Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 4.8.2004
Svátek má Dominik




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Pachatelé domácího násilí
 >SVĚT: Jak se máme, Afghanistáne ?
 >TECHNO: Dvacet let jaderné elektrárny V-2
 >NÁZOR: Ať žije technoparty
 >MROŽOVINY: O jednom pacifistickém bludu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Strýc Podger a pořádek v papírech
 >PSÍ PŘÍHODY: Psí semetrika
 >SAMOVAZ: Jedny prázdniny mých padesátých let
 >EKONOMIKA: Experti očekávají posílení koruny k dolaru i k euru
 >POSTŘEH: O dovolené
 >GLOSA: Návrat Ronalda Regana
 >GLOSA: Dobrý den, deníčku!
 >PENÍZE.CZ: Jak ušetřit za cesty PID a ČD?
 >ARCHITEKTURA: Pavilon na Výstavišti rekonstruován
 >POLITIKA: Být z obliga

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zdraví  
 
4.8. TÉMA: Pachatelé domácího násilí
Lucie Hrdá

Pachatel domácího násilí, neboli agresor, je na rozdíl od oběti domácího násilí, zatím téměř neprozkoumanou veličinou. V současné době neexistuje žádný výzkum, který by mapoval typologii pachatelů domácího násilí. Na základě toho nezbývá při zjišťování údajů o agresorech než vycházet z nepřímých pramenů. Těmito prameny jsou především informace poskytované samotnými oběťmi domácího násilí, dále kriminologické výzkumy a psychologické výzkumy, které zkoumají typické rysy osobnosti agresora.
Mezi typické mýty o domácím násilí, které jsou ve společnosti rozšířeny, patří bezesporu obraz "typického agresora" domácího násilí. Dle výzkumu STEM pro BKB z roku 2001 vyjádřily dvě třetiny respondentů domněnku, že domácího násilí se nedopouštějí lidé, kteří vypadají na první pohled slušně. Ve skutečnosti je domácí násilí pácháno agresory různého věku, sociálního i ekonomického postavení, vzdělání, etnické, náboženské i rasové příslušnosti i povahového založení. Ve všech případech, kdy byli klinicky zkoumáni pachatelé domácího násilí, se ve vzorku zkoumaných osob objevily všechny osobnostní typy, a to od silně se kontrolujícího (overcontrolling), dominantního a agresivního prototypu až po impulzivního, úzkostně zlostného, slabého (undercontrolled) a podezíravého prototypu pachatele. Znamená to, že nebyl objeven žádný povahový rys, který by byl jako jediný typický pro domácího agresora.
V odborné literatuře jsou domácí agresoři rozčleňováni podle několika hledisek do různých typologických skupin. Podle výsledků amerického kriminologického výzkumu L. W. Shermana jsou pachatelé domácího násilí rozdělováni do dvou skupin. Na pachatele domácího násilí s dvojí tváří a na sociálně problémového pachatele domácího násilí, a to dle jejich sociálního postavení. Agresor s dvojí tváří je typ pachatele, který se společnosti jeví jako řádný občan, v soukromí se však stává násilníkem. Tento typ pachatele je nebezpečnější, protože jeho násilná činnost se dá mnohem hůře prokázat.
Jiné členění domácích agresorů vychází z toho, jakým způsobem je domácí násilí pácháno, tzn. jaké vzorce násilného jednání pachatel používá. Dle Pat Carvenové existuje několik základních typů pachatele domácího násilí. Jsou to: surovec, žárlivec, špatný otec, lhář, vyděrač, sexuální násilník, pán domu a psychický utlačovatel. Z údajů neziskových organizací zabývajících se domácím násilím v České republice lze dovozovat, že u nás pravděpodobně převládá typ "vyděračský surovec", praktikující fyzické a psychické týrání.
Poslední důležitou kategorizací domácích agresorů je kategorizace na základě příčinných či spouštěcích mechanismů domácího násilí. Takto jsou rozlišovány typy jako např. čistý domácí agresor, generalista, situační domácí agresor, na droze závislý domácí agresor a sadistický agresor. Rozdíly jsou například v okruhu osob, vůči nimž je pachatel agresivní, podnětu, který vede k útoku a podobně. Dřívější názor (a zároveň jeden ze silných mýtů o domácím násilí), že nejčastějším spouštěcím mechanismem domácího násilí je alkohol, se dnes ukazuje jako nepravdivý. Dnešní autoři se kloní k tomu, že pachatel naopak využívá alkohol jako záminku k páchání domácího násilí s myšlenkou na možnost pozdějšího vyvinění se na základě nepříčetnosti či snížené příčetnosti.
Čírtková rozděluje pachatele domácího násilí takto: rozpadlý alkoholik, stresovaný slaboch, nepolepšitelný sadista, domácí násilník s dvojí tváří, normální násilník, reaktivní násilník, jiný pachatel.
Jednotlivé typy domácích agresorů mají samozřejmě různé prognózy ve vývoji svého násilného vztahu s obětí.
Pokud jde o pohlaví agresora, výzkumy se různí na základě intenzity útoků, které byly zařazeny pod hlavičku domácí násilí, a dále dle formy použitého násilí. V holandském výzkumu T. Van Djika se projevily značné rozdíly, pokud šlo o pohlaví domácího agresora a při posuzování újmy, která byla způsobena oběti. U lehčích forem útoků byli oběťmi z 61 % muži, zatímco u závažných forem domácího násilí bylo oběťmi 60 % žen. Z toho vyvozené závěry ukazují, že domácí násilí páchají jak ženy, tak muži, ale ženy volí mnohem lehčí formy násilí, a samy se také častěji stávají oběťmi těžkých forem domácího násilí. Výše uvedené potvrzují i výzkumy násilných forem chování v intimních adolescentních vztazích, z jehož výsledků vyplynulo, že mladí muži používají více forem kontaktního násilí a mladé ženy mají častěji sklon používat nekontaktních forem násilného chování.
Role agresora není závislá na věku. Na tomto místě je nutno doplnit, že s případy domácí agrese vůči seniorům se často setkáváme nejen ze strany jejich dětí, agresory se čím dál častěji stávají vnuci seniorů a další mladé příbuzné osoby. Děti či vnuci závislí na drogách řeší nedostatek finančních prostředků prodejem bytového zařízení svých prarodičů, okrádáním je o cennosti a peníze s použitím i fyzického násilí. Mohou vydírat i vyhrožováním sebevražedným pokusem, nedostanou-li finanční příspěvek.

Literatura k článku:
Sherman, L. W., Schmidt, J. D, Rogan, D. P. Policing Domestic Violence, Experiments and Dilemas, Holt
and Winston, New York, 1992
Čírtková, L. Domácí násilí - zatím víme víc o obětech. Zpravodaj BKB, 2003, č. 1
Čírtková, L. Vybrané výzkumy a teorie domácího násilí. Bulletin Gender, 2002, č. 1, http://www.genderonline.cz
Van Djik, T. a kolektiv: A National Study of the Nature, Size nad Efects of Domestic Violence in the Netherlands, European Journal on Criminal Policy and Research 6, č. 1, 1998
Pešek, R. Projekt měření a predikce násilných forem chování v intimních adolescentních vztazích studentů středních a vyšších škol. Zpravodaj BKB, 2002, č. 4
Tošnerová, T. Kde se zdravotníci v České republice setkávají se špatným zacházením se stářím. In: Špatné zacházení se seniory a násilí v rodině - Průvodce pro zdravotníky a profesionální pečovatele, Praha: Ambulance pro poruchy paměti, 2002




Další články tohoto autora:
Lucie Hrdá

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku