Když se mi v roce 1983 dostala do ruky knížka povídek anglického spisovatele Pelhama Grenvilla Wodehouse Případů se ujímá Jeeves, mé srdce zaplesalo. Nejen kvůli příběhům, které svým průběhem a překvapivým, vtipným zakončením musí potěšit snad každého čtenáře, ale také díky krásnému překladu, jenž vytvořil J.Z. Novák.

Abych ale vysvětlil, kdo vlastně ten Jeeves je a proč jsem si knížky, v nichž je hlavní postavou, tolik oblíbil:
Příběhy pojednávají o životních trampotách mladého anglického šlechtice Bertie Woostera v meziválečném období, jehož jediným štěstím je, že domácnost mu spravuje a životní problémy řeší osobní sluha Jeeves. Ten je vlastně jakousi anglickou obdobou Jirotkova Saturnina, o němž by se dalo říct to samé, co o Jeevesovi prohlašuje hned na začátku jeho mladý pán: Ten člověk je génius. Od límce nahoru se mu nikdo nevyrovná.

Jeeves řeší nejen problémy Bertie Woostera, ale rozplétá i potíže, do nichž se čas od času dostávají mladíkovi přátelé, ba pomáhá dokonce i jeho příbuzným - a všechno řeší s nesmírným důvtipem, elegancí a příslovečným klidem Angličana. Český čtenář se díky citlivému překladu J.Z. Nováka může nejen pobavit, ale i potěšit jazykem, jemuž se překladatel věnoval očividně s velikou péčí. V tomto příspěvku není místo na rozbor větných skladeb či duchaplných narážek, nicméně pozornost si zaslouží alespoň jeden významný aspekt, a to rozmanitost, s jakou J.Z. Novák využil bohatosti češtiny a jen z pohybu sluhy Jeevese do místnosti, případně ven z ní vytvořil takřka báseň.

Už v prvních odstavcích se kupříkladu dozvídáme, že on vplynul dveřmi bez nejmenšího hluku jako hojivý vánek, o kousek dál zase Jeeves prostě do bytu vproudil. Uctivý sluha ovšem, usoudí-li, že jej už není zapotřebí, dokáže i potichu odejít, o čemž se dozvídáme třeba z věty Pak se tak nějak zamihotal - a najednou tam už nestál.

V knize je nám ale květnatost naší mateřštiny připomínána neustále - neslyšně vplul dovnitř, prolnul se do místnosti, dveřmi se přimihotal Jeeves či Jeeves se prolnul do místnosti. Jeho odchod je popisován neméně obrazně - kupříkladu Jeeves odplachtil či odtřepotal se. Jestliže tento sluha přichází do komnaty svého pána, nemůže jednoduše vejít, Jeeves musí do pokoje vkanout, nehlučně vplout, případně se vmihotat. O jeho neslyšném pohybu pak svědčí nejlépe věty jako Jeeves se promítl do pokoje i poetické Jeeves vplynul do pokoje jako tichý potůček vinoucí se korytem v mechu.

Sluha Jeeves prostě nedokáže chodit, on se po pokoji vždy jen mihotá, což mladý Wooster komentuje slovy: Pohybuje se z místa na místo s tak nepatrným rámusem jako medúza.

Bohužel, se stejným nadšením jako o knize Případů se ujímá Jeeves již nelze hovořit o dalších vydáních historek Bertie Woostera a sluhy Jeevese. Už v následující publikaci Vřelé díky, Jeevesi jakoby Novákův vtip a bohatý slovník začaly vyprchávat, v dalších dvou knihách (vydaných už po revoluci - Výborně, Jeevesi a Nedostižný Jeeves) se rozmanitost češtiny vytratila docela, a to zejména v posledně jmenované, na níž se překladatelsky částečně podílela Kateřina Hilská.

Zde vtipnost a krásu českých výrazů nahradil překladatelský suchopár a bez citu přeložená knížka tak opomíjí toho, jemuž je určena - čtenáře. Ten jí potom listuje bez zaujetí, neboť zvolené výrazy i syntax mu znemožní četbou se kochat. Překladatelé jakoby zapomněli, koho má jejich práce těšit a hřát – na duchu i na srdci.

Z anglického originálu The World of Jeeves přeložil J.Z. Novák (Případů se ujímá Jeeves, Vřelé díky, Jeevesi, Výborně, Jeevesi a Nedostižný Jeeves), částečně i Kateřina Hilská (Nedostižný Jeeves)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku