Všechno se musí umět. I papat se musí umět. Pan Macoun to dovede - dosáhl až met nejvyšších, rekordu v pojídání špekových knedlíků. Tvrdí on a lidé, kteří ho znají.

Nevím, zda je to pravda, ale postavu na to má. Že má rád pivínko, to mohu potvrdit. A o papání ve všech podobách se zajímá nepokrytě.
Pravil:
"Některý lidi se v jídle rejpou. To já ne. Co se mi dá na talíř, to sním. No a jsou lidi, který si vybíraj. To já si nevybírám."

"Vy byste jedl úplně všechno?" ptal jsem se.
"Úplně všechno."
"Tak tedy, pane Macoun, bych vás rád viděl! Můj syn byl nedávno v Hong Kongu a viděl tam škorpiónský restaurant. Pekli tam a za strašné peníze servírovali škorpióny,."
"No a co?"
"Vy byste jedl pečeného škorpióna, pane Macoun?" ptal jsem se.
Pan Macoun se na chvilku zamyslel a pak pravil:
"Proč ne, kdyby byl dobrej!"

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku