Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 21.6.2004
Svátek má Alois




  Výběr z vydání
 >ZAMYŠLENÍ: Palátci daně na druhý pokus
 >GLOSA: Zamyšlení povolební a také už předvolební
 >LIDŠTINY: Politika? Fuuuj! Aneb proč lidi nezajímá?
 >INFORMATIKA: Mlynářův informační mlýn I. Testcom
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Pohodlné kempování doma v posteli
 >PSÍ PŘÍHODY: Je to přírodní jev
 >PENÍZE.CZ: Kdo má vlastně právo bydlet?
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >HISTORIE SUDET: Poprava v lese Kuli
 >PRÁVO: Chyby nejsou jen v učebnicích aneb občanským právem krok za krokem ... někdy až do louže
 >POLITIKA: Česká houpačka ? Čert aby se v tom vyznal
 >EUROVOLBY: Najdeme i dobré zprávy
 >SuperStar: Hezounům v popu odzvonilo
 >MOBY DICK: České Textárny - nový gigant na trhu s ojetými vozidly
 >POLITIKA: Na hrubý pytel hrubá záplata

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kronika dne  
 
21.6. Duch Kmotra v Lidovém domě
(eff)

V roce 1997, přesně 28. listopadu, se pokusili místopředseda ODS Ivan Pilip a ministr vnitra Jan Ruml svrhnout Václava Klause - nejlépe ze všech postů, které zastával. Využili k tomu notoricky známého skandálu, starého dva roky, o kterém tehdy noviny nepsaly jen proto, že to byla stokrát opraná veteš, skandálu se sponzorskými dary. Rebelii zbabrali, založili Unii svobody, tu taky zbabrali a ODS je dnes tak silná, že by dala snadno dohromady vládu solidně podpořenou v parlamentě, kdyby se konaly volby a ty dopadly více méně podle výsledků výzkumů veřejného mínění. A zatímco Pilip s Rumlem zapadli hluboko za horizont veřejného zájmu, Václav Klaus sedí na Hradě a poučuje Evropu, jak se správně dělá neintegrovaná integrace.

Suma sumárum, ODS jako strana a Václav Klaus osobně si tehdejší rebelií pomohli.

V těchto dnech se odehrává něco podobného.

Opáčko historie

Opět se hraje o hlavu premiéra a předsedy strany, tentokrát je to sociální demokrat Vladimír Špidla. Sociální demokracie jsou minimálně dvě až tři. Jedné šéfuje Vladimír Špidla, druhé Stanislav Gross, třetí Miloš Zeman. I skandál vyplul na povrch - Špidla si údajně nechal ruce potřísnit aférou kolem firmy Diag Human. Dokonce i to bylo podobné, že muž o kterého jde odjel do ciziny, tentokrát ne do Sarajeva, ale do Bruselu. Hlavní munici dodala jeho protivníkům politicky také ne moc významná událost - prohra ve volbách do Evropského parlamentu, do instituce, kterou náš občan nezná a je mu tudíž lhostejná. Tím ale podobnosti končí. Zatím.

V prvním kole to Špidla vyhrál. Odmítl rezignovat ze stranické funkce, odmítl položit post premiéra, o důvěru požádá parlament sama jeho strana. Krizi zatím ustál, jako ji ustál v roce 1997 po telefonu ze Sarajeva Václav Klaus. Ovšem krize trvá.

Vladimír Špidla by měl po Mario Puzově Kmotrovi. To je učebnice pro šéfa politické strany. Jeho Luca Brassi - a nemá-li takového pistolníka, je to jeho katastrofální chyba - už by měl se samopalem v pouzdře na housle obcházet příbytky těch třiceti odbojníků v čele s Kavanem a Laštůvkou, kteří se v sobotu paktovali se Zemanem. Není to fantastická představa. Byl to sám Miloš Zeman, který začal hovořit o "polibku smrti", což je též součást arzenálu mafiánského světa Kmotrů. A samotný Stanislav Gross by měl dostat nejbližší poštou v balíčku neprůstřelnou vestu s mrtvou rybou. I on by si připomněl četbu Kmotra, i on by pochopil, co to znamená.

Špidlova chyba

Vladimír Špidla udělal vskutku jednu velkou a zásadní chybu, že totiž nezatočil se Zemanovými pohrobky už dávno. "Ten, kdo na shnilou žerď vyvěsí jakoukoli novou vlajku, pouze předstírám, že dělá reformy, ve skutečnosti natírá zábradlí na parníku, který se potápí," zní poslední Zemanův bonmot. Byl by to bonmot výstižnější, kdyby ho Zeman dořekl celý: "... do parníku, který se potápí, protože mu střílím jedno pod čáru ponoru torpédo za druhým".

Zemanovi lidé vyčítají Špidlovi, že "zradil program" a že se spolčil s pravicovými stranami. Jako variantu nabízejí fungování menšinové vlády, která bude hledat příležitostná spojenectví případ od případu. To jejich vysočinský guru to řekl otevřeněji: Špidla zradil sociálně demokratické ideály, neboť podporuje nepřímé daně, místo aby zvyšoval daně přímé. A jeho sympatizant Zdeněk Škromach to řekl ještě jasněji: "Bude-li to nutné, daně se zvýší". No samozřejmě, že "to" bude nutné, pokud se má podplácení voličů ve formě podpor a úlev realizovat v plné šíři. A komu že se zvýší daně? Těm bohatým přece!

Miloš Zeman doporučuje "postřílení zrádců".Ona je to zralá, rozumná myšlenka, také odpovídající duchu Puzova Kmotra. Pokud by se měl do šéfovského křesla v Lidovém domě vrátit, musel by udělat přesně tu čistku, jakou neudělal Vladimír Špidla, když tam nastoupil. V demokratické straně se dělají čistky hůř, než ve straně totalitní (jak se to správně dělá, předvedli před krátkým časem Grebeníčkovi komunisté), ale dělat se dají, nedělejme si iluze, že to nejde. Když strana prožívá dobu tak bouřlivou, jakou prochází sociální demokracie, někdo musí z kola ven, jinak bude agonie pokračovat.

V roce 1997 odešli odbojníci z ODS sami a zvolili Unii svobody. Současná krize nabízí mnoho možných scénářů, jak se vyvine. Ten zcela nepravděpodobný, ale bezesporu zábavný vypadá takto: Zemanovi pohrobci se seberou, ze sociální demokracie odejdou, udělají se pro sebe a založí Unii nesvobody!

Aston


Další články tohoto autora:
(eff)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku