Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 8.6.2004
Svátek má Medard




  Výběr z vydání
 >ŠKOLSTVÍ: Proč nejsou v Česku reálky?
 >GLOSA: Život na…„KDYBY“
 >PŘÍBĚHY ČESKÉ JUSTICE: Příběh desátý JAK PAN TAUSSIG POTKAL ČESKOU JUSTICI
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Psí ZOO
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Takže kdo je vlastně magor
 >PSÍ PŘÍHODY: Drzý nebojsa
 >POLITIKA: Koho budu volit v evropských volbách
 >FEJETON: A teď: k urnám!
 >EKONOMIKA: Nokia je podhodnocená
 >POLITIKA: Odchod skvělého chlapa
 >NÁZOR: Kdo hýbe dějinami
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >POSTŘEH: O magoření
 >ATLANTICKÁ HALEKAČKA 7.: Kdo nevolí je vůl
 >PENÍZE.CZ: Byt za 853 Kč měsíčně? (dokončení)

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
8.6. ŠKOLSTVÍ: Proč nejsou v Česku reálky?
Zdeněk Šperling

Většina čtenářů asi nemá tušení, co reálka byla a snad i je (možná, že dosud existují v Rakousku a jiných zemích bývalého Rakousko-Uherska nebo v Německu). Tedy reálka byla střední škola na úrovni gymnasií, jejíž učební osnovy byly zaměřeny na následné studium vysoké školy technického nebo přírodovědného směru (matematika, fysika, chemie).

Hlavní rozdíl mezi reálkou a gymnasiem byl, že reálka měla sedm ročníků, gymnasium osm. Vedlejší rozdíl byl v zaměření studia. Na rozdíl od gymnasií všech druhů, na reálce se nevyučovala latina. Za to tam byl kladen větší důraz na exaktní vědy: matematiku, deskriptivní geometrii, fysiku a chemii. Vypuštění latiny bylo zhruba ekvivalentní tomu roku o který studium na reálce bylo zkráceno oproti studiu na gymnasiu.

Na reálku se přecházelo z obecné školy (5 tříd), po složení přijímací zkoušky. Stejně jako na gymnasia, bylo možné na ni přestoupit z „měšťanky“ (6. až 8.třída) se ztrátou jednoho roku. Nevím už, jak byl řešen přestup z 9. ročníku, protože tam už by přestupujícímu žákovi chyběl jeden rok francouzštiny, jejíž výuka začínala ve 3. ročníku reálky. Je však pravděpodobné, že pro žáky měšťanky, kteří pomýšleli na přestup na reálku, byly dosažitelné kursy francouzštiny. Tento problém se asi vyskytoval hlavně mimo města, ve kterých byla střední škola.

Najdou se jistě pedagogové, kteří hlásají, že stáří 10 let je příliš časné na rozhodování o zaměření dítěte. Autor se ale domnívá, že to je spíš otázka toho, zda žákova rodina, tedy zejména otec, je ochoten investovat do vzdělání svého děcka.

Reálka nebyla žádná podřadná škola. Byla ukončena maturitou, její absolvent mohl buď pokračovat na vysoké škole technického nebo přírodovědného směru, nebo vstoupit do zaměstnání, kde byla požadována maturita. To byla zejména státní služba. Ačkoliv nemám po ruce příslušnou statistiku, soudím, že většina předválečných inženýrů byli absolventi reálek.

Proč o reálkách píšu. Jak bylo uvedeno, studium na reálce trvalo o rok méně, nežli na gymnasiu. Obnovení reálek by tedy znamenalo podstatné úspory jak státu, tak rodinám studentů. Vidím však dvě překážky. Za prvé, protože na reálkách se nevyučovala latina, žádný absolvent reálky nešel do semináře. Za druhé, protože určité procento platů vyplácených učitelům (všech stupňů) skončí v odborářské pokladně, odbory by určitě byly proti.




Další články tohoto autora:
Zdeněk Šperling

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku