Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 24.5.2004
Svátek má Jana




  Výběr z vydání
 >ZÁKON: Ministr Gross ve spárech korupce
 >DOPRAVA: Tak já pádím, cestou necestou …
 >REAKCE NA ČLÁNEK: Jak je to s prostitucí
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Hranice bez hranic
 >PSÍ PŘÍHODY: Štěkání v dešti
 >TÉMA: A co feministky?
 >Jaksi taksi
 >CHTIP: V tomhle životě jsem žena
 >PENÍZE.CZ: Ochrana osobních údajů: neznalost zákona neomlouvá!
 >Poškozování ČR jeho vlastní vládou
 >O KNIZE: Užitečná encyklopedie
 >POSTŘEH: Čajová záhada
 >TÉMA: Humbuk okolo Very.
 >MOTO: Sajdkára aneb Sentimentální vzpomínka na dětství

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
24.5. PSÍ PŘÍHODY: Štěkání v dešti
Ondřej Neff

V pátek odpoledne se strhla průtrž mračen. Bart ji schytal naplno. Jak se chová pes v takovém psím počasí? Ostatně, proč se říká "psí počasí"? Babí léto je pozdní léto, kdežto psí počasí je takové psí počasí, do kterého by "psa nevyhnal".
Dosti jazykozpytu, zpátky ke psům a průtrži mračen. Nebyl jsme doma, abych Barta mohl pustit dovnitř. Nakupoval jsem cosi s Vločkou v Bauhausu na Pankráci - a velkými okny v průčelí budovy jsem viděl oblaka prachu hnaná prudkým vichrem jako předzvěst bouřky a ta přišla v zápětí, šňůry vody, snopy vody.
"Bart se schová," předvídal jsem. O Šogo bylo postaráno, Šogo byla s Malou Vločkou někde na výletě. Bart má na zahradě svoje skrýše a velmi často se stává, že mě uvítá teplounký a suchý, když se po dešti vracím domů. Boudu Bart nemá, tu jsem zrušil, když se mi nepodařilo ho přesvědčit, že psí bouda je bezvadná věc, že je to hlubina bezpečnosti a miloučký suchoučký domeček. Bart by vzal psí boudu za svou, jenom kdyby stála hned za vraty a on z ní mohl vidět ven, na cestu, kudy chodí babičky a průvody mateřských škol.

Bezpochyby i tentokrát se schoval do skrýše. Jenže před průtrží jako byla ta páteční neexistuje žádná úspěšná křovinná skrýš. Byl mokrý - a pokrytý okvětními lístky pámelníku. Mokrý jako tucet žmachů. Kytičkami byl pocukrovaný, že byl skoro bílý.

Frotýroval jsem ho jeho soukromým psím ručníkem a uvažoval jsenm, jak by se takový kytičkový pes měl jmenovat.
Květen? To není to pravé. Kytičkový pes, to je přece pestík.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku