Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 21.7.2004
Svátek má Vítězslav




  Výběr z vydání
 >EKOLOGIE: Chcete radioaktivní odpad?
 >FEJETON: Chvála malých stran
 >EKONOMIKA: Další zvýšení úrokových sazeb je na dohled
 >MROŽOVINY: Technický šperk v srdci Jeseníků
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Opravdu zlá curva
 >PSÍ PŘÍHODY: Pejskové v Itálii
 >BĚS A HRŮZA: politicaly correct neboli společensky nezávadný
 >GLOSA: V padesátých letech by pro tebe přijel černý tatraplán…
 >PENÍZE.CZ: Co pokulhává na rovné dani?
 >TÉMA: Jak má mít člověk tu Evropu rád?!
 >NÁZOR: Krach politiky zadržování komunistů
 >GLOSA: Dnes ani náhodou neplatí úsloví, co je psáno, to je dáno.
 >POLITIKA: Jak funguje dnešní česká politická scéna 5.
 >TÉMA: Co je to "domácí násilí"?
 >FEJETON: O Bohu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Mrožoviny  
 
21.7. MROŽOVINY: Technický šperk v srdci Jeseníků
František Novotný

Při pohledu z Pradědu západním směrem padne každému pozorovateli do oka hora s neobvykle rovným temenem. Může si i povšimnout lesklého proužku, který prozrazuje, že se tam, na vrcholu masivu Mravenečník, nachází jezero. Bylo uměle vybudováno a tvoří součást unikátního energetického díla - přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně, která dostala jméno právě po té hoře.
Elektřina sice patří k nejušlechtilejší energii, ale je s ní patálie, neboť se nedá ve významném množství skladovat (připomínám, jak rychle se vybijí články v mobilu). To znamená, že v každém okamžiku musí výroba odpovídat spotřebě, a když se tato podmínka nesplní, soustava se zhroutí, jak se to stalo nedávno v Athénách poté, co lidé zapnuli příliš mnoho klimatizačních jednotek (další "slavné" výpadky elektřiny jsou známy z New Yorku a z Kalifornie). Potíž je i v obráceném směru, např. atomové elektrárny se velice obtížně odstavují, když v noci poptávka po elektrickém proudu klesá. Proto každý provozovatel elektrické sítě touží po něčem, co by v noci "polykalo" lacinou noční energii, aby ji ve dne jako drahou mohlo "vyvrhnout". Tím zařízením, které to s 90% účinností dokáže, je právě přečerpávací vodní elektrárna. Tvoří ji soustava dvou vodních nadrží s převýšením, spojených potrubím přes turbíny s generátory. V noci se přebytky elektrického proudu pohánějí čerpadla, jež vytlačují vodu do horní nádrže, a ve dne se naopak spádem vody z horní nádrže vyrábí v turbogenerátorech nedostatkový denní proud, obvykle k pokrytí energetických špiček.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně
Toto technicky velice zajímavé dílo se začalo budovat v roce 1978, poté co bylo zavrženo kolem 40 jiných lokalit. To, že je umístěno v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, nebyl nějaký kapric techniků na zlost ochráncům přírody. Jednou ze stovky nutných podmínek k realizaci byla např. nezbytnost vybrat geologicky nejstabilnější oblast, která ale současně musí splňovat všechny podmínky zbývající. Stavba byla nakonec zahájena za podmínky, že po jejím dokončení bude vše uvedeno do původního stavu a většina technologie bude ukryta v podzemí. Začátkem 80. let byl projekt utlumen, ale v roce 1985 došlo k jeho modernizaci a pokračování výstavby. Ta pak byla po roce 1990 pro odpor ochránců přírody zpomalena a dokončena až v roce 1996. Na stavbě se podílelo kolem 8 000 dělníků, současně jich nejvíce bylo nasazeno 1 600. Náklady včetně "úklidu" činily 6,5 miliardy Kč, nicméně do roku 2003 byly splaceny výrobou špičkové a tudíž drahé elektrické energie včetně úroků z půjček, takže loni již elektrárna vykázala zisk ve výši cca 1 miliardy produkcí asi miliardy kWhodin. Při počtu zaměstnanců do 40 osob se jedná o nejziskovější technický provoz na celém území ČR.

Tím ale výčet nej- teprve začíná. Horní nádrž o ploše 15,4 ha a s vodním obsahem 2 719 750 m3 patří k nejvyšší umělé vodní ploše v Česku. Nachází se ve výši 1350 m, pracovní rozsah výšek hladiny činí 21,5 m. Přesto její obsah dokáží dvě reverzní Francisovy turbíny vysrknout za 6 hodin. Obvykla se zapínají při špičkách asi tak po 10 minutách, nicméně těch 6 hodin vcelku jely např. za srpnové povodně v roce 2002, kdy PVE Dlouhé Stráně musela nahradit výpadek kapacity poškozených hydroelektráren vltavské kaskády. Tím se dostáváme k dalšímu nej-. Obě reverzní soustrojí mají souhrnný výkon 650 MW, který je největší v Evropě a druhý největší na světě po brazilské PVE v údolí řeky Paraná. O horní nádrži je možno jako technickou zajímavost ještě uvést, že je vyložena 18 cm silnou vrstvou přírodního asfaltu, který musel být dovezen z Albánie. Jenom tento materiál je schopen bez popraskání vydržet rozsah teplot od - 30 do + 60 stupňů Celsia a voda z něho nevyluhuje žádné chemikálie. Anekdotou je pak malá mohylka, kterou stavbaři ponechali za nádrží, aby kartografové nemuseli měnit výšku hory na mapách.
Další technickou lahůdkou, zdaleka ne poslední, jsou dva pancéřové přivaděče vody. Mají průměr 3,6 m a délku 1,5 km. Trouby o délce 12 m a proměnné tloušťce stěn (spodní díly musejí udržet 1 600 tun hmotnosti vodního sloupce) byly spouštěny do vyražených štol, pečlivě svařeny a zality betonem - to vše v drsném klimatu Jeseníků a v nadmořské výšce nad 1000 m. Do příslušenství horního vtokového objektu patří i vozík na bantamových kolech, který je opatřen kruhovým věncem videokamer a při revizích se spouští na laně do přivaděčů. V případě prasklin nebo jiné závady by na tomto vozíku sjeli do přivaděčů přímo opraváři.
Paralelně s přivaděči vede třetí chodba opatřená 2 400 schody, neboť v zimě není možno se jinak k horní nádrži dostat než "vnitřkem" hory. Pro fyzickou náročnost (zkuste šlapat ve vaťácích a s brašnou těžkého vercajku přes rameno 2 400 schodů!) byly na schody položeny kolejnice a do štoly instalován plošinový výtah. Celková hmotnost trub, z nichž se přivaděče skládají, činí asi 8 500 tun. I tato hmotnost, převyšující výtlak lehkého křižníku za 2. světové války, musela být vyvezena na vrchol Dlouhých Strání.

Výčet technických lahůdek pokračuje popisem strojovny. Je umístěna v podzemí, pod 300 m rostlé skály, v kaverně o rozměrech 87,5 x 25,5 x 50 m. Má 8 pater a obsahuje dvě mohutná turbosoustrojí o výkonu 2 x 325 MW, nejvýkonnější hydroagregáty, kterou jsou v Česku instalovány. K dalším specialitám patří, že Francisovy vodní turbíny, které roztáčí spád vody přes 500 m, jsou reverzní a tedy slouží jako čerpadla při čerpacím provozu. Znovu připomínám, že hmotnost vodního sloupce činí 1 600 tun, aniž by byl zahrnut atmosférický tlak na vodní hladinu horního jezera. To napovídá, jakým obrovským výkonem tyto turbíny v roli čerpadel disponují. Jejich vlastní hmotnost činí 120 tun a s generátorem elektrického proudu, který je taktéž "inverzní", tj. plní i roli pohonného elektromotoru, je spojuje dutá hřídel o průměru 1000 mm. Hmotnost nejtěžších dílů soustrojí činí až 400 tun, takže portálové jeřáby, osazené na horním patře strojovny, mají nosnost 2 x 250 tun. Polovina tohoto horního sálu je prázdná a jenom veliké kruhy v podlaze se zesílenou únosností prozrazují, že tento prostor je určen pro opravy vyzdvižených soustrojí. Z psychologických důvodů je tato hala opatřena falešnými okny s namátkově rozsvícenými zářivkami a průčelí vyzdobena freskami. Také vstupní tunel je vyzdoben kruhovými kresbami. Ty ale mají ještě jiný účel než jenom estetický - navrhli je psychologové, aby odstraňovaly klaustrofobické představy návštěvníků.
Když si člověk k tlaku vodního sloupce připočte ještě hmotnost vlastního soustrojí, dostane se k hodnotě přes 2000 tun, kterou musejí zachytit ložiska. A to je snad největší fajnovost této elektrárny. Jedná se o kluzná ložiska, která jsou neustále temperována na teplotu 80 stupňů Celsia. Nyní je také jasné, proč k hlavním kritériím výběru patřila geologická stabilita. Přesto podloží "pracuje", takže aby se ložiska nedeformovala, jsou opřena o šestici ramen, Každé z těchto ramen je podepřeno hydraulikou, jež vyrovnává sebenepatrnější pohyb skalního podloží. Jedině tak je možno splnit podmínku, aby při otáčkách 428,6 ot/min a při průměru rotoru turbíny 4 540 mm byla házivost menší než 50 mikronů!

Vzhledem k tomu, že generátory vyrábějí proud o napětí 22 kV, musela se součástí elektrárny stát transformátorovna, jež převádí vyrobenou energii na napětí 400 kV. Také dvojice obřích transformátorů německé firmy AEG (kromě některých kabelů jediné zahraniční technické celky na PVE) musela být kvůli požadavku ekologů umístěna do podzemí, do komory o rozměrech 115 x 16 x 21,7 m. Takže jediné, co návštěvník pod hrází spodní vyrovnávací nádrže o obsahu asi 3,5 milionu m3 a s kolísáním hladiny v rozsahu 21 m spatří, jsou správní budova a pomocné provozy jako garáže a dílny. Všechny stavby svým charakterem připomínají spíše horský hotel než průmyslové budovy.
Jako doplněk je součástí PVE Dlouhé Stráně nízkotlaká vyrovnávací elektrárna s turbínou Francis o výkonu 163 kW, jež využívá průtoku vody z dolní vyrovnávací nádrže.

Celá PVE je důsledně automatizována a ovládána počítači. Za provozu nemusí být ve strojovně žádný technik a centrální dispečink ČEZ v Praze při špičce může za 100 vteřin dálkově uvést elektrárnu do plného výkonu 650 MW.
Je třeba říci, že během stavby došlo k přechodné otravě říčky Divoká Desná a to nitridy a dalšími zplodinami trhavin. Při trhacích pracech, jimiž byly hloubeny kaverny, bylo nutno vystřílené prostory proplachovat vodou a také přirozené splachy vedly do horské říčky. Nicméně po 2 letech se Divoká Desná zcela vzpamatovala, takže PVE Dlouhé Stráně může sloužit jako důkaz, že ochrana přírody a technika principiálně nestojí proti sobě a že mohou koexistovat. Kdo se chce o tom přesvědčit na vlastní oči, může se připojit k těm 40 000 návštěvníkům, kteří si každoročně tento technický skvost v srdci Jeseníků prohlédnou. U benzínové pumpy v Loučné nad Desnou funguje Informační středisko ČEZ, kde je možno si na telefonu +420 583235091 objednat exkurzi. Pořádají se jak pro autobusové výpravy, tak pro kolony osobních vozů (13 až 15 aut). V ceně vstupného ve výši 50 Kč na osobu je i povolení vjezdu do chráněné oblasti a výjezd až k horní nádrži. Další informace jsou na internetu, www.pamatky.com.

Psáno v Praze 20. 7. 2004




Další články tohoto autora:
František Novotný

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku