Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 16.7.2004
Svátek má Luboš




  Výběr z vydání
 >ZAMYŠLENÍ: Úplné zatmění mysli
 >PENÍZE.CZ: Pomůže novela vysokoškolského zákona?
 >VÍKENDOVINY: Ženeva... ženeva... ženevadí
 >LITEVSKÉ LISTY: Transport
 >POLITIKA: Jak funguje dnešní česká politická scéna 4.
 >NÁZOR: Osobní styk s voliči je pro ODS jediným řešením
 >NÁZOR: Šest let vlády ČSSD, šest let podvodů
 >NÁZOR: Mediální připosrání se
 >NÁZOR: Zeď izraelské svobody
 >POVIDKA: Začátek prázdnin
 >KOMENTÁŘ: Fifty-fifty
 >GLOSA: Hrrr na viníky !
 >EKONOMIKA: Koruna v dlouhodobém výhledu posílí
 >PENÍZE.CZ: Malá škola zvyšování úroků: hlavně nenápadně!
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Běž na západ, mladý muži! Ale kde to je, jsi-li na Měsíci?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
16.7. Špatný obchod...
JITA Splítková

Nezaměstnanost pořád nějak v ČR neklesá. Například v Praze k 30. červnu evidovaly pražské úřady práce celkem 26 715 uchazečů o práci. Z těchto uchazečů jen 12 243 lidí dostávalo příspěvek v nezaměstnanosti.
Státní dluh roste. Roste i drahota. Kudy vede cesta dostat se ze sociální a ekonomické mizérie, která se před mnoha lidmi začíná docela reálně rýsovat? Každá rada dražší než zlato.
Od čeho máme fantazii? Takže mám jeden nekonvenční, ale také ztěžka realizovatelný, nápad, jak si zajistit obživu.

Postával před výkladní skříní. Barevné obaly lákají ke koupi.
Povzdechl si. Než odešel, ještě jednou se podíval na luxusní zboží.
Nejdříve musím zajít na tu adresu v inzerátu. Potom si budu moct něco koupit.
Vytáhl z kapsy noviny a znovu se ujistil, že si správně přečetl jméno ulice, kde sídlí výkupna. Byla na druhém konci města, než se v tuhle dobu nacházel on.
Budu muset jít pěšky. No, snad tam nepůjdu zbytečně. To by mě mrzelo. Navíc opravdu nevím, co bych dělal.

Procházel ulice plné lidí. Všichni se na sebe vzájemně usmívali.
Domy po obou stranách byly natřeny veselými barvami. V každém okně byla aspoň jedna květina. Kaskády lístků a okvětí přikrývaly fasády. Nasával jejich vůni.
Z hostince slyšel veselý zpěv. Pobrukoval si tu hezkou melodii. Určitě sem zajde. Z kuchyně to nádherně voní. Před dveřmi mají malou zahrádku a v ní pár stolků se slunečníky. Žluté slunečníky a červené stolky. Všude plno květin.
Na rohu uviděl stát krásnou dívku. Musel se za ní ohlédnout. Její zlatá hříva zářila pod slunečními paprsky. Téměř jí zakrývala podlouhlý obličej. Všiml si jejích krásně vykrojených rtů.
Měla na sobě krátkou sukni. Mohl obdivovat její štíhlé, opálené nohy. Připadaly mu dokonalé. Malé útlé ruce, krásná ňadra. . .
Šel dál a představoval si, že za chvíli bude mít peníze a bude moci tu slečnu někam pozvat. Třeba neodmítne.

Zastavil se pod nápisem - FANTAZIE - PRODEJ - NÁKUP .
Podíval se na vývěsku, která oznamovala, že nákup každé pondělí a středu od deseti do šestnácti hodin.
Byla středa něco po desáté. Vstoupil odhodlaně dovnitř.

"Dobrý den. " Přivítal ho muž za pultem.
"Dobrý den. "
"Přišel jste prodat svoji fantazii?"
Začervenal se. Asi vypadá moc chudě, když prodavač na něm hned poznal, že nepřišel nakupovat. "Ano. "
"Musíme si ji nejdříve prohlédnou a ocenit. Prosím pojďte za mnou. "
Zavedl ho do místnosti za krámkem. Byla zde spousta kabinek.
"Prosím, zde si oblečte tuto kombinézu a sedněte si do této buňky. Já vám na hlavu upevním přístroj, který nám umožňuje prohlížení fantazie a její izolování. Pokud se nám bude líbit a uznáme ji za prodejnou, uzavřeme spolu smlouvu. Až potom vám bude odebrána a proplacena. A my budeme čekat až někdo přijde a mezi nabídnutými si ji vybere. "
"To je velice zajímavé. To si kupující může i fantazie vyzkoušet, než koupí? "
"Ano. Obleče si rovněž kombinézu. To kvůli antistatické elektřině. Sedne si sem. Na hlavu mu upevníme tuto helmu a pomocí ní může prohlížet fantazie a vybrat si tu, která mu nejvíce vyhovuje. . . . Prosím pane, dovolíte? Upevním vám přístroj. "
"A co mám dělat. "
"Nic. Prostě jen seďte. Nemusíte ani na nic myslet. Fantazie vám neustále pracuje a neztrácí se. "
Prodavač někam odešel. Zůstal klidně sedět. Snažil se nemyslet na nic. Nějak to nešlo. Tolik nového a zajímavého! V duchu ocenil i velmi slušné chování muže, který nakupoval a prodával tohle podivné zboží.
Přístroj ho na hlavě tížil, ale jinak nic necítil. Žádnou bolest nebo nepříjemný pocit. Jen chlad kovu.
Srdce mu bušilo o poznání rychleji. Jde mi o všechno! Musím prodat! Vyřeší se tím všechny moje problémy. Mám hlad. Potřeboval bych se najíst. Dostat aspoň nějakou korunu. Stačila by ta nejnižší taxa.

Prodavač sledoval přístroje před sebou. Byly za ním, takže z toho nemohl nic vidět. Najednou k němu přišel další muž a sundal mu nepříjemnou zátěž z hlavy.
"To už jsem hotový?" Podíval se na prodavače s vyděšeným výrazem.
"Ano pane. Nemusíte se bát. Jsme spokojeni. Nabízíte prvotřídní zboží. Zařadíme ho do nejvyšší kvality. Pojďte, sepíšeme smlouvu."

Nemůže tomu uvěřit. Pod paždí svírá koženou tašku plnou peněz. Peněz za jeho fantazii! Nikdy netušil, že má u sebe takovou hodnotu. Měl jsem to vědět dříve! Bylo to tak snadné a trvalo to jen chvíli. Vůbec nic jsem necítil. Jen ke konci takové slabé píchnutí ve spáncích a v zátylku. Každému to doporučím.
Kdoví, proč nám o této možnosti výdělku nikdo neřekl? Musí sem chodit prodávat a kupovat mnoho lidí. Regály měli plný.

Před krámkem zastavila černá limuzína. Řidič otevřel zadní dveře. Vystoupil z nich muž. Jeho bledá tvář se zdála necitelná.
Á. . . přijel kupec. Třeba si vybere zrovna tu moji. Kdo ví.
Otočil se a odcházel tím samým směrem, co sem přišel.
Co se to stalo?
Špinavé a oprýskané domy lemují ještě špinavější ulice. Všude se válí množství papírů, zbytků jídel. Vítr rozfoukává ohýnek, který zapálil špaček z cigarety.
Před jedním oknem je dřevěná ohrádka. Visí z ní seschlý muškát. Okenní tabulky jsou všechny stejně neprůhledné. Šedavý nános je na všem. Zdá se mu, že i na lidech. Všichni někam neustále spěchají. Mají nepřítomné pohledy. Vzájemně se na sebe mračí.
Na rohu ulice stojí stará prostitutka. Řídkými, věčným barvením zničenými vlasy, jí prosvítá růžová lebka. Má na sobě blůzu bez rukávů a krátkou sukni. Materiál jejích šatů je namáhán jejím přetékajícím tukem. Neforemné ruce a nohy má úplně bílé. Z otylého obličeje jsou vidět jen krvavé rty. Oči má zarostlé sádlem. Prsa jí visí až na břicho.
Lačně ho pozoruje.
Kde je ta krásná slečna?
V žaludku mu zakručelo. Vzpomněl si na hostinec.
To muselo být někde jinde asi jsem si spletl směr.
Dívá se oprýskanými dveřmi do zakouřené místnosti. Za několika stoly sedí opilí muži. Vyřvávají nějakou oplzlou odrhovačku. Z místnosti je cítit kouř, pivní slivky, rum a přepálený tuk. Předzahrádka se slunečníky nikde není. Jen vedle hospody je průchod do vedlejší ulice. Jeho stěny jsou vlhké. Smrdí to v něm močí.
Jde ještě kousek dál. Stále stejný obrázek. Špína. Smrad. Nenávistné pohledy…

Fuj, svět je hnusnej! Rychle nasedl do černé limuzíny.

Byl to špatný obchod? :-)

JITA Splítková




Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku