Garantem konceptu Unie svobody - Demokratické unie je bývalý ministr práce a sociálních věcí ve vládě Josefa Tošovského Stanislav Volák. Volák úvodem své práce zdůvodňuje nutnost provedení penzijní reformy. Uvádí, že pokud by k ní nedošlo, v roce 2050 by počet důchodců oproti dnešním 2,6 milionu dosáhl přibližně 3,9 milionu, čímž by pochopitelně poklesl počet plátců pojistného, a to ze současných 4,7 milionu na 3,9 milionu. Tím by podle Voláka přestal být průběžný systém v dnešní podobě udržitelný. Následuje zmínka o tom, že EU se snaží narůstající krizi důchodových systémů řešit pomocí zvyšování celkové míry zaměstnanosti obyvatelstva a zároveň věku pro odchod do důchodu.

Mezigenerační soudržnost a finanční stabilita

Důchodový systém musí podle Voláka za prvé zajistit mezigenerační soudržnost mezi důchodci a produktivní částí obyvatelstva. (Měřítkem soudržnosti je náhradový poměr, neboli relace mezi průměrným starobních důchodem a čistou mzdou). Za druhé musí být zajištěna finanční stabilita systému. Co to konkrétně znamená?
- náklady na důchody z veřejných rozpočtů (jak na státní průběžný systém, tak na podporu doplňkových systémů) by neměly v roce 2030 překročit 12 % HDP a v roce 2050 15 % (pro srovnání - v současnosti je to cca 10 % HDP),
- náhradový poměr by do roku 2050 neměl klesnout pod 55 % (což je úroveň roku 2003, v roce 2004 poklesne na cca 53,5 %),
- míra náhrady z průběžného systému by v průměru měla být na úrovni okolo 42 % čistých předdůchodových příjmů a okolo 14 % čistých předdůchodových příjmů z doplňkových systémů, tedy 3:1 (v roce 2003 byla náhrada z doplňkových systémů téměř nulová, z průběžného systému 55 %).

Změny v současném systému jsou nutné

Podle Volákovy koncepce je možné reformu provést jak při existenci stávajícího DB (Defined Benefit) systému, tak při zavedení NDC systému. Ovšem pokud by došlo k rozhodnutí zavést NDC systém, bude nezbytné provést před jeho spuštěním, a také pro přechodné období, v DB systému rozsáhlé změny. Jaké?

• 1) Do roku 2019 zvýšit věk pro odchod do důchodu pro muže a bezdětné ženy na 65 let,
• 2) Omezit počet odchodů do předčasného důchodu pomocí zvýšení sankce na 1,5 % výpočtového základu za každých započatých 90 dní dřívějšího důchodu, což je stejná úroveň jako výše prémie za pozdější odchod do důchodu (realizovat od 1. 1. 2006)
• 3) Omezit rozsah náhradních dob (zavést od 1. 1. 2006) :
  - veškeré bezpříspěvkové doby (studium apod.) by měly být pro účely účasti na pojištění započítávány z 80 % a pro stanovení procentní výměry důchodu z 50 %,
  - jako náhradní dobu započítávat maximálně 1 rok souvislé nezaměstnanosti a za celou dobu pojištění maximálně 3 roky nezaměstnanosti,
• 4) Prodloužit povinnou délku účasti na pojištění pro získání starobního důchodu ze současných 25 let na alespoň 35, lépe 40 let (platnost taktéž od 1. 1. 2006),
• 5) Snížit průměrnou výši nově přiznaných invalidních důchodů tak, aby byla alespoň o 10 % nižší než průměrná výše nově přiznaných starobních důchodů; mírně snížit nově přiznané pozůstalostní důchody; úroveň částečného invalidního důchodu by měla být asi 50 % nově přiznaného plného invalidního důchodu (platnost od 1. 1. 2006),
• 6) Zvýšit ekvivalenci nově přiznaných důchodů změnou systému redukčních hranic, omezením valorizace základní výměry důchodů a prodloužením rozhodného období pro stanovení osobního vyměřovacího základu na 40 let (platnost od 1. 1. 2006),
• 7) Zavést souběh důchodu a pracovní aktivity, tedy možnosti pružného odchodu do důchodu (platnost od 1. 1. 2006).

NDC, ale v čisté podobě

V další části se koncepce Unie svobody věnuje postupnému zavedení NDC systému. Volák zde upozorňuje, že základní výhody tohoto systému, kterými jsou dlouhodobá finanční stabilita a vysoká ekvivalence, lze zachovat pouze za předpokladu přijetí jeho čisté formy. To znamená průběžně zvyšovat minimální věkovou hranici pro odchod do důchodu, nastavit tvrdá kritéria pro výplatu minimálního garantovaného důchodu a výrazně redukovat náhradní doby, neboli potlačit solidaritu uvnitř jedné generace.

Kdo na systému NDC prodělá?

Podle Voláka v tomto systému prodělají nejen občané s nízkou kvalifikací, ale také ženy. Ty především kvůli nižším platům a nižším zápočtům náhradních dob, mezi které se počítá například i mateřská a rodičovská dovolená. Velmi nízké důchody budou mít i živnostníci.

Ale i tak bude podle Voláka okolo 20 % pojištěnců pobírat jen minimální důchod a ti navíc budou muset pracovat mnohem déle než je stanovená minimální věková hranice. Dalším 40 % pojištěncům se důchody sníží oproti současnému stavu, jen přibližně 20 % důchody výrazně vzrostou.

Počátek zavádění systému NDC je zasazen do roku 2010, ovšem s tím, že dalších 19 let bude trvat přechodné období. Materiál také obsahuje poznámku, že stejných výsledků lze dosáhnout i změnou parametrů v současném, dávkově definovaném (DB) systému. Tento systém je ovšem snadněji ovlivnitelný politickou manipulací (zatímco zde je administrativní hranice odchodu do důchodu upravována politickým rozhodnutím, v NDC platí, že čím později půjdou pojištěnci do důchodu, tím vyšší penzi budou dostávat a naopak).

Nejdůležitější část - kombinovaný systém

Podle koncepce jde o klíčový manévr celého reformního snažení a jeho cílovým stavem je v průběhu příštích 20 let dosáhnout míru náhrady ze základního průběžného systému 42 % a z doplňkových systémů okolo 14 %. Jak toho dosáhnout?

• Postupně snižovat náhradový poměr u nově přiznaných starobních důchodů od roku 2010,
• Umožnit pojištěnci převést 2 % z jeho vyměřovacího základu na individuální účet (penzijní fond ap.). To bude ovšem podmíněno nutností celkem na tento účet odvést minimálně 6 % z vyměřovacího základu, tzn. přidat další 4 % "ze svého" (tato částka je ovšem podle Voláka variabilní, mohou to být například 3 %) a po dosažení důchodového věku pobírat doživotní penzi (platnost od 1. 1. 2006),
• Nezavádět nové formy zaměstnaneckých penzijních fondů, ale rozšířit současný systém penzijního připojištění se státním příspěvkem o možnost kolektivního zaměstnaneckého spoření (platnost od 1. 1. 2006),
• Zavést úhrnný limit pro odečtení od základu daně pro pojištěnce ve výši 12 % jeho vyměřovacího základu s horním limitem ve výši dvojnásobku průměrné mzdy; zavést úhrnný limit pro zaměstnavatele ve výši 10 % vyměřovacího základu zaměstnance s horním limitem ve výši 1,8násobku průměrné mzdy,
• Umožnit daňové odpočty u dalších forem spoření na stáří (bankovní produkty, podílové fondy), pokud budou umožňovat výběr naspořených prostředků až po dosažení důchodového věku a budou nabízet doživotní penzi (platnost od 1. 1. 2006).

Již jsme vám představili koncepci důchodové reformy vládní ČSSD, přečíst si o ní můžete v článku ČSSD sází na virtuální účty, její hodnocení námi oslovenými odborníky pak najdete v textu Reforma penzí podle ČSSD: je to pokrok, ale pomalý. V dalších dnech můžete čekat ještě návrhy řešení důchodové reformy ODS a KSČM.

I koncepce Unie svobody byla podrobena kritice odborníků, jejich názory si budete moci přečíst zítra. Co si o koncepci US-DEU ale myslíte vy?

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku