Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 4.6.2004
Svátek má Dalibor




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Informace - Dezinformace - Další rána vědeckým štváčům
 >PENÍZE.CZ: Byt za 853 Kč měsíčně?
 >GLOSA: Politici, proč se bojíte?
 >GLOSA: Povzdech nad Krejčířovým odškodněním
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Trpaslíci na zahrádce
 >PSÍ PŘÍHODY: Létací, spíš nelétací drama
 >NÁZOR: Křečkova kontrolní maturita
 >MALTA - O "černé mši"
 >RADY: Šálek čaje a rychlovarná konvice
 >POSTŘEH: Ve verších
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Magor za volantem
 >PSÍ PŘÍHODY: Ještě k psovi autožroutovi
 >MÉDIA: Socialistický způsob uvažování pracovníků České televize
 >MÉDIA: Zrušit vysílání pořadu v České televizi? V Česku stačí jeden telefonát!
 >TÉMA: Odsun

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
4.6. PSÍ PŘÍHODY: Létací, spíš nelétací drama
Ondřej Neff

Ani Bart, ani Šogo nedovedou létat a nejeví k tomu nejmenší sklony. Létání se jich netýká - do té míry, že je to až udivující.
Ocitl jsem se s nimi na vrchu Mrázovka, v divokých končinách za hotelem Mövenpick, kde před lety stávala dělnická kolonie, vybudovaná panem Mrázem. Pejskové kolem mě pobíhali, já kráčel a kráčel - a najednou jsem si všiml ptáčka. Seděl na zemi a hleděl na mne svým kulatým očkem. Oni ptáčkové to někdy dělají napínavé, sedí a čekají až člověk dojde skoro až k nim a pak frr, uletí. Tenhle neuletěl. Přiběhla Šogo. Zatrnulo mi, jenže psice kolem ptáčka proběhla ve vzdálenosti ani ne půl metru a spěchala po svých, za ní Bart - a totéž, taky proběhl a ptáčka nezaznamenal.
Byla to sojka, mládě, které se učilo létat.
Vzdálil jsem se, abych ho zbytečně nestresoval a z povzdálí pozoroval, co se bude dít. Mládě poskakovalo a vysoko v korunách akátů vřeštěla jeho máma. Občas zamrskal kratičkými křídly. Podařilo se mu vyskočit na větve šeříku a pak vyskočil na žulový patník.
Ne, tahle příhoda je bez pointy. Psy jsem odvedl, abych nepokoušel náhodu a aby si ho nakonec nevšimli a jeho aviatickým pokusům neudělali brutální konec. Jen toho jsem litoval, že jsme neměl sebou foťák: leteckou ptačí výuku jsem zatím viděl jen jedinkrát, u nás na zahradě. Tam před lety vyváděla mladé kosice. Ptáčkové seděli na plotě, bylo jich pět. Jeden skočil do prostoru, zakmital křidélky a letěl, po něm dva další. Zbylí dva seděli na plotě dál. Kosice přistála vedle nich, pošťouchla je, oni spadli - a tím to skončilo, kosice se o ně přestala zajímat a starala se jen o ty dva zdatné letce. O dva nezdatné se postaraly kočky.
Tak to chodí - v ptačím létání.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku