Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 6.7.2004
Mistr Jan Hus




  Výběr z vydání
 >FEJETON: "Ameriku", ani náhodou
 >SVĚT: Jak mluví francouzský Bůh?
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >BÁSNĚNÍ: Vedra
 >KULTURA: 6. JazzFe – 2. Jazzový festival na Zámku Bechyně
 >NÁZOR: Je to stará historie - nebo není?
 >BÁSNĚNÍ: A sbohem
 >DETEKTIVKA: Strašidlo vydírání
 >LITEVSKÉ LISTY: Sibiřská sauna, aneb vzpomínka na léto
 >LITEVSKÉ LISTY: Koncert sezóny
 >FOTBAL: Vyřazeni. No a co?
 >NÁZOR: Politicky nekorektní eurooptimisté
 >POSTŘEH: O pubertě
 >SPORT: Čechy trénuje superstar
 >LITEVSKÉ LISTY: Muž, který neměl jméno

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Mejlem  
 
6.7. MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
mejlem

Utrácíme za stíhačky a postižení živoří.
Utrácíme miliardy za chyby politiků včetně letadel a těžce postižení musí vyžít na měsíc za méně než má poslanec na telefon. ( http://sweb.cz/kvadruplegik ) Kolika občanům pomohly stíhačky od války? (žádnému) Kolik to stálo? (naší mnohonásobně nižší životní úroveň) Kde zbraně skončily? (Ve šrotě) Co je tedy lepší? Opakovat stejné chyby? Vyrobit zbraň, či zasadit zrno?

Sociální systém státu převedením pravomocí na obce, nikoli peněz, se zcela zhroutil. Například doplatek 50-70 000Kč na nezbytný elektrický stroj na procvičování končetin si 90% postižených nemůže dovolit. Vertikalizační stoly pojišťovna nehradí. Domácí rehabilitace je nedostupná. Důsledky jsou strašlivé. Nedostatek pohybu, ztráta svaloviny, zkřehnutí kostí, zavápnění kloubů, oběhové problémy, dušnost, spasmy, proleženiny, sepse, †,.....( http://sweb.cz/zivotbezbarier ) Je nutná změna systému. O platech státních zaměstnanců musí rozhodovat referendum formou násobků minimálního příjmu. Nejlépe však od poslanců nahoru funkce dobrovolná, bez jakýchkoliv požitků a imunit. j.f.
Josef Fučík

Happy holiday!

Dest neprestaval.Mracna se valela hned nad korunami stromu, spicka Washingtonova monumentu dole ve meste se do nich schovala.Take budova Kongresu najednou nemela svoji ban, ztracela se nekde nahore v mokrych sedych chuchvalcich.Mrakum bylo lhostejne, ze je tu ctvrty cervenec, Svatek nezavislosti. Radar v televizi ukazoval nekonecna mracna, ktera se nehybala. Washington byl nekde pod nimi, zrovna uprostred. Naprselo na paradu. Vlastne nenaprselo - den pred Ctvrtym starosta paradu pro tento rok zrusil. Pripravene alegoricke vozy odzdobili, kralovny krasy navlekly teplaky a muzikanti ulozili trubky do cernych futralu. Petardy na ohnostroj sly zpatky do bedynek. Mraky nad mestem byly tak nizko, ze by ohnostroj bouchal nad nimi.

Sebral jsem se a sel jsem na ryby. Mam nepromokavy mundur, ve kterem by se dala preckat potopa sveta. Z uvarenych brambor jsem si udelal podle tatinkova receptu knedlik na kapry. Strouhanka, mouka, brambory. Promichat, rozhnist a navonet anyzem. Bez anyzu to neni ono.

Slezl jsem az k rece. Skala a kameny pod nohama klouzaly. Potomac byl hodne zvednuty, voda vsak nebyla kalna. Reka v tom miste obeplouva skalu a za utesem je ticha zatoka. Jednou jsem tam muskoval, chytal jsem ricni okouny. Uprostred zatoky sebou najednou placnul kapr. Ale jaky kapr! Placnuti zaznelo ozvenou o skaly, jako by shora skocil do tune chlap.Po tom kaprovi jsem dnes sel.Treba bude mit chut na tatovo testo.

U vody uz nekdo chytal. Mel cernou kapuci na hlave a cerny kabat. Prut opreny na kameni pred sebou, barevny splavek se houpal na vlnkach. Dest selestil, rybar me neslysel prejit. Uvidel me, az jsem se usadil na kameni tak dvacet metru po proudu. Byl to nejaky starik. Z cerne tvare mu svitila belma oci, v puse mel cigaretu. Naklanel hlavu dopredu, aby mu cigareta nezmokla. Mavnul na pozdrav rukou a uz zase pozoroval svuj splavek.

Ja jsem si tez hledel sveho. Za chvili uz byla koule testa s hackem schovanym uvnitr ve vode, na konci me udice. Prut jsem oprel o kamen. Na vlasec mezi dvema ocky jsem navesil reservni splavek. Tomu splavku tatinek rikaval policajt. Kdyz ryba tam dole v hloubce potahne za navnadu, policajt vyskoci nahoru. V tu ranu musis rychle seknout, jinak ryba uciti odpor a navnadu I s hackem vyplivne.

Usadil jsem se na plochem kameni a bylo mne dobre. Byl jsem v suchu, obklopeny vodou.Do reky na dosah pode mnou pribyvalo neustavajicim destem, jinak se nic nedelo.

Policajt se kousek zvedl. Kdyz pak vyjel az k prutu, sekl jsem. Za chvili jsem me u brehu sumecka. Byl maly, tak petactricet centimetru. Mrskal vouskama, kdyz jsem mu vyndaval hacek z huby. Polozil jsem ho do vody. Chvili tise lezel, pak najednou zmizel. Ryba machla ocasem a voda se v tom miste zcerila.

Chytil jsem sumcu pet nebo sest. Byla to asi nejaka rybi skolka, sumeckove byli skoro stejne velci. Nejvetsi mohl mit tak ke ctyriceti centimetrum. Byl jsem do rybariny plne zabrany, na chlapka vedle jsem zapomnel. Ten ted prave skocil po svem prutu a prudce sekl. Za chvili uz se ryba mrskala pred nim na kamenech. Byla mala, polovina me nejmensi. Deduv oblicej zaril. Vytahl z vody provazek. Na nem uz visely dve rybky, prave tak male, jako ta nejnovejsi. Protahl ji provazek pod skreli hubou ven. Mel ted na snurce tri. Pozorne je dal do vody.Druhy konec provazku mel uvazany kolem kamene hned vedle svych nohou.

Citil jsem se mizerne. Proc jsem mu jen sve ryby nedal? Ja jsem tam jen zabijel destivy den, on si chytal veceri. Zlobil jsem se na sebe. Pujdu domu. Policajt poskocil, pak se rozjel nahoru. Svihl jsem prutem smerem k sedym mrakum. Zasekl jsem cele dno reky. Prut byl ohnuty jako luk a napnuta snura smerovala dolu do tune. Najednou vsak zaseknute dno reky zacalo ujizdet.Brzda navijaku primo zvonila, jak se z nej odvijela snura. Mel jsem jen lehky prut I vlasec, nemohl jsem rybu obratit. Jela si kam chtela. Jestli vjede do proudu, bude po legraci. Nylonovy vlasec praskne jako rana bicem a ryba bude pryc. Nastesti se tah zmirnil, ryba se vratila do zatoky.

Nevim, jak dlouho zapas trval. Chvili vyhraval kapr, chvili ja. Vedel jsem uz, ze mam na udici kapra, vyjel na chvili k hladine. Byl siroky jako lopata. Zacinal ztracet silu, stale vsak houzevnate bojoval. Vedel jsem vsak, ze mam vyhrano. Kapr ted lezel v melcine na boku. Skrele na boku hlavy se mu otvirala a zavirala, jak lapal po dechu. Byl to nejvetsi kapr, jakeho jsem kdy chytil.

Podival jsem se na dedu vedle. Dival se, co delam. Vzpomnel jsem si na jeho tri mrenky na provazku. Kapra mne vsak bylo lito, patri do tune. Deda se porad dival. Vzal jsem kapra do naruce . Ani sebou moc neplacal, nemel silu. Kdyz jsem se po kluzkych kamenech opatrne smajdal k dedovi, ten vstal. Nedival se na me, hledel na rybu v mem naruci.

"Chces ho?"rikam mu.

Nerekl nic. Rychle odvazal provazek z kamene a provlekal ho hubou a skreli meho kapra. Ruce se mu trasly. Tri rybky na druhem konci se mrskaly u brehu. Kapr vedle nich vypadal jako kriznik vedle manasku.Deda si pricapl a kapra si prohlizel. Na me se ani nepodival.Sel jsem si zpet na sve misto pro put a zbytek testa. Prut jsem slozil a testo hodil do tune rybam. Kdyz jsem zase klouzal po mokrych kamenech ke srazu, deda se na me otocil. Prisel ke mne a podaval mi ruku.

"Pan Buh ti pozehnej!"

Kuze na jeho ruce byla cela vrascita. Byla hneda jako jeho oblicej. Dlan zasvitila, byla svetla. Zasmal se na me, v ruzove puse zaril jediny zub.

"Happy holiday!" rika.

Ma pravdu, dnes je svatek. Den nezavislosti!

"Stastny Ctvrty cervenec!"odpovidam.

Smeju se celou cestu domu. Nekdy se umi svatek vydarit! Sterace pracuji na plne obratky, poustim si muziku. Mam tu od brachy pasek s Waldou Matuskou, zpivam si tu s nim.

Petr Motyka




Další články tohoto autora:

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku