Tak jsem si myslel, že to bolení pacinek po sobotní robotě přejde. Nepřešlo. Naopak se to zhoršovalo. Skutečně jsem už v ruce neudržel ani půllitr. Tedy půllitr čaje, připravuji si jej vždy do velkého hrnku. Co pohyb zápěstím, to šílená bolest. Dokonce se mi i několikrát stalo, že jsem v rukách cítil podobné brnění, jako vydává mobil při vibračním vyzvánění. Obyčejné otevírání dveří klíčem bylo málem nepřekonatelným problémem. V té chvíli jsem si uvědomil, jak jsou ruce důležité.

Včera jsem tedy po dlouhé době navštívil svou praktickou lékařku. Prohmátla mi ruce, zahýbala zápěstími a pravila, že mi v nich vrže jako v revmatických kloubech. Namožení a zánět šlach. Prý se to dává občas do sádry. A že bych měl nechat nějaký čas pacinky v klidu. Důrazně jsem však odmítl neschopenku i sádru. Ukecal jsem to jen na elastická obinadla, musel jsem se ale svatosvatě zapřísahat, že budu moc hodným pacientem, nebudu zlobit a že sekeru nevezmu do ruky alespoň půl roku. V lékárně jsem si vyzvedl mazání, tabletky, a obinadlo, a při nejbližší příležitosti jsem si obě zápěstí náležitě promazal a zavázal. Kolegyně, když mne na obědě spatřila, si neodpustila uštěpačnou poznámku, jestli jsem se snad z nešťastné lásky nesnažil pořezat. Mrkl jsem na ni a přitakal. "Doufám, že kvůli mně?" otázala se. Přikývl jsem.

Pravda je, že kdybych potkal někoho s obinadly na obou zápěstích, asi by mne jako první nenapadlo nic jiného. Nedivím se tedy, že cestou z práce a do práce si mne lidé prohlížejí. Mne, takového tuctového nenápadného človíčka. Chápu, že když si muž prohlíží ženu, zaujmou jej třeba její oči, ústa, vnady... Nevím co si na druhé straně prohlíží žena na muži, co ji nejvíce zajímá. V mém případě to ale vím. Ruce.

Copak si asi myslí?

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku