Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 25.6.2004
Svátek má Ivan




  Výběr z vydání
 >VÍKENDOVINY: Tam kde je Balaton, má hudba správný tón - část B
 >TÉMA: Na dolním Labi nejde jen o přírodu
 >REAKCE: Labské jezy
 >POLITIKA: Klaus nechápe Evropu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Vesnické funusy
 >PSÍ PŘÍHODY: Ještě k úkazu na obloze
 >MÉDIA: Kouzlo nechtěného
 >NÁZOR: Poněkud šílený komentář, aneb Pan premiér to má spočítané...
 >FEJETON: Ministr kouření varuje - zdravotnictví škodí zdraví
 >MÉDIA: Reakce ČT na nezvýšení televizních poplatků
 >NÁZOR: Nulová tolerance
 >O KNIZE: Volné navázání na čekání "Až to rupne"
 >POSTŘEH: O instantnosti
 >NÁZOR: Poslední svobodné volby
 >PENÍZE.CZ: S kartičkou zdravotní pojišťovny na cesty po Evropě?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
25.6. POSTŘEH: O instantnosti
Ivo Rýznar

Tak jsem o víkendu držel po dlouhé době v ruce zase pořádnou sekeru. Ne, žádné morbidnosti, prostě jsem jen štípal dříví. Pořádně velké a těžké špalky. Po pár hodinách jsem začal pociťovat bolest na obou předloktích. No co, pomyslil jsem si, normální namožení svalů. Bolest se stupňovala, naštěstí však začalo kvečeru pršet, a tak byl závažný důvod k ukončení roboty. V neděli jsem si pak sotva dokázal dát batoh na záda. Kamarádi si mne později dobírali, že neudržím v ruce ani škopík piva.

Uběhly asi tři dny, ale bolení neustávalo. Navíc se mi na obou předloktích objevily viditelné otoky. Přestože mi kolegové radili namazat si to francovkou, vyrazil jsem raději do lékárny. Ne že bych byl takový cimprlich, s nějakou tou žloutenkou nebo zlomeninou si musí tělo poradit samo, ale co kdyby náhodou zrovna... Lékárnice mne se zájmem vyslechla a optala se, jestli jsem se do těch míst neuhodil. Rezolutně jsem to popřel; na obou rukách a na stejných místech? Pak mi doporučila něco protizánětlivého s přípravkem na tlumení bolesti. A zeptala se, zda si přeji mast nebo gel. Dal jsem přednost gelu, netoužím být za každou cenu mastný. Na krabičce přípravku bylo napsáno, abych si přečetl přiložený leták. Nejsem sice erudovaný v oboru farmacie, ale poslechl jsem. No a dozvěděl jsem se, že kromě spousty pro mne neznámých ingrediencí je v gelu obsažen i alkohol. V duchu jsem zajásal že nemám auto. Co kdyby se etanol dokázal vstřebat kůží do krevního řečiště a při náhodné silniční kontrole bych dojel na dechovou zkoušku?

Svěřil jsem se kamarádce Daně se svou myšlenkou, a po chvíli rozvíjení teoretických úvah byl na světě nápad hodný podnikatelského záměru. Nevím jestli se s ním mám svěřit, co kdyby mi jej nějaký podnikavec chtěl vyfouknout? Dobrá, prozradím. Napadlo mne totiž, že by nebylo špatné vyrábět instantní pivo. Pivo v prášku. Nesmějte se, když se může prodávat v pytlíku bramborová kaše, mléko, káva, kakao, knedlíky, čaj... Proč ne pivo? Kamarádka, ač jinak optimistka, mi však málem hned vzala náladu. Jak bych tam prý dostal alkohol? Vždyť by se vypařil. Hm, to mi zpočátku nedošlo. Ale koumavý duch nakonec přece jenom zvítězil. "Poslyš," pravil jsem, "ty jsi nikdy nepřipravovala instantní polévku s kroucenými nudlemi? Jen si vzpomeň. Jak je tam uložen omastek?"

No ano, kapku lihu bych zatavil do plastového sáčku.


Další články tohoto autora:
Ivo Rýznar

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku