Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 10.6.2004
Svátek má Gita




  Výběr z vydání
 >ZE ŽIVOTA: Londýn volá o pomoc!!!
 >EKONOMIKA: Oslabování koruny k euru je u konce
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Děti se dívají
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Krávy v Praze
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí hrátky v letním podvečeru
 >Antikoncepce na "leasing"
 >POLITIKA: Dvě otázky pro Jakuba Patočku
 >KULTURA: Kolem kašny
 >PENÍZE.CZ: Jak financovat prosperující firmu
 >HISTORIE: Residua
 >POSTŘEH: O mlaskání
 >ZAMYŠLENÍ: Evropský sen
 >PENÍZE.CZ: Likvidace živnostníků: realita, či bulvární propaganda?
 >MROŽOVINY: Otazníky kolem Dne D
 >VÝSTAVA: Concerto rosso

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
10.6. POSTŘEH: O mlaskání
Ivo Rýznar

"Levá, levá, levá..." Tak tohle zná každý, kdo byl někdy na vojně. Už jsem kdysi zmiňoval záhadu, která mi svého času nedávala spát. Záhadu, kdy pochodující vojenská jednotka šlape tak, že levé došlápnutí je hlasitější než pravé. Dostalo se mi mnoha vysvětlení, nechci ale hodnotit, protože tato záležitost mne vcelku už nezajímá. Pochodoval jsem naposledy někdy před čtrnácti lety. Tedy pořadovým krokem pochodoval, jinak mám ostatní pochody docela rád. Naposledy to byl ten do Prčice.

Kdo ale klape oběma nohama do podlahy naprosto stejně jsou stepaři a stepařky. Moc tohle umění obdivu, nedávno jsem viděl na videu vystoupení irské nebo skotské taneční skupiny a byl jsem nadšen. V duchu jsem jim záviděl, protože tohle bych se já nikdy nenaučil. Když si vzpomenu, jaké jsem byl vloni na plese dřevo...

V práci se přezouvám do pantoflí, nechce se mi chodit celý den v jedněch botách. Ani to není příliš zdravé. Koncem minulého týdne jsem ale zjistil, že při chůzi po chodbě (na kancelářském koberci to není tak markantní) vydávají obě přezůvky dosti hlasitý mlaskavý zvuk. Na rozdíl od vojenských kanad se ale hlasitěji projevovala pravá. Mlask, MLASK, mlask, MLASK... Zpočátku jsem tomu nepřikládal zrovna velkou vážnost, až když mne včera na tento hlasitý fakt upozornila i kolegyně, začal jsem se problémem zaobírat. Nedalo ani moc práce zjistit, že na pravačce se odlepila podstatná část podrážky. Levačka byla v naprostém pořádku. "Žádný problém," pravil jsem, "to spraví trocha lepidla."

Dnes ráno jsem si tedy z domu přinesl tubu Chemoprénu (jestlipak dostanu od Henkela nějakou odměnu za reklamu?) a závadu odstranil. Poté co lepidlo dosáhlo dostatečné pevnosti, vyrazil jsem na testovací chůzi chodbou. Pravé mlaskání zmizelo. Úplně. Musím blahořečit výrobci lepidla. Nicméně mám pocit, že se opět vyskytl ten vojenský, pořadově-krokový efekt.

Levá mlaská dál.


Další články tohoto autora:
Ivo Rýznar

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku