Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 21.6.2004
Svátek má Alois




  Výběr z vydání
 >ZAMYŠLENÍ: Palátci daně na druhý pokus
 >GLOSA: Zamyšlení povolební a také už předvolební
 >LIDŠTINY: Politika? Fuuuj! Aneb proč lidi nezajímá?
 >INFORMATIKA: Mlynářův informační mlýn I. Testcom
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Pohodlné kempování doma v posteli
 >PSÍ PŘÍHODY: Je to přírodní jev
 >PENÍZE.CZ: Kdo má vlastně právo bydlet?
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >HISTORIE SUDET: Poprava v lese Kuli
 >PRÁVO: Chyby nejsou jen v učebnicích aneb občanským právem krok za krokem ... někdy až do louže
 >POLITIKA: Česká houpačka ? Čert aby se v tom vyznal
 >EUROVOLBY: Najdeme i dobré zprávy
 >SuperStar: Hezounům v popu odzvonilo
 >MOBY DICK: České Textárny - nový gigant na trhu s ojetými vozidly
 >POLITIKA: Na hrubý pytel hrubá záplata

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
21.6. RODINA A PŘÁTELÉ: Pohodlné kempování doma v posteli
Ondřej Neff

Doba pokročila, máme před sebou poslední jarní víkend, usoudila Vločka: je čas vyrazit do přírody na ostro!
Nutno dodat, že tím není míněno nějaké spaní pod širákem. Vločka má obytný Volkswagen, ten čemu se anglicky říká "van" - má to v sobě kuchyňku a lůžka, plus nepočítaně důmyslných udělátek pro pohodlné bydlení v přírodě.
Rozhodli jsme se, že první výlet bude do blízkého okolí - vypravili jsme se na Sázavu, do oblasti Čerčany - Lštění - Zlenice. Dědeček tam kdysi postavil vilu, pak ji prodal, postavil domek a o ten můj otec v padesátých létech přišel za velmi obskurních okolností.

Krajina v Posázaví, jako asi všude jinde, se podobá houbě, která ležela týden ve kbelíku s vodou. Samozřejmě jsme jezdili na kole a zaznamenal jsem svůj druhý pád s espédéčky (=nohy přicvaknuté k pedálům), tentokrát to bylo hubou do kopřiv na jílovité pěšince.

Nejdřív bylo hezky, pak pršelo a nakonec se strhlo to, čemu se říká průtrž mračen.
Vrátili jsme se k busíku promoklí na kost.
Má to cenu, kempovat v takovém počasí, když jsme necelou hodinku od domova? Tak zněla otázka.
Nemá to cenu. Tak zněla odpověď.
Převlékli jsme se do suchého a vyrazili k návratu. Ještě než jsme dojeli na benešovskou spojku, začal déšť řídnout. Za Mirošovicemi přestal, u odbočky na Stránčice vyšlo sluníčko a pak bylo hezky a ještě hezčeji a nikde ani loužička, všechno suché, rozpálené, až žhnoucí.

"Tohle nám nebude nikdo věřit," uvažovala Vločka.
"Tak to nikomu neřekneme," já na to. Neřekneme, jenom to vykecám ve Psu.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku