Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 11.5.2004
Svátek má Svatava




  Výběr z vydání
 >ARCHITEKTURA: Psí procházka Bubenčem
 >EKOLOGIE: Černobylští mičurinci v Reflexu
 >REAKCE: Milan Novák - svou pravdu si vzít nedáme
 >DETEKTIVKA: Divočák a poručík kriminálky
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Sladká kontrola
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Goldbergovské variace
 >PSÍ PŘÍHODY: Kdo vytváří cestičky
 >Bártův Entropicture
 >FEJETON: Nahota ženy a jiné výjevy
 >NÁZOR: Morální liberalismus
 >MEZI PAPUÁNCI : Němci kolonizátoři a zlato 2.
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >PENÍZE.CZ: Nemocný nosorožec?
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY: Tunelování přes TESTCOM pokračuje

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Hudba  
 
11.5. Bártův Entropicture
Pavel Košek

Je pitomost rozebírat historii a ojedinělost proměn výrazů Dana Bárty a jeho přínosu pro českou scénu. Každý okamžik s ním je jiný, přesto si uchovává jeden společný prvek. Bártovou zálibou je fotografování vážek. Není to uchylárna, kterou by se dělal zajímavým a intelektuálně uchopitelným. Je to o schopnosti trpělivě pozorovat, čekat, chtít a umět zachytit prchavý moment. Takové je i Entropicture.

Bárta sám o sobě jako vůdčí osobnost propůjčuje celému svému ansámblu výraznou tvář, která je neviditelně zaštítěna uměním jednotlivých hudebníků. Nemít za sebou silné zázemí jazzových kumštýřů, byl by výsledek sotva poloviční. Jejich jména jsou krasopisně vyvedena na obalu alba. A přiznejme si, že kraviny vzniklé z automatického psaní kupříkladu v textu ve skladbě Etnika et Nikola, by bez muzikální virtuozity v pozadí vyzněly dost směšně.

Ve skladbě Nic nového pod pihou s poměrně průhledným pohřbením Slima Jima („nikdo nesází nesklízí, jen platonicky míří“) už to nezachraňuje ani muzika a primové basové linky. Vcelku se jedná o opravdu slabé místo alba, které by na něm ani moc nechybělo. Kontrastovat může Entropicture s jalovými projekty, o které není vůbec nouze. V rámci jednoho alba je to zbytečné.

Absolutní rehabilitace všech poklesků a zakopnutí nabízí Entropicture skladbou Živý. Kdo si vzpomene na náladu snového klipu s úžasnou barevností, může slyšet obraz. Experimenty zvukové jdou Bártovi lépe nežli ty textové, ve kterých občas klopýtne. Kompjůtrová ekvilibristika v první polovině skladby Dua donutí posluchače se k písni několikrát vrátit. Je to puštěné pozadu nebo ne?

Do zbytku alba se po prvních sedmi písních už vplouvá sladce a sladce. Oto Klempíř je příjemným bonusem nejen jako hlas v Táborech šestek, ale i jako tvůrce posledního Stmívání, dvanácti a půl minutového opusu. Jediný narušitel dřímání je předposlední Pilátův sen. Svižně webberovská variace je mnohem lepší přidanou hodnotou nežli posluchačovi utajené fantasmagorie ala zmíněná Nic nového pod pihou. Celkově je to ale tucet drtivě nadprůměrných písní. Kdo by od Bárty čekal méně, že…

P.S.: Proč je na obalu ten tygr?

Kup-to-měr: 94 %

Dan Bárta a spol.: Entropicture. Sony Music/Bonton, 2003. 60 minut a 18 sekund.


Další články tohoto autora:
Pavel Košek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku