Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 15.6.2004
Svátek má Vít




  Výběr z vydání
 >ARCHITEKTURA: Vycházejí Pražské vily a bude další Psí procházka
 >POLITIKA: Vláda prohrává boj s nezaměstnaností
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Když kvetly růže
 >PERLIČKY: Užiteční hnusáci mají týden
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Když někdo rád papá
 >PSÍ PŘÍHODY: Bart v roli samaritána
 >EUROVOLBY: Procenta, ach procenta, na vás třeba docenta!
 >NÁZOR: Naši furianti.
 >POLITIKA: Nevůle občanů EU a tuzemská reflexe voleb do EP
 >PŘÍBĚHY ČESKÉ JUSTICE: Příběh jedenáctý O PRESUMPCI SPRÁVNOSTI aneb
 >MÉDIA: Zajímá nás fotbal nebo manželky fotbalistů?
 >EKONOMIKA: Akcie zmírnily růst
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >PENÍZE.CZ: Hotovost, platební kartu a šeky do kufru
 >GLOSA: Vzpoura strojů na obzoru

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Ekonomika  
 
15.6. POLITIKA: Vláda prohrává boj s nezaměstnaností
Michal Kadlec

Nejnovější statistiky nám po dlouhé době v květnu vykazují procento nezaměstnanosti mírně pod číslem 10. Že jde o sezónní výkyv a tudíž o přechodné zvýšení počtu pracovních míst díky sezónním pracím zřejmě není pochyb. O čem ovšem pochybnosti existují, jsou kroky Ministerstva práce a sociálních věcí pod vedením ministra Škromacha a potažmo i kroky vládní koalice v čele s ČSSD v souvislosti se zbytečně velkým procentem nezaměstnaných.
Cca 3,5 miliardy korun bylo v loňském roce spotřebováno na aktivní politiku zaměstnanosti. A výsledek? V únoru 2003 byla pokořena hranice nezaměstnanosti 10%. V únoru tohoto roku se číslo vyšplhalo dokonce na 10,8%. Letos je na boj s nezaměstnaností vyčleněno dokonce něco přes 4 mld. korun. Vyvstává ironická otázka: máme, dle předchozí rovnice, očekávat v únoru 2005 opět číslo blížící se 11 procentům?
Nedomnívám se, že tyto peníze jsou utraceny efektivně, a to z naprosto jednoduchého důvodu. Procento nezaměstnaných se i bez ohledu na cyklicky se opakující sezónní výkyvy vládě nedaří snížit. S náplní tzv. aktivní politiky zaměstnanosti zřejmě není něco v pořádku.
Dotace na nová pracovní místa, o které může zaměstnavatel za určitých podmínek žádat, rozhodně nepatří mezi kroky efektivní, a hlavně ne mezi kroky dlouhodobě řešící problém nezaměstnanosti. Prostředky, které jsou tímto způsobem použity, musí být někomu odebrány. Stát totiž žádné peníze nevlastní, pouze více či méně přerozděluje. Tudíž někde chybí a troufám si tvrdit, že zrovna tam, kde by byly použity účelněji, efektivněji a hospodárněji. V rukou soukromých subjektů, čili jednotlivců a firem. Nebylo by jednodušší snížit finanční náklady na zaměstnance na takovou míru, že nebude potřeba dotovat zaměstnávání a pracovní místo tak bude schopno "samouživení"? Nezřídka se stává, že dotované pracovní místo zanikne v okamžiku ukončení přísunu dotací. To jen dokazuje, že zaměstnavatel není s to udržet takové místo bez podpory státu.
Umožnění přivydělávání si v době bez zaměstnání je také bohužel šlápnutím vedle.
Dle zdravého selského rozumu je člověk buď zaměstnaný nebo nezaměstnaný. Jako zaměstnaný si hledí své práce, snaží se v ní zdokonalovat a pracuje takovým způsobem, který odpovídá jeho perspektivě v daném oboru. Anebo je nezaměstnaný a je plně vytížen hledáním práce nové. Stát by měl mít v prvé řadě zájem na snížení počtu nezaměstnaných, nikoli je v tomto stavu udržovat a ještě jim dát možnost si legálně přivydělávat. Politika vlády by měla v maximální míře odbourávat problémy, které sužují trh práce a nasměrovat kormidlo směrem k aktivitě především nezaměstnaných, nikoli k aktivitě státu.
Alternativní program bych tedy s nadsázkou nazval "Pasivní politika zaměstnanosti". Minimální úloha státu, maximální úloha práci hledajících a firem. Stát se samozřejmě nemůže zříci všeho, nicméně mu v minulosti nikdy neslušelo a slušet ani nebude zbytečné a přespříliš aktivní zasahování do trhu práce a potažmo i do ekonomiky. Tento vztah by měl primárně fungovat mezi firmou a zaměstnancem na základě jasných, legislativou daných a pokud možno jednoduchých pravidel.
Domnívám se, že ke snížení nezaměstnanosti vedou jiné, určitě úspornější kroky. Snížení nákladů na zaměstnance, důkladné pročištění "zapleveleného" zákoníku práce, snížení minimální mzdy, odstranění přebytečných regulací, omezení a výjimek v ekonomice, odstranění regulace trhu s byty, apel na celoživotní vzdělávání a důraz
na vyšší motivaci při hledání zaměstnání. Dokud nebude status nezaměstnanosti pro všechny dotyčné statusem nevýhodným, nepodaří se dlouhodobě snížit nezaměstnanost
žádnou finanční částkou.
Michal Kadlec
ODS Tišnov, místopředseda RS ODS JM




Další články tohoto autora:
Michal Kadlec

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku