V sobotu slavila sousedka Miládka narozeniny. Sjelo se na osmdesát hostů a veselili se na zahradě od půldne až do večera. A co pejskové? Inu, zlobili, pokud k tomu dostali příležitost.
Bára ji nedostala, ta musela do exilu na chatu. Sára musela být ve svém kotci - jen jednou se prodrala ven, zrovna tak doga Čip, pes sousedů z druhé strany - procházel se mezi hosty, velký jako kůň, a tvářil se velmi spokojeně.
Bart se Šogo zůstali na naší zahradě. Chvilku se spokojili s tím, že koukali přes zeď (toť se ví, že svůj díl hodokvasu taky dostali), pak ale se začali dobývat na spojovací vrátka, takže jsem je zavřel na vnitřní plot, do té části zahrady, která s Miládčiným pozemkem, na němž se konala slavnost, nesousedí. Občas jsem mrknul přes zeď, zdali jsou pejskové v pořádku. Vždycky jsem zahlédl jenom Barta - ten vyhledává stín, kdežto Šogo leží ráda na sluníčku, snad je to tím, že Bart je černý, kdežto Šogo převážně bílá.
Pohoda?
Ne úplná.
Ukázalo se, že Šogo - ať už z jakéhokoli důvodu - ožrala Vločce gumové těsnění předních oken u auta, vlevo i vpravo. Vločka nechala okna otevřená, aby v autě nebylo horko. Šogo se postavila na zadní a pečlivě těsnění perforovala. Co ji to napadlo?
Vločka se mě ptala, jestli neznám nějakého psího psychologa. Ne, tak psího psychologa neznám. Že kuna ožírá auto, to je známé. Ale pes? Možná, že Šogo vstoupí do análů jako první zaznamenaný pes autožrout.

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku