1.7. GLOSA: Český tým v permanentní krizi ?
Jaroslav Šula Konec vlády Vladimíra Špidly uškodí ve svém důsledku domácí politice i občanům , ale jde také o varovný signál pro zahraničí. Renomované evropské listy se již s vážným výrazem pozastavují nad faktem, že byl v Česku sestřelen politik, jeden z nejslušnějších a nejhouževnatějších od roku 1990.
Lídra ovšem vždy předurčuje, dotváří a propaguje tým. Jinak jakýkoliv skvělý člověk, byť hodlá dělat správné a pozitivně rozhodující kroky pro své okolí či celou zemi, ztrácí dech bez podpory svých nejbližších, nutně loajálních spolupracovníků. A žel současná stojedničková sněmovna tímto týmem nebyla, byť se proklamativně zavázala po volbách 2002 ke spolupráci, k plnění programového prohlášení vlády.
Síla dobrého týmu se projevuje v tom, že strhává další a přesvědčuje o svých cílech okolí. Pak se mohou i rozvolňovat opoziční řady poslanců k podpoře politiky vlády. To je také demokracie. Zde však převládla síla destruktivní opozice, která zdánlivě nejednotně, ale sevřeně ze dvou pólů naplnila úlohu rozkladu vládního uskupení. A co navíc, daří se jí vytrhávat dílčí koaliční poslance z nejednotné těsné sněmovní většiny. I toto je demokracie, avšak alarmující k zamyšlení. Umíme či vůbec chceme na české politické scéně koaličně spolupracovat ? Největší opoziční strana nám to předváděla v letech 1992 až 1997 s velkými obtížemi, aby se poté vláda rozpadla. Teprve druhé období koaličního vládnutí ztroskotává nyní už po dvou letech.
To co se odehrávalo v meziobdobí raději nevzpomínat, prozatímní nebo menšinové vlády nesvedou udělat potřebné reformy. A jsme znovu na sklonku takového meziobdobí. Bude tu pokus někoho jiného vzkřísit vládu, což je vždy nesmírně složité. Tedy předčasné volby ? Co přinesou ? Ještě větší rozladěnost občanů a práce, kterou je třeba udělat se zase oddálí.
Proto nejlepším řešením mohlo být pouze semknutí týmu okolo premiéra Špidly, především všech sociálně demokratických poslanců a se zatnutím pokračování v plnění vládního prohlášení. Svědčílo by to o jisté společné zodpovědnosti za stát a o vzrůstající politické kultuře u nás. Vždyť i v jiných evropských zemích okolo nás - vlci vyjí a karavana jde dál.
| 
