Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 25.6.2004
Svátek má Ivan




  Výběr z vydání
 >VÍKENDOVINY: Tam kde je Balaton, má hudba správný tón - část B
 >TÉMA: Na dolním Labi nejde jen o přírodu
 >REAKCE: Labské jezy
 >POLITIKA: Klaus nechápe Evropu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Vesnické funusy
 >PSÍ PŘÍHODY: Ještě k úkazu na obloze
 >MÉDIA: Kouzlo nechtěného
 >NÁZOR: Poněkud šílený komentář, aneb Pan premiér to má spočítané...
 >FEJETON: Ministr kouření varuje - zdravotnictví škodí zdraví
 >MÉDIA: Reakce ČT na nezvýšení televizních poplatků
 >NÁZOR: Nulová tolerance
 >O KNIZE: Volné navázání na čekání "Až to rupne"
 >POSTŘEH: O instantnosti
 >NÁZOR: Poslední svobodné volby
 >PENÍZE.CZ: S kartičkou zdravotní pojišťovny na cesty po Evropě?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
25.6. PSÍ PŘÍHODY: Ještě k úkazu na obloze
Ondřej Neff

V úterý jsem tu psal o tom, jak jsme s Bartem pozorovali letícího brouka roháče. O tomto tvorovi lidé do komentářů napsali zajímavé poznatky.
Tak především, o roháčích je webová stránka. Píše se v ní o předsnubním večerním letu samců. Cituji: Jeho účelem je vyhledávání samiček, které téměř za tmy přeletují v dosti značné výšce. První výskyt roháčů je poměrně stálý a spadá většinou do prvního týdne v červnu. Tuto stálost výskytu může ovlivnit jedině nepříznivé počasí, tzn. dešťové přeháňky. Velcí samci se zpravidla objevují dříve, střední a malí později (až koncem června). Přes den roháč většinou zůstává na jednom stanovišti, zřídka ho mění. Teprve po 19. hodině vylétají samci na večerní let. Samec letí a sleduje vzdušné proudy a pachy samic jež mohou přenášet.
Podle všeho je úbočí Strahova - tedy protější kopec než ten, kde s Ljubou bydlíme - je oblíbené roháčí výskytiště. Pan Zbyněk Rohlík poznamenává:
"Nemají to lehké - vyvíjejí se v tlejících pařezech 4-6 let podle podmínek, po vylíhnutí ale sameček žije jen dva až tři týdny, během té doby se spáří a pak chcípne. Samičky žijí o něco déle, ale taky nic moc. Jinak Praha je údajně entomologický ráj, měli by tu žít v parcích i nosorožíci, krasci a velké druhy tesaříků."
A závěrem dodal psí příhodu Petr:
"Má dobrá přítelkyně také jednoho hostila v domě minulý týden... Má psa, obrovitého leonbergra, a ten z něj byl celý nesvůj, roháče však nenapadlo nic lepšího, než vzlétnou a vrazit mu do čumáku ;))), pročež byl vynesen na zahradu a vlétl zpět oknem. Prostě neodbytný."


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku