Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 18.5.2004
Svátek má Nataša




  Výběr z vydání
 >KUVAJT: Nediplomatická velvyslankyně aneb Nedokončená recenze knihy Jany Hybáškové: Čekání na válku.
 >POLITIKA: Proč nejsem komunistou?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Průvan vadí
 >FUTUROLOGIE: Nanotechnologie v oděvnictví
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Případ neposedného knedlíčku
 >PSÍ PŘÍHODY: Vyprávění o balónku
 >POSTŘEH: O Prčicích
 >GLOSA: Schizofrenie české společnosti
 >TÉMA: Svoboda projevu
 >SPOLEČNOST: Strasti budoucího dědečka...
 >EKONOMIKA: Experti očekávají růst na akciových trzích
 >POLITIKA: Soudruzi už točí oprátkou
 >PENÍZE.CZ: Sobotkova ruka nás hodlá šacovat dál
 >REAKCE: Omyl Rudého Barona
 >PLATY: Vláda trestá své zaměstnance za vlastní neschopnost

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kronika dne  
 
18.5. Komunální tvář aféry Synot
(nov)

V neděli vydali vlastníci holdingu Synot prohlášení, že uherskobrodský fotbalový klub 1. FC Synot, podezřelý z kupování zápasů, je na prodej, a pokud ho nikdo nekoupí, rozprodají hráče jednotlivě. Bez ohledu na to, jak skončí šetření policie, jednání ligového shromáždění a disciplinární komise fotbalového svazu, rozhodnutí holdingu Synot opustit českou fotbalovou scénu je definitivní, nechal se slyšet prezident holdingu Miroslav Valenta, stejně jako rozhodnutí ukončit nejen podporu sportu v Uherském Hradišti, ale také svoje aktivity v rámci celého zlínského regionu s možnou výjimkou práce pro mládež a charity.

Je to sotva čtrnáct dní, co tentýž pan Valenta prohlašoval do médií, že s fotbalovým klubem 1. FC Synot nemá jeho rodina majetkově nic společného, že jsou jenom sportovní mecenáši. Proto se po nedělním prohlášení vnucuje otázka, jak pouhý mecenáš může rozhodovat o existenci klubu, který mu přece, jak sám uvedl, nepatří. Jak jej tedy může prodávat?!
Tyto otázky jsou naivní a to, že je v pondělním tisku žádný novinář nepoložil, jenom dokazuje, v jak morálně otrlé společnosti žijeme, když lhaní o vlastnických poměrech, kdykoli je to výhodné, se pokládá za svaté právo vlastníka. Bezohlednost nedělního prohlášení, v němž klan Valentů nechal přezíravě spadnout kulisy, pak také ukazuje, že z jejich strany nešlo o žádné nezištné mecenášství, o lidumilnou podporu sportu, ale o chladně vykalkulovaný byznys, který v okamžiku, kdy vyvstala reálná možnost, že se přestane vyplácet, nelítostně hodili přes palubu. Skutečný mecenáš si totiž peníze vydělává jinak a sponzorství provozuje pro svoje potěšení. To, že se holding Synot ze "sponzorství" při prvních potížích tak rychle stáhl, dokazuje, že fotbal byl pro tuto firmu jenom dalším zdrojem příjmů, součástí jejich obchodních aktivit, a podezření z uplácení prohlubuje až k jistotě.

Rychlé zařazení zpátečky v souvislosti s pronájmem fotbalového stadionu za symbolickou korunu ročně, ačkoli Uherské Hradiště do jeho stavby vrazilo 200 milionů i ze státních dotací, pak pozvedá roušku i nad něčím, o čem sice všichni vědí, ale nikdo nechce mluvit - nad regionální, respektive komunální korupcí. V této souvislosti je zajímavé, že aféra Synot se provalila právě v době, kdy ve sněmovně zuří legislativní bitva o rozšíření pravomoci NKÚ i na hospodaření krajů a obcí. Aféra Synot je pak dobrým bodem pro navrhovatele rozšíření, kteří se ohánějí právě skrytou komunální korupcí. Bez ohledu na to, jaký politický význam se aféře připisuje (rodina Valentů patří ke stoupencům ODS a o dotaci na stadion se zasadili poslanci ODS Tlustý a Plachý), zda v prosazovaném zákonu jde či nejde o koaliční "hon" na ODS, jež v komunální politice obhospodařuje lví díl, korupce zůstane korupcí. Padni komu padni.

Mrož


Další články tohoto autora:
(nov)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku