Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 11.8.2004
Svátek má Zuzana




  Výběr z vydání
 >LIDÉ: Zemřela kráska v bílém.
 >BÁSNĚNÍ: Kohout plaší smrt
 >PENÍZE.CZ: Finanční plánování podle TriMan
 >FEJETON: Zákony buzerace
 >POSTŘEH: O automatech
 >MÉDIA: Jak se u nás vyrábí zločinci
 >MROŽOVINY: Dobytí Guamu
 >EKONOMIKA: Experti předpokládají růst akciových trhů
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >Kdo všechno podporoval vojenskou mašinérii Bagdádu
 >SVĚT: Peníze dovedou kazit člověka i státy
 >FEJETON: Globální oteplování
 >BÁSNĚNÍ: Strážce majáku má příliš rád ptáky
 >PENÍZE.CZ: Chcete ještě na vysokou?
 >NÁZOR:Co vy na to, pane ministře?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Náš rybník  
 
11.8. Jedna, dvě, matika jde…
JITA Splítková

Školství - další téma jako takové, které vyvolává bouřlivé hádky. Matematika - ta snad hádky vyvolávat nemůže, pouze obavy těch kteří se nepřipravili na zkoušky anebo jsou, jak se říká, matematikou nepolíbení. Omyl, matematika chudák nebohá, hádky vyvolává a to konkrétněji maturita z matematiky.
Zpráva z tisku: Senátem neprošel nový školský zákon, který počítal s povinnými maturitními zkouškami z matematiky. Senátorům se nelíbil fakt, že by si studenti gymnázií nemohli stejně jako ostatní středoškoláci vybrat mezi matematikou a dalšími předměty.
Zákon zpět do Sněmovny s pozměňovacími návrhy poslalo 49 z 55 přítomných senátorů. O konečné podobě zákona, a tedy i budoucích maturit a o dalších novinkách v tuzemském školství rozhodnou poslanci zřejmě v září.
O zbytečnosti senátu jsem pevně přesvědčená a 49 senátorů mě v mém přesvědčení jen ještě utvrdilo. Senátoři místo velkého problému vzrůstající kriminality mládeže a šikany na školách, hlasují o nepřípustnosti povinné maturity z matiky na gymnáziích. (Nejnovější příklad: Asi nejhorší případ šikany mezi školáky za poslední rok vyšetřují brněnští policisté. Jak v úterý informovala policejní mluvčí Jana Šípková, žák deváté třídy jedné základní školy byl obviněn z násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, výtržnictví, omezování osobní svobody, loupeže, vydírání, krádeží a pohlavního zneužívání. Novinky.)

Aspoň na gymnáziích by matematika měla být povinný maturitní předmět, maturita bez ní je jen poloviční. Popřípadě, když jsou z tábora humanitních předmětů takové křiky, že to není možné, že je to diskriminace těch, co na ni prostě nemají buňky, a že maturita z matiky vezme studentům čas na jiné předměty… a další inteligentní argumenty - tak by neměl být maturitně povinný žádný předmět - všechny by si měl student volit sám. Jak k tomu přijdou technicky nadaní lidé, že musí povinně skládat maturitu z jazyků, které je třeba také nebaví a příprava na maturitu z jazyku zase jim bere čas na jejich předměty. Takže buďto nic nebo všechno. Ono současná maturita v porovnání s tou, kterou museli absolvovat studenti před desítkami let, je jen čajíček.
Samozřejmě, že matematika se dá vyučovat všelijak a těch dobrých učitelů se vskutku nedostává. Také se dost zapomíná, proč se vlastně odpradávna matematika vyučuje - přináší širší rozhled a malý človíček nebo student se tak vychovává k teoretickému a racionálnímu myšlení.
Je určitou módou opovrhovat matematikou a i dalšími technickými a přírodními vědami a studovat takové obory jako psychologie, sociologie, ekonomie nebo práva. Matematikou se děti straší. Při brouzdání Netem jsem narazila na velmi dobré matematické úlohy formou pohádky http://www.volny.cz/vesely.marek/ to pokládám za skvělou formu výuky matematiky. Mělo by se této vědě vrátit její místo ve výuce a ne z ní dělat noční můru pro studenty, takže poslanci, senátoři, ministryně Buzková by místo zákazů či povolování povinných předmětů k maturitám měli vypracovat nový výukový program a také by měli přilákat kvalitní učitele, kteří nebudou bazírovat pouze na vzorečcích - na vzorce jsou tabulky, matematika má sloužit k rozvíjení myšlení.
Máme mnoho příkladů svědčících o velkém nadání matematiků jak starověku, tak dnešní doby a o jejich přání proniknout k jádru věci, poznat podstaty jevů. Starověkých záznamy matematických příkladů také svědčí o radosti lidí z jejich "luštění".
Tuto radost už v dnešní době neznáme? Ono otázkou je, jestli i za několik desítek let jak ve světě tak hlavně u nás bude vůbec kdo objevovat matematickým aparátem krásy světa. Vypadá to, že možná občané, kteří budou vedeni jen k humanitním předmětům si nedokáží vypočítat ani procenta z úroků nebo kolik mají zaplatit za obyčejný nákup. A nakonec nejde právě o to?


Číslo objasňuje hloubku složení světa.
G. W. Leibniz

Neexistuje ani jedna oblast matematiky, a to ať je jakkoli abstraktní, která by se jednou nedala aplikovat na jevy reálného světa.
N. I. Lobačevskij


Na závěr podívejme se v rychlosti a jen v krátkých bodech na matematiku do starověku:

Sumer
Zatím se nikde neobjevily starší písemné záznamy, které by popřely prvenství Sumeřanů snad ve všech vědních oborech - jak tedy jinak právě oni dali základ pro další rozvíjení matematiky a pokládáme je i za první skutečné matematiky a ne za pouhé počtáře. Na hliněné destičky si krom nám známých eposů zaznamenávali i čísla - jednalo se vlastně o inventury, co kdo a kolik čeho má nebo odevzdal na daních a také si pro potěchu zaznamenávali složité početní úlohy. Ovšem někteří vědci za tvůrce teoretického myšlení považují říši, která také existovala na území Sumeru, ale později a to Babylónskou.

Babylon

Někdo tedy Babylóňany staví na piedestal tvůrců teoretického myšlení, ale jiní badatelé jsou střízlivější a hovoří o jejich racionálním přístupu ke všem věcem v jejich životě. Obě dvě skupiny vědců se shodnou na jenom - z hliněných tabulek starých více než 4000 let je znát radost, s jakou se Babyloňané pouštěli do složitých matematických problémů. James Ritter, profesor historie a filozofie vědy, s oblibou cituje příklad: Pole, které má zadanou plochu a měří se pomocí rákosu. Nejprve se z rákosové hole ulomí jeden loket a změří se délka pole - 60 rákosů. Poté se ulomený kus opět "přilepí" a změří se šířka pole - 30 rákosů. Otázka zní: jaká je délka rákosové hole? Je více než pravděpodobné, že se ve starém Babylonu pole za pomoci rákosu neměřila. Jde tu o něco jiného. O čisté potěšení z abstraktní matematiky. (SCIENCE & VIE, Paříž 2002)

Egypt
Skotský egyptolog A. Henry Rhind objevil papyrus, na kterém byly zaznamenány matematické úlohy i s vysvětlivkami. Tento matematický papyrus byl podle egyptologů napsán písařem Ahmesem kolem 1680 př.n.l (k tomuto letopočtu věci dodávají "asi a přibližně", protože může být klidně o sto let starší nebo naopak mladší). Je šest metrů dlouhý, 30 centimetrů široký a obsahuje 85 matematických úloh. Egypťané nevnímali čísla jako my, čili jako abstraktní hodnoty, ale pod konkrétním číslem viděli konkrétní počet určitých předmětů. Tento papyrus - učebnice matematiky, je důkazem, že Egypťané násobit uměli, přestože egyptská číselná soustava neumožňovala snadné násobení čísel.

Řecko
Aristarchos ze Samu, matematik a astronom žijící někdy kolem let 310-230 př. n. l., došel na svoji dobu k neuvěřitelné hypotéze, on totiž hlásal - heliocentrickou soustavu. Jestli byl opravdu prvním člověkem, kterého tato myšlenka napadla, to opět nevíme, ale je prvním, o kterém to víme.
Dílo, ve kterém rozvinul svoji hypotézu, se nedochovalo, máme věrohodný pramen, který dokazuje, že tuto myšlenku - Země, pohybující se kolem Slunce - skutečně vyslovil a zastával. Je jím Archimédův spis Počtář písku. Zde se píše, že Aristarchos uveřejnil knihu, ve které je množství hypotéz a mezi nimi takováto: stálice a Slunce se nepohybují, nýbrž Země se otáčí okolo Slunce v obvodu kruhu, přičemž Slunce leží ve středu dráhy. Dále se o něm zmiňují Plútarchos a Sextus Empeirikus.
Podle všeho tato hypotéza byla přednesena pouze jako matematická domněnka - ovšem jak víme z dochovaných svědectví, už i tato pouhá domněnka vzbudila mnoho vášní a hrozila mu za ni obžaloba z bezbožnosti. Jeho současník a vrstevník, hlava stoické školy v Aténách - Kleanthes, který byl nekriticky oddaným uctívačem hvězd, nemohl myšlenku heliocentrické soustavy strávit a on (i ostatní filosofické školy) brojil proti Aristarchovým myšlenkám jako bezbožným, což v jeho době bylo pro život jejich nositele velice nebezpečné.
Aristarchos k pohybu Země kolem Slunce ještě navíc nechal Zemi otáčet se kolem své osy. Toto nebyla jeho originální myšlenka, ale přejal ji od jiného astronoma - buřiče zatemnělých mozků - Hérakleita z Pontu (388-310), jenž ji jako první uvedl do povědomosti - vysvětloval tak úkaz denního oběhu nebes okolo Země. Hérakleitos nadhodil hypotézu, že vzhledem k tomu, že planety Venuše a Merkur nejsou nikdy pozorovány ve velké úhlové vzdálenosti od Slunce, tak se neotáčejí kolem Země, ale okolo Slunce - učinil z něj druhý střed (otáčení) vesmíru. Tak daleko jako Aristarchos si ještě netroufl, aby zcela popřel geocentrismus.

Čína
V této velké říši vznikla velká sbírka - Matematika v devíti knihách, poprvé byla vydaná v roce 152 př.n.l.. Jejím autorem je čínský matematik Čžan Can. V této knize matematici najdou 246 úloh s řešením a už zde je vysvětlováno, jak řešit lineární rovnice o třech a více neznámých.


JITA Splítková




Další články tohoto autora:
JITA Splítková

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku