Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 8.6.2004
Svátek má Medard




  Výběr z vydání
 >ŠKOLSTVÍ: Proč nejsou v Česku reálky?
 >GLOSA: Život na…„KDYBY“
 >PŘÍBĚHY ČESKÉ JUSTICE: Příběh desátý JAK PAN TAUSSIG POTKAL ČESKOU JUSTICI
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Psí ZOO
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Takže kdo je vlastně magor
 >PSÍ PŘÍHODY: Drzý nebojsa
 >POLITIKA: Koho budu volit v evropských volbách
 >FEJETON: A teď: k urnám!
 >EKONOMIKA: Nokia je podhodnocená
 >POLITIKA: Odchod skvělého chlapa
 >NÁZOR: Kdo hýbe dějinami
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >POSTŘEH: O magoření
 >ATLANTICKÁ HALEKAČKA 7.: Kdo nevolí je vůl
 >PENÍZE.CZ: Byt za 853 Kč měsíčně? (dokončení)

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
8.6. POLITIKA: Odchod skvělého chlapa
Michal Simkanič

Je nás na naší krásné planetě strašně moc, koho zdrtila zpráva o tom, že od nás navždy odešel jeden z největších státníků všech dob - pan President Ronald Reagan. Není to pro nás žádná postava z dějepisu, je to člověk, kterému rozhodující měrou vděčíme za svoji svobodu. Není to vůbec dávno, kdy se zdálo, že zrůdný komunistický systém nám ukradne celý život, tak jako jej ukradl generaci o jedno pokolení starší. V éře jeho předchůdců - vesměs pocházejících z demokratické strany - bývalo zvykem bojovat za lidská práva a svobodu pouze jaksi ústně. Prosadit optimálně tvrdý antikomunistický kurs nebylo na začátku osmdesátých let vůbec jednoduché. S tehdejšími socialistickými státy se totiž kromě jiného báječně obchodovalo a chyběla motivace starat se o nějaké nešťastníky, kteří si to navíc vždycky jednou za čtyři roky odhlasují a nemohou se dočkat na co dalšího pak budou čekat v nekonečných frontách, držíce hubu a krok. Muž, který měl svobodu za nejvyšší lidskou hodnotu, se s tím však nemohl smířit a fantastické na tom všem bylo, jak rychle se podařilo jeho úsilí korunovat nejen zdánlivě samoosvobozovacím procesem ve státech východní Evropy, ale takřka bezprostředně po ztrátě rudých kolonií přišel i kolaps samotné říše zla. Z tohoto úhlu pohledu můžeme kromě nikdy nekončícího poděkování panu presidentovi jenom přát, že se mu podařilo odejít až poté, kdy se mohl na vlastní oči přesvědčit, že se jeho dílo podařilo. Mimořádná osobní statečnost je součástí jeho odkazu - asi málokdo z nás by se dokázal zeptat lékařů cestou na operační sál, jestli jsou všichni republikáni anebo se smrtelně vážnou tváří se vysmát Alzenheimerově nemoci se slovy, že je milé každý den potkávat nové a nové sympatické lidi. Nemohu si však nepostesknout, že pro některé lidi je i devadesát tři let strašně málo, když je pořád dost takových, pro které je i třicet až moc …

www.ceskapravice.cz Ing. Michal Simkanič




Další články tohoto autora:
Michal Simkanič

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku