3.6. RODINA A PŘÁTELÉ: Magor za volantem
Ondřej Neff
Nedání přednosti, tak se dá označit to, co se mi včera stalo - ne že bych já nedal přednost,
ale mě nedal idiot přednost. Nestalo se naštěstí nic. Jel jsem na Sůze Holečkovou na náměstí
Kinských a pak dálna Újezd, načež vylít kretén z ulice Elišky Peškové a v plné
rychlosti to ohnul doleva a mířil právě do té Holečkové, ze které jsem vyjel na motorce.
Kdybych nebyl navyklý se dívat, jak to vypadá ve vedlejší ulici a nezačal brzdit dřív,
než to hovado vjelo do ulice, byl bych v něm a kdo ví, jak by to dopadlo.
Píšu to ani ne tak proto, abych si postěžoval: zahlédl jsem hovadův ksicht. Mihnul
se mi kolem obličeje ve vzdálenosti dvou metrů. Surová, prázdná držka skinheadského
vytloukače. Absolutní arogance, vědomí beztrestnosti. Toho potrestá až Pánbůh, až jednou
takhle zaroluje pod desetitunu. Napadlo mě, že by řidičák měli dávat i podle ksichtu. Na
tomhle hovadu je hovadstvo cítit na sto honů. Stačí s e podívat a je všechno jasné.
Byla by to zajímavá právní formulace. Něco jako : "Z držení řidičského průkazu se
vylučují osoby, na kterých je hovadství vidět na první pohled."
Pak by se naskytla otázka, kdo by posuzoval hovadství a jaká by byla kritéria pro definici
meze hovadství, pokud ještě ano a nadkud už ne... a bylo by to v čudu a beztrestná hovada by
se proháněla ve zdivočelých autech, jako to dělají dosud.
|