Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 17.6.2004
Svátek má Adolf




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Bolševická ochutnávka z dílny ODS
 >POLITIKA: Dvě glosy
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Halali!
 >SVĚT: Nečekaný pomník
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Čím se živí komáři
 >PSÍ PŘÍHODY: Jak se Iris ztratila
 >GLOSA: Zelený z Česka do europarlamentu přece jen pronikl
 >PRÁVO: Pryč s prasáky a kanci všemi!!!
 >KANADA: Skandál pod javorovými listy
 >PRAHA: CowParade aneb Jak jsem potkal krávy
 >PENÍZE.CZ: Bude více zaměstnaných?
 >POSTŘEH: O holubech
 >VTÍPEK: Mazaný SPAM
 >KULTURA: Bloomsday
 >GLOSA: Slavné vítězství ODS

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
17.6. POSTŘEH: O holubech
Ivo Rýznar

"V Praze tě holuby chovat nenechají, poněvadž jim serou na sochy." Tak nějak vysvětloval živočichář ve Vesničce střediskové Otíkovi, že to v hlavním městě nemají chovatelé holubů jednoduché. Kdyby holubi trousili svoje přebytky jenom na sochy, to by ještě šlo. Horší je, když se chcete dostat třeba do auta, ale ausgerechnet klika dveří je jaksi znečištěna. Infarktová situace pak nastává, když se pod holubem ocitne jiný druh živočicha, homo sapiens. Já si to zažil ještě v dobách studií, kdy jsem ráno vycházel z domu do školy ve zbrusu nové bundě a vracel se s bílým kouskem na pravém rameni. Bývalá přítelkyně kdysi neměla venku bundu, a tak se jí létavec trefil přímo do vlasů. Kdyby se mne někdo ptal, jaká je pravděpodobnost že bude zasažen kusem holuba, odpovím, že vysoká. Všechno to záleží na koncentraci oněch ptáků na relativně malém prostoru města. Ještě se mi totiž nestalo, aby se mi na hlavu vy... orel.

Ačkoli jsou holubi ve městech považováni spíše za škodiče, je mi jich občas líto. Líto proto, že na rozdíl od nás lidí vlastně nemají pořádnou střechu nad hlavou. Přebývají na neuzavřených půdách, kam v zimě táhne, na balkónech, nebo jen tak venku.

Bydlím v našem paneláku již více než třicet let a nikdy jsme s holuby hnízdícími na balkónech problémy neměli. Asi se jim u nás nelíbilo. Před lety nám obalili dům do tepelné izolace. Po několika měsících práce se panelák zaskvěl v plné parádě s novou omítkou, novými římsami za okny a novými dlaždicemi na balkónech. Byla to nádhera. Bohužel však jenom na krátkou dobu, neboť se zakrátko přistěhovali holubi. Od té doby se neodvažuji na společný balkón vůbec vstoupit, neboť se mi nechce pokaždé pracně čistit podrážky bot. Přemítal jsem, proč přilétli až po rekonstrukci vnějšku domu. Že by se jim líbila nová fasáda. Láká je snad šedá dlažba, která nahradila předchozí mozaikovou?

Kdepak. Jenom se jim zalíbilo bydlení vyšší kategorie.


Další články tohoto autora:
Ivo Rýznar

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku