Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 25.5.2004
Svátek má Viola




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Asijské trhy by mohly být velice atraktivní
 >KOMENTÁŘ: Energie poslance Karase
 >ARCHITEKTURA: Plečnikova Lublaň
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Žaluji komunistické zlo
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Kouzlo statistiky
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí počasí? Megapsí nepočasí!
 >NÁZOR: Lidská práva - "svaté pravdy" anebo dialog?
 >NÁZOR: Duch ranně feudálního Hradu opět ožil.
 >POLITIKA: Hrozby Česku podle Klause
 >POSTŘEH: O nerovných přátelstvích
 >FEJETON: Co literatura i televize dluží šachu?
 >PITOMINA: Příšerné plácání pro pitomce
 >PENÍZE.CZ: Refinancování hypoték aneb nic není definitivní
 >Frackové znovu udeřili
 >ZÁKON: Ministr Gross ve spárech korupce

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politický cirkus  
 
25.5. RODINA A PŘÁTELÉ: Kouzlo statistiky
Ondřej Neff

Už pět let pomáhám vyhledávat mimozemské civilizace v programu SETI@home. Co to je a jak vypadá moje spolupráce?
Svého času se o projektu hodně psalo, teď už se o něm skoro nemluví, proto připomenu. Program SETI@home vychází z předpokladu, že mimozemské civilizace by jistě též vysílaly informace v pásmu rádiových vln. Naše radioteleskopy rádiové vlny z vesmíru přijímají. Je ale těžké odfiltrovat přirozený rádiový šum od rozumné rádiové modulace.Takže na univerzitě v Berkeley vymysleli program, který dokáže data získaná z radioteleskopů rozkouskovat, kousíčky rozeslat do domácích počítačů, ty je analyzují a získaná data odešlou zpět do Berkeley, kde je dále zpracují. Fakticky vznikl jakýsi obrovitý celosvětový rozptýlený počítač, a ten můj, respektive ty moje, jsou kapičkou v moři.
Jak si vede moje kapička?
Moje počítače strávily celkem 2405 procesorových let a zpracovaly 1655 jednotek.
To není špatné.
Projektu se účastní celkem 5004819 účastníků. Mezi nimi jsem na 157793tém místě.
To je špatné.
Na tom místě je nás 88.
To není ani dobré, ani špatné.
To - bezmála - stošedesátitisící místo, to je víc, než kolik vykonalo 96,845% dalších účastníků projektu.
To mi připadá úplně šílené.
V dnešním světě se všichni zajímají jen o toho, kdo je první. Už být druhý nemá skoro smysl. Být stošedesátitisící, to je úplně směšné.
A přece, když budete mezi pěti milióny v SETI@home, bude za vámi skoro 97% účastníků, budete mezi prvními třemi procenty.
Takhle nějak je ten náš svět podivně zařízen. Ono je to tak asi vše všem. Je nás šest miliard lití. Říká se tomu lidstvo. Jak velké procento či promile či promile z promile tvoří ti lidé, kteří produkují, vymýšlejí, objevují, otevírají nové dveře, vystrkují tykadla, prohmatávají?

Možná, že právě toto je úděl toho, čemu se říká lidstvo. Reálně vzato není možné žádat od každého, kdo má počítač a je připojen k síti internetu, aby zkoumal mimozemské civilizace, byť je to bezpracné, byť to dělá počítač za něho, aniž by na to musel myslet, natož aby se o to staral. Žádné mimozemské civilizace třeba ani nejsou a pokud jsou, nevysílají rádiem a pokud vysílají, jejich vysílání je tak slabé, že k nám ani nedoletí a pokud doletí, bylo to po tak strašně dlouhé době, že ta civilizace je už dávno mrtvá. Třeba je celý SETI@home úplná pitomost.
To by bylo špatné.
Možná to není pitomost a možná za rok, za pět let, nebo zítra se z rádiového hukotu hvězd vyloupne první věta, stvořená jiným intelektem, než lidským.
To by bylo dobré.
Rázem by se říkalo: Lidstvo nalezlo prvního partnera ve vesmíru. Lidstvo by nalezlo? Ne. Nalezly by to ty milióny, přesněji řečeno pět miliónů účastníků SETI@home. Na ně by se ale zapomnělo. Vavřín by odneslo "lidstvo".
To by bylo špatné.
Z jiného úhlu nahlíženo, kdyby se lidstvo smrsklo následkem nějaké katastrofy nebo pandemie nebo války nebo megateroristického úderu na pět miliónů účastníků SETI@home, ti by se museli vrhnout k pluhům a kosám a museli by se naučit obdělávat pole a sázet řepu a dojit kozu, a stavět sruby a tkát plátno, aby oni a jejich rodiny nepomřeli hladem, zimou a nemocemi.
Robinsonskou úvahu o tom, co je dobré a co je špatné lze tedy uzavřít konstatováním, že věci jsou takové, jaké jsou, že i ve statistických nevyrovnanostech vládne jakási hluboko ponořená rovnováha, které obecně říkáme přirozený světaběh.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku