Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 3.8.2004
Svátek má Miluše




  Výběr z vydání
 >ARCHITEKTURA: Pavilon na Výstavišti rekonstruován
 >POLITIKA: Být z obliga
 >PENÍZE.CZ: Český Telecom stále na koni
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Český ráj to na dohled
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Slza na koleji
 >PSÍ PŘÍHODY: Noční manévry
 >INTERNET: Sázka na blbost
 >EKONOMIKA: Trhy již čekají na výsledky amerických prezidentských voleb
 >POLITIKA: Naše srandovní vláda
 >PŘÍBĚHY ČESKÉ JUSTICE: Příběh třináctý - INDOLENCE
 >SPOLEČNOST: Kupředu levá
 >ŽIVOT: Obyvatelé sídliště nesouhlasí s výstavbou "Nákupního střediska Kojetická"v Neratovicích
 >PENÍZE.CZ: Čím se platilo po vzniku Československa?
 >POLITIKA: Proč lidovci neustoupili
 >INFO: První celostátní SKEPTIKON bude v Sázavě

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Architektura  
 
3.8. ARCHITEKTURA: Pavilon na Výstavišti rekonstruován
Zdeněk Lukeš

Areál pražského Výstaviště v Bubenči (nikoli Holešovicích, jak už jsem několikrát psal), byl vyňat z Královské obory v roce 1890, aby se v něm mohla o rok později konat velkolepá Zemská jubilejní výstava. Z ní zbyly dodnes některé pavilony - především Průmyslový palác (arch. Bedřich Münzberger) - velkolepá železná stavba. Ale taky dva vstupní neorenesanční pavilonky (arch. Antonín Wiehl; jeden z nich se pěkně opravuje a vrací se na něj kdysi přemalované sgrafito), dále tzv. umělecké pavilony po stranách hlavní osy (jeden z nich byl neobarokně přestavěn v roce 1908 architektem Antonínem Hrubým a dnes je v něm lapidárium). A taky tzv. Plzeňská restaurace s bazilikální střechou arch. Františka Buldry. Všechny další stavby v areálu Výstaviště pocházejí z pozdější doby. K Jubilejní výstavě 1891 patřila také krásná Wiehlova dřevěná vstupní brána, kterou si ještě matně pamatuji. Ta byla zbořena až na začátku 60. let, ale nezlobil bych se, kdyby ji někdo v původní podobě postavil znovu místo té nepříliš povedené, která tu vznikla až v roce 1991.

Stav většiny pavilonů není valný a platí to i o tom největším a nejkrásnějším - Průmyslovém paláci. Ten byl v minulosti několikrát nepříliš šťastně přestavován, zmizely sochy králů z pylonů a koruna z věže, naopak se objevily hnusné přístavby z obou stran, dekorované ve stylu socrealismu (pro mladé: bývaly tu stranické sjezdy).

Proto mne potěšilo, že byl nyní opraven alespoň jeden z uměleckých pavilonů - ten, co stojí naproti lapidáriu (projektoval ho arch. Wiehl, pozdější adaptace navrhl např. Jan Kotěra nebo Pavel Janák). Už léta v něm sídlí část AVU - jsou tam ateliery restaurování a grafiky. Rekonstrukce (arch. Zdeněk Jiran a Michal Kohout) je to velkorysá, přibyly dva suterény s dílnami. Nejhezčím prostorem je átrium, kde studenti kreslí. To je udrženo v původní podobě. Hezky upravené je i bezprostřední okolí školy, jen doufám, že studenti stavbu nebudou moc ničit : -). Vstup je ovšem nikoli z Výstaviště, ale ze Stromovky, poblíž Planetária. Dostat se dovnitř budovy nebývá problém vždy na konci semestru, kdy tu studenti vystavují své práce.

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998


Další články tohoto autora:
Zdeněk Lukeš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku