Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 30.7.2004
Svátek má Bořivoj




  Výběr z vydání
 >PENÍZE.CZ: Začínáme investovat: část druhá
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - O mlékárnách
 >PSÍ PŘÍHODY: Hlídání ve čtyři ráno dnes nanovo
 >VÍKENDOVINY: Celkem nevýznamný poloostrov na asijském kontinentu
 >POLITIKA: Vítězové a poražení
 >SPOLEČNOST: Praha plná krav
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >POLITIKA: Malou domů hraje i opozice
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Vrtulník typu DogBell aneb Navštivte vojenské muzeum
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Těšení na tunel
 >PSÍ PŘÍHODY: Hlídání ve čtyři ráno
 >PENÍZE.CZ: Je vůbec nezbytné vybírat nějaké daně?
 >NÁZOR: Vojnu zrušili liberálové
 >NÁZOR: Úloha „užitečných idiotů“
 >TÉMA: Pes pokousal v obličeji malé děvče

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
30.7. RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - O mlékárnách
Ondřej Neff

Vzpomínání na dobu mého dětství - dosavadní díly jsou na mém webu Hyena.
Až teď si uvědomuji,že dnes snad už nejsou "mlékárny" v pravém slova smyslu, tedy obchody, kde by se prodávalo výhradně mléko a mléčné výrobky. Za mého dětství bylo několikatero druhů obchodů s potravinami, prodej pochopitelně výhradně pultový.

V mlékárnách se prodávalo především mléko - nalévané. Dodávalo se do lékárny v kovových konvích s patentním uzávěrem, taky jsem už dlouho takovou konev neviděl. Hospodyně, anebo maminkou pověřené dětičky, chodívaly do mlékárny s bandaskou a mlékařka nalévala mléko štíhlou odměrkou s dlouhatánským ouškem - čtvrtlitrovou, půllitrovou a litrovou. Taky jsem chodil pro mléko s bandaskou, ne moc rád, protože v mlékárně to páchlo jakousi mastnou zatuchlinou.
Kdyby do takové mlékárny z doby před padesáti lety přišel dnešní hygienik, natož pak eurohygienik, skákal by jak kaučukovej dědek.
Pravda, mléko se prodávalo i v láhvích, ty byly zazátkované kolečky z tvrdého papíru, později tenkým plechem. Nalévané mléko asi bylo levnější, než mléko v láhvích.
V mlékárně se prodávalo i krájené máslo. Jednou, a to byla velká senzace, se v mlékárnách ocitlo žlutavé solené novozélandské máslo. Toto máslo vyvolalo velikou pozornost, avšak zájem, pokud si pamatuji, brzy opadl, právě proto, že bylo solené. Lidi měli raději máslo nesolené, které si mohli pak sami osolit.
Chodíval jsem kolem takové mlékárny v Praze do školy a ráno jsem pozoroval, jak dovozci přivážejí konve, s jakou zručností je skládají z korby auta a pak je kutálejí po chodníku ke dveřím krámu. Existují tyhle konve ještě? Už dlouho jsem je neviděl.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku