Nějak nemohu pochopit, proč prakticky všem našim politikům dělá problém se veřejně vyjádřit k neuvěřitelně hloupému rozsudku, na jehož základě by se měli tři bývalí studentští aktivisté z roku 1989 omlouvat kariéristickému komunistickému šmejdovi, který na jejich fakultě reprezentoval buňku KSČ. Už sama existence těchto organizací na akademické půdě bylo něco nepatřičného a je zcela jednoznačné, že funkcionaření se ujímali pitomci, kteří si tím doháněli své nedostatky. Kvalitní vysokoškolští kantoři to prostě neměli zapotřebí a své od určitého stupně akademické hodnosti víceméně povinné členství ve zločinecké organizaci brali jako nutné zlo a rozhodně nevyvíjeli žádnou aktivitu navíc. Neuvěřitelná drzost, s jakou se dotyčný exot pokouší zneužívat naší dodnes velmi problematické legislativy, je výzvou pro všechny slušné lidi a jedním z množících se signálů, že s komunistickým svinstvem se konečně zúčtovat musí. O to více mne zaráží mlhavé výroky politiků, které mají vesměs jeden společný jmenovatel, a to neovlivňovat svými výroky nezávislost soudů. To však je hluboké nepochopení nejzákladnějších principů svobody a demokracie. Soudci přece nežijí ve vzduchoprázdnu a jejich rozhodování je ovlivňováno dnes a denně tím, že stejně jako ostatní lidé sledují televizi a čtou noviny, občas se scházejí s přáteli a známými a nepochybně i mezi sebou udržují čilou komunikaci na všechna možná témata. Jejich nezávislost nespočívá v tom, že by byli v jakési povinné společenské karanténě, to by jejich práci asi nechtěl dělat vůbec nikdo. Základem soudní nezávislosti je prostý fakt, že jejich verdikt je opravitelný pouze soudem vyšší instance, ale justici jako celku nesmí nikdo hovořit do toho, jak má konečný rozsudek vypadat. Tím pádem platí, že jakýkoli komentář k libovolnému procesu či jeho výsledku není pro soudce nijak závazný a o rozsudcích už nerozhoduje ÚV KSČ, což ještě před patnácti lety byla běžná realita. Zkrátka a dobře, co soudy rozhodnou, to platí. V žádném případě to však neznamená, že bychom se měli bát vyjádřit svůj názor. A mimochodem, protože jsem neměl možnost - a ani bych o ni nestál - seznámit se se všemi projednávanými detaily, připouštím, že mladí mužové mohli i pochybit. Soud podle mého gusta by jim pak v takovém případě měl vypálit finanční náhradu a ne jen nějakou lacinou omluvu - navrhoval bych padesát haléřů každému - ať si to všichni zapamatují …

www.ceskapravice.cz Ing. Michal Simkanič

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku