Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 31.5.2004
Svátek má Kamila




  Výběr z vydání
 >NÁZOR: Fotbal, politika, média - jak se to rýmuje
 >GLOSA: Úplatky? Úplatky!!
 >MROŽOVINY: Vítěz od Cušimy 1
 >KULTURA: Trénink na Řevnice aneb JAMES HARRIES na Dobešce
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Bum do hlavy
 >PSÍ PŘÍHODY: Práce v tandemu
 >Radčin světelný gramofon: Pozvání do kina Barbry Streisand
 >POLITIKA: Volby do EP změní českou pravici
 >NÁZOR: Socialismus nebo sociální feudalismus?
 >MEJLEM: Vtip
 >PENÍZE.CZ: Zahraniční platby nejsou z nejlevnějších
 >Sudetoněmecký kolovrátek
 >TÉMA: Banky z nás dělají hlupáky
 >POSTŘEH: O stejnosti
 >ZE ŽIVOTA: Love lost but not forgotten

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Hudba  
 
31.5. KULTURA: Trénink na Řevnice aneb JAMES HARRIES na Dobešce
Petr Vlasák

Ve čtvrtek 27.5. večer bouřila nepochybně pražská Lucerna a přilehlé sály i okolí "opičím řevem" kapely Monkey Business a v přeplněném Rudolfinu hrála Musica Florea. Ve stejnou dobu se na Dobešce odehrála událost pro několik málo "zasvěcených". Já sám na tenhle koncert čekal přes rok a o to víc zahřál u srdce.
James Harries je zvláštní a krásný (nikoli jen z hlediska fyzické krásy) člověk, původem z Anglie. Po roce 1989 navštívil jako řadový hudebník Čechy a mimo jiné tu potkal svoji budoucí ženu a našel "druhý" domov, i když v půlce koncertu přiznává, že je vlastně, tady i tam cizincem.
Od čtrnácti let původně saxofonový hráč různých, převážně jazzových kapel v barech a klubech celé střední Anglie, později kytarista, často "bedňák", ale hlavně člověk, který ze sebe nic nedělá a sejde se třeba se svým fanouškem u turniketů metra, aby mu předal své první CD, distribuované pouze v zahraničí. Přitom úžasný talent jaký se možná od utopení Jeffa Buckleyho v Mississippi ještě neobjevil. James Harries zraje. Zraje jako dobré víno a sám sebe nijak výrazně neprosazuje. V tom připomíná třeba Pavlu Milcovou nebo ještě před pár lety téměř neznámou Radůzu.
Na čtvrtečním koncertu, v domácím prostředí Prahy 4, obklopen svými přáteli, rodinou, spoluhráči a několika náhodně přišlými diváky, vytvořil večer krásně melodický, průzračně meditativní, lehce melancholický, romantický i hravý (sladěné louskání prstů či při loučení všemi přirozeně dozpívávaný refrén La la la). Nechci tady ale vypočítávat jednotlivé skladby, jejich pořadí nebo intonaci. Přehrána byla většina písní z poslední desky vydané u Indies, líbily se snad všechny, ale nejvíc Angelina, Cafe del Mar nebo Moving. Souhra s mezinárodně uznávaným klavíristou Emilem Viklickým a kontrabasistou Petrem Dvorským je mimořádná. Všechny tři evidentně baví tvořit dohromady. Když hraje Emil dlouhé sólo tak se na něj James upřeně dívá s jemným úsměvem na tváři.
Z počátku jednu dvě písničky trvalo než si člověk zvyknul na Harriesovy specifické obličejové grimasy i pohyb celého těla. Některým z diváků tahle mimika trochu vadila, ale sám James měl pro to vysvětlení: v nočním snu ho navštívily velryby a žralok ("typická česká zvířata"), který se mu zakousl do nohy tak hluboko, až se probudil, vydal se na toaletu a zjistil, že následkem pokousání kulhá, a to mu zůstalo až do večera.
V druhé půlce mě uchvátilo jedno delší blues (myslím, že není na žádném albu), které, věřím uchvátí i návštěvníky letošního Blues v Řevnicích a to už příští pátek odpoledne. Takže tenhle trénink se maximálně povedl.
Na internetu najdete dokonce 4 audioukázky na
http://www.trnkobrani.cz/festival/kapely.php?id=10&back=/festival/program.php
a první CD "Chapter IV" seženete nejlépe přes mail na adrese Littleduckmusic@hotmail.com
Do Řevnic se určitě vydejte!, tohle trio je tak vytížené svými samostatnými uměleckými závazky, že je často spolu neuvidíte a navíc James se rád toulá po evropských klubech se svojí kytarou, v bílém triku a černých kalhotách.
A co texty, Jamesi? Strašně rád bych si je jednou přečetl. Ani na jedno album se ale zatím z technických i finančních důvodů nedostaly.

Petr Vlasák, Klub Na Dobešce, Praha, 27.5.2004, vstup 150,-Kč




Další články tohoto autora:
Petr Vlasák

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku