? nebo Do ničeho se nevejdu! či V tomhle mám jít do práce?
Oděvní depresi nepropadají pouze ti, co prostě skříně a botníky vůbec nemají, protože nemají vůbec nic nebo hodně málo - ať už to jsou lidé zvaní "houmlesáci" či členové ještě existujících primitivních kmenů.
Bezdomovec - žena i muž, musí vzít za vděk jakýmkoli darovaným nebo v kontejneru nalezeným oděvem. Technickou civilizací nepoznamenaný člověk, námi zvaný primitivní, chodí buďto nahý nebo si oděv i obuv vyrábí z toho co má po ruce a je mu jedno jak v tom vypadá a oděvní depresi nezná.

Další druh deprese, který může člověka na jaře přepadnout, je hokejová deprese z MS.
Ta následuje po neúspěchu toho týmu, kterému člověk fandí. Letos neúspěch postihl náš národní tým a hokejová deprese může postihnout tedy každého občana ČR, který jim fandil.
Je to neuvěřitelné, ale po krásných a vítězných zápasech, ve kterých nám rozhodčí rozhodně nebyli naklonění, jsme byli z Mistrovství světa v ledním hokeji vyřazeni, slabším týmem. Náš zápas s Amíky sice nebyl tím nejlepším, co náš tým mohl předvést, ale prohráli jsme ho 2:3 až po nájezdech a jen ty rozhodly, že jsme nepostoupili dál. Mohou tedy za náš debakl v šampionátu jen naši hokejisté? Ne. Může za to opravdu debilní herní systém. Nevím, kdo tu perlu vymyslel, ale byl to koumák přející průměrnosti. MS by se mělo vrátit k lepším a herně spravedlivějším systémům - třeba dobrý byl ten, který fungoval na mistrovství pořádaném u nás v roce 1985.
Tento problém herního systému zmínil i bývalý trenér naší reprezentace Josef Augusta:
"Změnil bych herní systém. Pokud někdo vyhraje ve skupinách šest utkání v řadě, pak by nemusel podstupovat ošidnost čtvrtfinálového zápasu a naopak měl mít jisté semifinále a s ním dva zápasy o medaile."
Co se dá dělat, když se sami hokejoví činovníci neozvou, my můžeme jen skřípat zubama.

JITA Splítková




Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku