9.6. RODINA A PŘÁTELÉ: Motorka? Ne! Kolo!
Ondřej Neff
Po Praze se už jezdí tak děsuplně, že ani motorka není sto v rozumném časovém úseku
dopravit člověka z místa A na místo B. Řešení? Na kratší vzdálenosti určitě kolo.
Trpce jsem litoval, že jsem nejel na kole do Kongresového centra, kde měl IDIF své Fórum digitální fotografie
(kolosální úspěch, 1400 návštěvníků, 44 vystavovatelů, dvě šňůry přednášek, workshopy ve
fotostudiu, pochybil kdo nepřišel, na podzim může napravit, bude to ještě lepší) .
Centrum Smíchova je zablokované, na začátku Stroupežnického ulice se zádumčivý kopáč rýpe v
zemi a výsledkem je monumentální zácpa, šinoucí se a spíš stojící řada aut a autobusů.
Jak nemám v těchto souvislostech mluvit o kridiotech na radnicích a magistrátech.
Je nápadné, jak pomalu postupují veřejné, najmě pak dopravní stavby, a jakým
obrovským tempem pokračují stavby soukromé. Tady na Smíchově u Anděla roste jeden blok
moderních paláců za druhým, práce jedou ve dne v noci, sviští to a odsejpá to, a v téže
ulici se zádumčivý kopáč rýpe v zemi a chci se vsadit, že v noci, až tam tudy pojedu,
tam bude opuštěná díra v zemi, zatímco na soukromém staveništi bude dunět práce. Co si o
tom mám myslet? Jenom to, že stavebním firmám tento styl vyhovuje, jsou placené od
dělníkodnů, nikdo nad nimi nestojí s bičem v ruce, dostanou zaplaceno za proflákaný
čas a kridiotům na radnici jsou starosti lidí uvízlých v zácpách jedno. Maximálně
řeknou, že "není legislativa" nebo něco jiného, stejně stupidního.
Kolo je aspoň částečné řešení. Ano, udělal jsem chybu, na kole jsem jezdil po Praze v
pondělí (Vinohrady - Košíře za 17 minut v nejhustším odpoledním provozu) a budu jezdit i
nadále. Jenže, Praha je bohužel veliká a ty Vinohrady vnímám tak trochu jako hranici
dostupnosti.
|