Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 28.6.2004
Svátek má Lubomír




  Výběr z vydání
 >LIDÉ: Slova na rozloučenou s Jiřím Tancibudkem.
 >POLITIKA: Extrémní pravice v Belgii.
 >PRAŽSKÝ CHODEC: V sobotu jsem byla fotit na Kubě!
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Výlet do světa silných strojů
 >PSÍ PŘÍHODY: Konec dobrých časů
 >DETEKTIVKA: Jistota na dlouhou dobu
 >INFO: Občané za svá práva
 >NÁZOR: Zamíchá prezident nové vládě mariáš?
 >GLOSA: Rouček, Špidla, Dostál - maskoti ODS
 >PENÍZE.CZ: Lépe bydlet na hypotéku, nebo na stavební spoření?
 >Z VODY: Jak se kebule přestala bát vody
 >POSTŘEH: O práci
 >DROGY: Léčba funguje
 >MEJLEM: Vtip
 >MOBY DICK: Strategický cíl současného vedení Českých Textáren odhalen

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
28.6. RODINA A PŘÁTELÉ: Výlet do světa silných strojů
Ondřej Neff

V sobotu jsme se byli s Ljubou podívat v Bechyni. Odehrávalo se tam na letišti světové mistrovství motocyklových akrobatů - STREETFIGHTERS DAY 2004. Monumentální zážitek! Do té míry monumentální, že se k němu vrátím ještě zítra a pravděpodobně i pozítří.

Mistrovství se odehrává na betonové rozjezdové dráze vojenského letiště. Každý z borců má tři minuty na volnou jízdu a povinné cviky. To, co každý z nich umí: jízda na zadním kole, jízda na předním kole, otáčení jako na obrtlíku se zablokovaným předním a protáčejícím se zadním kolem. Do toho specialitky, jako například jízda na zadním kole v záporném úhlu - tedy prakticky s motocyklem nad sebou. Jiná specialitka: akrobat se svou asistentkou stojí na sedle, motorka pomalu dojíždí, má vysunutou opěrnou nohu, a když se stroj zastaví, lehce a tiše spočine na opěrce a zůstane stát.

Když se na to koukáte, máte pocit, že tohle musí umět každý, jízda na zadním kole i na předním je samozřejmost. Ne, tak tohle na mé Sůze zkoušet nebudu!

Monumentální byl pohled na parkoviště motorek diváků. Napočítal jsem dvaadvacet řad, v každé řadě, odhaduji, průměr sto strojů. Když jsme s Ljubou odcházeli, říkal jsem jí, že bych chtěl vědět, kolik peněz to reprezentuje. Těžko soudit, byly tu superbajky i stařičké Jawy, ale kdybychom počítali průměr dejme tomu málo, tedy 100 tisíc na motorku, pořád je to skoro čtvrt miliardy korun. Slyšel mě jeden motorkář a smál se a říkal:

"Jo, a to kdybysme připočítali to, co nás to všechno stojí! Žena by mě zabila, kdyby věděla, že jsem do motorky strčil sto osmdesát tisíc za dva roky!"
To se zase smála Ljuba a vyprávěla mi o kamarádovi bikerovi čili kolistovi. Ten, když si něco koupil na kolo, posouval desetinnou čárku. Koupil si speciální brzdy na kolo. Stály devět tisíc. Posunul desetinnou čárku doleva.
"No tak se pochlub, Pepo," pravila žena nevrle, "kolik stála ta hračka?"
"Devět stovek, Mařenko."
Žena zbrunátněla nevolí.
"Cože? Devět stovek za blbý brzdy na pitomý kolo?"

Jo, já jsem tam nebyl na motorce, byl jsem tam částečně na kole. Zítra povím, jaké fiasko mě tam potkalo.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku