Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 24.6.2004
Svátek má Jan




  Výběr z vydání
 >INFORMATIKA: Mlynářův dezinformační mlýn III.
 >NÁZOR: Rozpačitá politika vlády v Iráku
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Ať žijí naše hvězdy!
 >LIDŠTINY: O obyčejnostech, a co je obyčejnějšího než takový vuřt …
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Problém se zvonkem
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí oprsklice, psí gentleman
 >EKONOMIKA: Růst zahraniční poptávky by vedl k posílení koruny
 >NÁZOR: Korupce a morálka.
 >FEJETON: Leoš Mareš v České televizi
 >PENÍZE.CZ: ČSSD sází na virtuální účty
 >CHTIP: Kurz managementu
 >SVĚT: Svědectví z nočních bojů v ingušské Nazrani
 >REAKCE: Labské jezy a …?
 >HISTORIE: Oč jde?
 >MROŽOVINY: Sto čtyřicet let a tři dny od tažení na Červené řece

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
24.6. ŠAMANOVO DOUPĚ: Ať žijí naše hvězdy!
Jan Kovanic

Přiznávám se tu veřejně, že jsem se zaujetím sledoval posledních deset kol novácké soutěže "Česko hledá SuperStar". Přiznávám tu veřejně, že několik posledních kol jsem nechal vydělat i svému mobilnímu operátorovi za poslání několika esemesek.

Mým oblíbencem byla zprvu Šárka pro svou přesnou intonaci a neexistenci chyb. A také proto, že ji předseda poroty neustále shazoval, že je "moc mladá". No a co? Tenhle nedostatek zakrátko zmizí, říkal jsem si. A dále - kolik bylo Julii, když prožívala svůj vztah s Romeem? Až po perfektním přednesu swingu, (co ji baví), jsem zjistil, že Šárka "na to nemá". A začal jsem fandit Samerovi. A když ten vypadl, pak Anetě.

Ale jinak jsem fandil všem deseti finalistům. Já vím, že na celé akci nechutně vydělávají majitel licence, televize Nova, nahrávací a reklamní společnosti, bulvární plátky, porotci... a trochu i ti finalisté. Já vím, že se média - včetně Internetu - zaplavila štěbotem fanoušků a fanynek. Já vím, že jsou důležitější témata - ale jedno je přece jen hodně důležité.

Ukázalo se totiž, že "naši mladí umí". V dávném století jsem taky jednou prozpěvoval na jakémsi študáckém představení. A vím, jak je to těžké se během jediného týdne na něco takového připravit! V téhle soutěži se přitom na začínající hvězdy každý týden připravovaly různé pecky. Od zpěvu v muzikálech, přes rock po "pouhý" popík. A ještě k tomu se měly hejbat a vypadat... Ti nejlepší to zvládli.

Tyto začínající hvězdičky to zvládly mnohdy lépe, než stále nekončící profesionálové. Ne, že bych měl něco proti zombíkům. Písničky jako "Trezor" nebo "Tereza", se kterými se soutěžící také utkali, ukázaly, že nešlo o žádné primitivní popěvky , ale o velmi obtížné árie. Že Vondráčková, Gott, Matuška zpívat skutečně uměli. A dodnes umějí - i když jinak, pochopitelně. Avšak přesto mě uráží, když vidím některého toho zasloužilého zpěváka jak otvírá pusu, a já slyším jeho třicet let starý playback!

Nové živé mladé hvězdy zpívaly naživo. A šlo jim to! Fandil jsem jim. Fandil jsem jim hlavně proto, že jsem viděl jejich zaujetí. Soutěž byla přitom tak fikaně vystavená, že vybírala skutečně nejlepší, místo, aby vyhazovala nejhorší. Diváci, fandové - i sami soutěžící - přitom působili dojmem, že to těm postupujícím přejí. Ano prosím, v této mnohokrát pomluvené čecháčkovské společnosti jsem pocítil potřebu někomu něco přát - a nezávidět!

A co je hlavní - viděl jsem, že existují mladí lidé, kteří o něco usilují a kteří na sobě pracují, aby svého cíle dosáhli. V téhle branži si toho nedávno povšiml i Jiří Suchý: Když kdysi točil Forman v Semaforu svůj film "Konkurs", tak z několika set přihlášených zpěváčků si mohli vybrat tak dva. Dnes, když dělá Semafor skutečný konkurz, tak přijde čtyřicet lidí, a dvacet z nich může na jevišti z fleku začít...

Já vím, je to pouhý šoubyznis. Ale taky vím, že existuje spousta českých studentů, kteří jezdí do Ameriky a do celé Evropy, aby tam získali znalost jazyka a něco se pořádně naučili. Znám mladé lidi, kteří studují několik škol najednou - a ještě si při tom vydělávají peníze při nepovinné praxi. Existují strašně šikovní a strašně chytří mladí lidé - a Aneta, Šárka, Sámer... to jsou jen jiné fazety tohoto briliantu, jež přese všechny nářky v naší mladé generaci máme.

A proto děkuji za soutěž Česko hledá SuperStar. Za to, že jsem mohl poznat odlesk tohoto skutečného zázraku.

Psáno v Praze dne 23. června 2004


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku