Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 8.7.2004
Svátek má Nora




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Akciové trhy procházejí konsolidací
 >ZAMYŠLENÍ: Dejte němému slovo
 >FILM: Shrek 2
 >PRAHA: Coin machine na Staroměstské radnici
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Supervíkend plný skutečných dramat
 >PSÍ PŘÍHODY: Nedůvěřivé Bartovo oko
 >POLITIKA: Jak eliminovat KSČM? Snadno!
 >LITEVSKÉ LISTY: Květinářství
 >VÝSTAVA: Rozmarné LÉTO 2004
 >PENÍZE.CZ: Jistota bez hranic
 >SPOLEČNOST: Výzva ke komunitě svobodného softwaru
 >PRÁZDNINY: Na cestu
 >PENÍZE.CZ: Jak vybírat nájemníka
 >GLOSA: Vole, Evropa !
 >GLOSA: Plíživá privatizace na Českých drahách?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
8.7. PRAHA: Coin machine na Staroměstské radnici
Jiří Wagner

Po létech, co vlastním "tikitální" foťák, jsem se poprvé odhodlal vylézt s ním na věž Staroměstské radnice. Ne snad, že bych byl líný, ostatně uvnitř, v šachtě opředené ozdobným trubkovím, jezdí moderní výtah, to ne. Ale jednou bylo na focení příliš deštivo, podruhé zas příliš slunečno (to kvůli moc ostrým rozhraním mezi světlem a stínem a vůbec kvůli slunci, proti němuž se fotí dost mizerně), jindy jsem zase pospíchal za nějakým "důležitým a naprosto neodkladným" posláním a někdy jsem zas jednoduše neměl na focení tu správnou "náladu" - ono fotit se dá víceméně pořád, ale když člověk není tak nějak patřičně naladěn, není to "to pravé orechové".

Přednedávnem jsem se však na radniční věž konečně dostal - nebe bylo zatažené světlými mraky, nepršelo a já nikam nespěchal. Ideální konstelace pro focení. Zaplatil jsem 40 korun vstupného a jal se štrachat nahoru. Výtahem jsem opovrhl, nepoužil jsem jej ani když tu ještě jezdil ten starý, s dřevěnou boudou, tak nevím, proč bych dnes musel jezdit v ocelové kleci, jakkoli prosklené. Samozřejmě to mělo za následek, že jsem se na plošině nahoře objevil zadýchaný, i když asi jen o málo víc než tlustý Němec, který tam dorazil zároveň se mnou. Ten jel ale výtahem.

Procházel jsem chodbičkou dokola a fotil a fotil - věž Staroměstské radnice je snad jediná věž v Praze, kde není objektiv oddělen od fotografované krajiny sklem. Jen tak mimochodem, ta naše Praha je vážně moc hezká a když se na ni a na její střechy člověk dívá z výšky, je ještě hezčí. Navíc je to (spolu s věžemi Týnského chrámu) jediné místo, odkud je vidět nesmírně půvabná a nesmírně drahá kavárna s nádhernou vyhlídkou na střeše domu U prince. Z chodníku ji ovšem člověk nespatří.

Při návratu z ochozu jsem narazil na mašinku, která předtím unikla mojí pozornosti. Už jsem se s ní setkal na mnoha místech v Kanadě a určitě je rozeseta po celém světě, ale v Praze jsem tento přístroj uviděl poprvé. Jsem starý sklerotik a tak jsem se musel dotázat kanadských přátel, jakže se to vlastně jmenuje anglicky - jeden z fleku vymyslel coin stamper, případně coin commemorative stamper, druhý kamarád mi ale poslal název přesný: stamping machine, nebo také coin stamping machine.

V češtině pro tenhle přístroj pojmenování snad není (existuje-li, poraďte). Slovo mincíř je - pro mě nepochopitelně - vyhrazeno jednomu druhu vah, jako mincovník jsou zase nazývány ty zásuvky v pokladnách rozdělené přihrádkami (ale i ty "popelníky" na drobné, které mají v každé samoobsluze vedle kasy) a výrazy jako razník či raznice se zase používají při výrobě mincí, nikoliv při jejich znehodnocování. Kromě toho už tenhle aparát mince ani nerazí, ani neznehodnocuje...

Dovnitř se totiž původně házela mince, která po zatočení klikou prošla lisem a vylezla v podobě oválu s vyraženým obrázkem pamětihodnosti, již člověk zrovna navštívil (jsou to takové ty plíšky, které si pak turisté připevňují na své hole). Vlády, včetně kanadské i té naší, ale už dávno usoudily, že jednak je znehodnocování mincí trestným činem a jednak tím provozovatelé objektů (a určitě i vláda v podobě daní) přicházejí o zisk. Takže dnes se sice mince do přístroje vhodí, ale ze zásobníku vypadne plíšek určený ke znehodnocení. Turista dostane památku, peníze v kasičce zůstanou. Jednoduché, leč důmyslné.



Další články tohoto autora:
Jiří Wagner

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku