Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 25.6.2004
Svátek má Ivan




  Výběr z vydání
 >VÍKENDOVINY: Tam kde je Balaton, má hudba správný tón - část B
 >TÉMA: Na dolním Labi nejde jen o přírodu
 >REAKCE: Labské jezy
 >POLITIKA: Klaus nechápe Evropu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Vesnické funusy
 >PSÍ PŘÍHODY: Ještě k úkazu na obloze
 >MÉDIA: Kouzlo nechtěného
 >NÁZOR: Poněkud šílený komentář, aneb Pan premiér to má spočítané...
 >FEJETON: Ministr kouření varuje - zdravotnictví škodí zdraví
 >MÉDIA: Reakce ČT na nezvýšení televizních poplatků
 >NÁZOR: Nulová tolerance
 >O KNIZE: Volné navázání na čekání "Až to rupne"
 >POSTŘEH: O instantnosti
 >NÁZOR: Poslední svobodné volby
 >PENÍZE.CZ: S kartičkou zdravotní pojišťovny na cesty po Evropě?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
25.6. TÉMA: Na dolním Labi nejde jen o přírodu
Jaroslav Stoklasa

V nejbližší době má vláda projednávat návrh na dlouho diskutovanou výstavbu jezů Prostřední Žleb a Malé Březno na dolním Labi. Tato vodní díla mají vyrůst na území CHKO České Středohoří a Labské pískovce, kde se nachází velké množství chráněných a ohrožených živočichů a rostlin. Proto ekologickou neúnosnost výstavby na Labi potvrdila i studie Posuzování vlivu na životní prostředí, na základě které Ministerstvo životního prostředí vydalo k výstavbě nesouhlasné stanovisko. .
Jak se však ukazuje, nejde tolik v podstatě ani o rostlinky ani o zvířátka, ale o veliké peníze. Jezy by měly stát 9,6 mld. Kč. Tyto miliardy by měly jít ze Státního fondu dopravní infrastruktury, který nemá dost prostředků ani na opravy hlavních silnic natož potom na silnice třetí třídy. Uvažuje se tedy s krytím 75% těchto nákladů z evropských fondů ISPA, které však nesmějí financovat projekty, poškozující životní prostředí.. Navíc by tento "rozvoj a modernizace vodní cesty" končil v Děčíně, protože Německo nehodlá upravit na hlubší ponor úsek Labe od Drážďan do Magdeburku.
Tyto investice mají zachránit soukromou rejdařskou firmu, o jejíž služby není bohužel zájem. Ještě v roce 1985 převezly u nás lodě přes 8,6 mil. tun, ale v roce 2001 už jen 1,6 mil. tun, tedy pouhých 18%. Hlavním důvodem nebyl ani nedostatek vody jako v roce 2003, ani její přebytek při povodních v roce 2002. V roce 1991, kdy bylo jen 91 "splavných" dnů s ponorem více než 140 cm, bylo přepraveno 5,9 mil. tun, kdežto v roce 1997, kdy bylo splavných 230 dnů, bylo přepraveno pouze 1,7mil. tun. Je tedy evidentní, že svádět pokles výkonů říční nákladní dopravy na nízké stavy vody je hrubá demagogie.
Hlavní pokles lodní dopravy nastal zejména při přechodu dopravy uhlí z Lovosic do Chvaletic na rychlejší a spolehlivější železnici, Jak známo, investoval v minulosti stát do splavnění této vodní cesty značné prostředky, které jsou nyní zcela nevyužity. Ukázalo se totiž, že říční doprava uhlí do elektrárny je poněkud nespolehlivá. Tu je vody moc, tu je jí málo a navíc v zimě si prostě zamrzne. V důsledku strukturálních změn v naší ekonomice není o dopravu hromadných substrátů už takový zájem a pro ostatní zboží je vodní doprava pomalá a nespolehlivá. Tvrzení, že vodní doprava je nejekologičtější platí.jen o dopravním hluku, protože na emise je šetrnější elektrifikovaná železniční doprava i při započítání emisí z elektráren.
Podél Labe vedoucí modernizovaná železnice je schopna převzít od vodní dopravy veškerou přepravu, protože její kapacita je nyní využita pouze na 75%. Na této trase může být přepraveno denně až 100 tis tun, tedy až 36 mil. tun ročně, přičemž Investice do jezů mají zvýšit kapacitu říční dopravy o 2 až 3 milióny tun ročně. Navíc se zboží nemusí při železniční dálkové dopravě po celé republice a do dalších sousedních zemí překládat.
Že absurdní plány na rozvoj vodních cest např. kanálu Dunaj-Odra- Labe nebo splavnění Vltavy ze Štěchovic do Českých Budějovic nejsou opuštěny ukazuje fakt , že přes hluboký pokles vodní dopravy stoupl počet pracovníků Státní plavební správy jen od roku 2000 do roku 2003 ze 78 pracovníků na 91 (o 16%) a Ředitelství vodních cest má za tu dobu zvýšený rozpočet o čtvrtinu. Je tedy velice pravděpodobné, že tito úředníci v tichu svých kanceláří připravují projekty, které patří do poloviny minulého století. Podobně jako pan poslanec Schling doufali, že se podaří prosadit v Parlamentu paragraf, který by "ve veřejném zájmu" odstranil hlavní překážku, tedy námitky ochránců přírody. Ti jsou ale jen snadným terčem ukázání prstem na "příčiny", proč nechceme za 9 miliard zachránit tři nebo čtyři stovky pracovních míst.
Psáno 13.5.2004
Jaroslav Stoklasa
Publicista
(ekolog-ekonom)




Další články tohoto autora:
Jaroslav Stoklasa

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku