Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 15.6.2004
Svátek má Vít




  Výběr z vydání
 >ARCHITEKTURA: Vycházejí Pražské vily a bude další Psí procházka
 >POLITIKA: Vláda prohrává boj s nezaměstnaností
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Když kvetly růže
 >PERLIČKY: Užiteční hnusáci mají týden
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Když někdo rád papá
 >PSÍ PŘÍHODY: Bart v roli samaritána
 >EUROVOLBY: Procenta, ach procenta, na vás třeba docenta!
 >NÁZOR: Naši furianti.
 >POLITIKA: Nevůle občanů EU a tuzemská reflexe voleb do EP
 >PŘÍBĚHY ČESKÉ JUSTICE: Příběh jedenáctý O PRESUMPCI SPRÁVNOSTI aneb
 >MÉDIA: Zajímá nás fotbal nebo manželky fotbalistů?
 >EKONOMIKA: Akcie zmírnily růst
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >PENÍZE.CZ: Hotovost, platební kartu a šeky do kufru
 >GLOSA: Vzpoura strojů na obzoru

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
15.6. NÁZOR: Naši furianti.
Jaroslav Teplý

Lidové noviny hlásí 2.6.2004, že vláda zastavuje slíbené reformy, protože koalice prý nemá zpracované koncepce, ani dostatek peněz.Ačkoli to kabinet Vladimíra Špidly nechce přiznat otevřeně, je prý zřejmé, že koaliční vláda pomalu rezignuje na všechny důležité reformy, které chtěla prosadit v druhé polovině svého vládnutí.
Už dnes je prý téměř jisté, že se Česko v tomto volebním období nedočká důchodové reformy, deregulace nájmů ani slibované reformy rodinné politiky. Možnost přijetí koncepce reformy zdravotnictví je pak také spíš pouze teoretická. "Něco ještě do konce prosadit musíme. Ale co, to je otázka. Moc možností už totiž nemáme," potvrdil LN včera jeden z významných představitelů ČSSD.

Ministr financí Sobotka jede do světa půjčit si velké peníze, píše MFDnes 7.6.2004. Od spanilých jízd do zahraničí kdysi provozovaných husity se Sobotkova jízda samozřejmě poněkud liší. Článek MF ji popisuje jako jakousi "roadshow" , kterou provede jeho tým v osmi evropských finančních metropolích. Závěrečného londýnského finale se pak Sobotka osobně zúčastní. Jejím smyslem je podle listu najít v Evropě protiváhu českým bankám a pojišťovnám, od nichž si stát ročně půjčí okolo sta miliard korun. Dluhy totiž dál porostou, vzrůstají i úroky, ale Sobotku v tom podporuje i opozice.

Mám husí kůži z toho, že vlády dřívější, dnešní i budoucí si půjčovaly, půjčují a budou půjčovat, aniž by si lámaly hlavu s tím, jak ty dluhy bude možno splácet. Řešení naléhavých problémů bylo už odloženo a přenecháno budoucí vládě, lze ovšem pochybovat, že jakákoliv budoucí vláda bude schopna nějaké řešení najít.

Jeden z hlavních důvodů dnešního stavu je třeba hledat v prohlášení presidenta republiky v listu Washington Times 24.11.2003, nedávno diskutovaném na stránkách NP:

"Když jsme vyhráli zpět naši svobodu na konci studené války, byl návrh, abychom přivedli zpátky Čechy, kteří unikli do západních zemí a aby vytvořili novou vládu z těchto lidí, kteří žili ve svobodných zemích. Ti, kteří prožívali tragickou komunistickou zkušenost, řekli ne na myšlenku cizinců, kteří by organizovali náš přechod zpátky ke svobodě. Řekli jsme, že to musíme udělat sami bez vnějšího vlivu, který by nám diktoval, co bychom měli dělat."

Ponechme dnes stranou spor o překlad slova foreigners, a soustřeďme se na to, čím vlastně je toto Klausovo prohlášení. Pro mne bylo potvrzením mých obav z českého furiantsví. Žádný seriosní zahraniční Čech či Slovák by si asi po desítkách let v západní společnosti nedovolil lehkomyslné hazardy polistopadové vládnoucí polistopadové "elity".

V Polygonu 3/93 jsem požadoval "praktické přizpůsobení poměrům u našich západních sousedů, při čemž je velmi žádoucí nepřebírat všechno, vyhnout se negativním elementům a pokud možno se ponenáhlu zbavit občasným sklonům k českému furiantsví. Co a jak převzít byla a je samozřejmě otevřená otázka, ale neměli bychom se hned pokoušet vytvářet úplně nový či obnovovat již překonaný systém. V této věci mohli a měli sehrát, ale nesehráli, důležitou roli krajané žijící v zahraničí - ale to je zase jiná historie."

Dnes tedy už z Klausova prohlášení víme, co to bylo za historii. Svůj další názor na tehdejši situaci jsem pak vyjádřil v Polygonu 3+4/94.

"...především směnka zvaná KUPONOVÁ PRIVATISACE vyprší ve velmi dohledné době a může se ukázat, že rozdat zdarma akcie podniků je pro ozdravení hospodářství poněkud málo, poněvadž jmenovitě tento způsob privatisace sám o sobě nezaručuje renesanci podniků a hospodářský růst. Předseda vlády zřejmě něco tuší, protože před časem srovnal privatisaci tak jak byla a je prováděna s úspěšnou operací, po které se pacient (národní hospodářství) nachází nyní ve stavu rekonvalescence. Jde ovšem o to, aby - pokud se držíme lékařské terminologie - nedošlo k tomu, že se operace podařila, ale pacient zůstal trvale ochrnut. Indikací v tomto ohledu bohužel přibývá...

Kuponová privatisace přinesla do ekonomické theorie i praxe svěží vítr. Doposud chodily jinde podniky na bursu, aby získaly kapitál výměnou za své akcie. Tentokrát tedy získaly stáda akcionářů, ale žádný kapitál. Laik žasl, ale odborník se nedivil a začal mluvit o podkapitalisaci.

Druhým opravdu překvapujícím, hospodářskému harakiri se blížícím prvkem polistopadové ekonomiky byla rázná devalvace před zahájením výprodeje podniků do zahraničí.V třetím díle Toulek českou minulostí se sice dočteme že pobělohorské konsorcium pod vedením Karla z Lichtenštejna používalo k "legálnímu" drancování m.j. tzv. "dlouhé mince" s nižším obsahem stříbra, která měla asi osminu hodnoty mince předchozí. V našem polistopadovém období jde však o opak, sama "oběť" připravila podmínky k tomu, aby mohla být náležitě oškubána. I zde laik žasl, ale odborník se nedivil, respektive se možná divil, ale nikdo se o tom nedověděl.

V kritice na polistopadovou politiku jsem nebyl samozřejmě sám. Jeden příklad: Pod titulkem "Projídání budoucích důchodů" (LN 8.6.20040) píše Pavel Páral, že "návrh ODS na vytvoření fondu ve prospěch penzijní reformy není špatný nápad. Když minulý týden vláda odmítla podpořit návrh ODS, aby všechny budoucí výnosy z privatizace byly ponechány na zvláštním účtu ve prospěch penzijní reformy, nevyvolalo to žádnou mimořádnou pozornost."

Nějak opomněl se zmínit o úsilí Františka Nepila, finančního konsultanta v Londýně, v první polovině devadesátých let použít státního či národního majetku ke krytí penzijních nároků obyvatelstva, za jehož peníze byl udržován či budován. To zde píšu jen zkratkovitě, podrobněji svůj návrh vysvětlil sám autor v květnovém čísle Listů 1996. Pokud vím, dlouho se pokoušel najít někoho na ministerstvu financí, kdo by byl ochoten se jeho návrhem zabývat, ale nikdy se mu to nepodařilo, až mu konečně jednou sdělili, že je na to už pozdě. Kuponová privatisace odřízla možný zdroj pro důchodové zabezpečení, které teď spočívá v zásadě jen na daních pracujících. Uvádím zde jen závěr Nepilova příspěvku na toto téma v BL 24.4.2002:

" Nedoporučoval bych se spoléhat na dobrozdání českých ústavnich právníků anebo jiných českých právníků. Pod jejich nosem, omyl, za jejich aktivního přičinění, byl českým (a slovenským) občanům vyvlastněn téměř veškerý kapitál ve prospěch několika set rodin a nadnárodnich společností. Porušení lidských práv, které si nezadá s nejhoršími zločiny komunismu."

Zdá se mi, že vývoj směřuje stále rychleji k nějakému přelomu; který bude konfrontovat občany s překvapivě tvrdou objektivní realitou, která jediná snad by je mohla přivést k revisi jejich názorů na polistopadový vývoj a jeho protagonisty. Snad by jim v tom mohl pomoci článek poslance ODA Čestmíra Hofhanzla "O normách, setrvalosti, zvyku a poctivé správě" uveřejněného v LN 12.1.1995, z kterého uvádím několik citátů.

Společnost, které se dvě i více generací vládne direktivně a neslušně, nemá vlastní lidské zdroje k rychlé a důsledné obrodě. Při zásadních společenských a politických zvratech závisí směr vývoje společnosti mimořádně na tom, zda u začátku stojí osobnosti s rozhledem, etickým nábojem a vizí...Každému z těch, kdo po listopadu vystoupili do popředí...něco scházelo a schází....proto nebyli ani symbolicky potrestáni největší zločinci, zodpovědní za demoralisaci a úpadek naší společnosti a státu...noví lidé necítili mravní potřebu takového aktu jako varování pro sebe, že jim totéž hrozí, zneužijí-li svého postavení...

13.05.2004




Další články tohoto autora:
Jaroslav Teplý

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku