Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 12.8.2004
Svátek má Klára




  Výběr z vydání
 >ZE STARÝCH NOVIN: Vztahy Čechů a Němců před asi tak 120 lety
 >LIDŠTINY: Stalin a Bush jsou prý pořád v kurzu - mají něco společného? aneb americké prezidentské volby za dveřmi.
 >MÉDIA: Presidentův moderátor? - nebo snad pouze český chaos?
 >POSTŘEH: O řetězovém dopise a platonické lásce
 >PRÁVO: Spravedlivý proces, hasiči, policajti a ostatní.
 >NÁZOR: Hoffmannovy povídky z basy
 >NÁZOR: Uvažování a záměry lidí zvláštního ražení
 >PENÍZE.CZ: Finanční plánování podle TriMan II.
 >LIDÉ: Zemřela kráska v bílém.
 >BÁSNĚNÍ: Kohout plaší smrt
 >PENÍZE.CZ: Finanční plánování podle TriMan
 >FEJETON: Zákony buzerace
 >POSTŘEH: O automatech
 >MÉDIA: Jak se u nás vyrábí zločinci
 >MROŽOVINY: Dobytí Guamu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Školství  
 
12.8. ZE STARÝCH NOVIN: Vztahy Čechů a Němců před asi tak 120 lety
Edmont Dante

Nevím kdy to přesně bylo, ale jednou jsem od bezdomovců koupil staré knihy, abych měl více méně od nich pokoj. Nic moc, byly z první republiky, ale některé byly vázané v kůži. Stalo se to pro ně zvykem a donesou mi nyní kdejakou starou knihu, kterou už automaticky koupím. Před zhruba měsícem jsem od nich koupil dokonce celou bednu knih a starých novin, které by jinak skončily ve sběru. Vyklízeli dům, jehož původní majitelé zemřeli a realitní kancelář dům uvolňovala. Až nyní, kdy jsem četl článek pana Vlka zde na NP, tak jsem si vzpomněl na bednu a protože tam byly i staré noviny, tak jsem se chtěl podívat co se před válkou psalo o česko-německých vztazích. A nastala i příležitost, abych se vlastně podíval co jsem koupil. Zjistil jsem, že to nejsou noviny pouze z první republiky, ale i ze starého Rakouska, Německa a Rakouska-Uherska. Hned nahoře byly, třeba svázané noviny z let 1880 až 1890, časopisy "Česká škola", "Český učitel", "Věstník vládní pro školství obecné" z 1920 a podobně. Jsou tam i albumy se známkami, ale na ty a knihy jsem se ještě ani nedíval. Když mi tenkrát bezdomovci vyprávěli co všechno likvidovali, tak jsem si myslel, že si vymýšlí. Dnes mám chuť jim věřit a kdyby s tím šli co rozbili a vyvezli na skládku do starožitnictví, tak se dnes válejí na "kanárech" a nechodí vybírat popelnice.

Přiznám se, nedokážu dost dobře vyjádřit svůj pocit, když jsem četl v novinách jako čerstvou informaci něco o čem jsem se jako malý kluk učil ve škole a představovalo to pro mě div ne pravěk:

Úmrtí. Dne 23.srpna přinesly české noviny trudnou zvěst, že předešlého dne náhle z tohoto života vyrván smrtí muž, jehož každé uvědomělé srdce české ctilo jakožto z nejzasloužilejších pracovníků o kulturní pokrok národa našeho. Jméno Jana Nerudy bylo snad v Čechách jménem nejznámějším............

Já se Vám ocitl v úplně v jiné světě! Připadalo mi, že mám zase deset let, opět lezu po stromech a zažívám nějaké dobrodružství jako bych byl ve Stínadlech s Rychlými šípy a objevili jsme ježka v kleci. Vzal jsem noviny, sedl si pohodlně do stínu a začal číst. Tak jsem se začetl, že jsem se probral, až se stín změnil v prudké sluníčko, které mě začalo nemilosrdně pálit a vrátilo mě do přítomnosti.

Namátkou Vám zde uvedu pár článků a udělejte si sami trochu obraz doby a teď nevím, dávno minulé, nebo to není tak dávno? Vše je citováno převážně z časopisů "Česká škola," nebo "Český učitel" většinou ročník 1890.

A začneme zamítnutím žádostí o otevření české školy ve Vídni. A důvod zamítnutí rakouskými úřady? Důvod byl prostý: "..........poněvadž Čechy nelze pokládat za kmen v Dolních Rakousích usedlý.................",

A co si takový učitel vydělal?
"Chudí učitelé v bohaté zemi!" V Deutsche Schulzeitung 10.5.1891 se píše o platech českých učitelů v království českém, kteří mají v průměru 450 zl. služného, které se pohybuje mezi 700 a 400 zl. Ale jsou zde ještě funkční příplatky, takže platy mohou být i vyšší než 1.000 zl. Což se Čechů, ale netýká..................

Jak to byla s počty žáků a počty škol? Třeba na Malé Straně?
"Česká škola" 1890: " …............Pro tuto část Prahy na levém břehu Vltavy jest 3.991 malostranských a hradčanských Němců vedle 21.635 Čechů, 32 německých tříd a pouze 40 tříd českých. Navíc jsou zde pro německé žáky zásobárny po německém sirotčinci a zřízená jest škola nákladem obce s osmi třídami. Pro Čechy zde stát jediného ústavu nevydržuje....................."

"..............Jest v Praze pouze 15% Němců, ale vzdor tomu vydržuje stát pro tuto hrstku jen v Praze samé 6 středních škol, 4 gymnasia a 2 reálky a mimo to v Karlíně vyšší reální školy a na Smíchově nižší gymnasium. Ohromná většina česká musí se spokojit 5 středními školami, 4 gymnásiemi a 1 reálkou. Mimo to obec pražská musí vydržovati 2 měšťanské a 3 obecné německé školy. Taktéž obec Karlínská měšťanskou dívčí a obecnou chlapeckou, obec smíchovská měšťanskou a obecnou dívčí a obecnou chlapeckou, obec vinohradská obecnou dívčí a obecnou chlapeckou německou školu. Jest tedy pro 33.000 Němců z nichž je 14.000 židů v Praze a v předměstích 8 středních škol, 3 školy měšťanské a 9 obecných, celkem 20 škol. Naproti tomu ve Vídni nemůže soukromá česká škola ve Favoritách, dosáhnouti od ministerstva vyučování práva veřejnosti! V Praze a předměstích připadá jedna škola na 1.500 Němců (i se židy) a ve Vídni i když se na počet stlačený terrorismem německým Čechoslovanů 63.834* duší vezme zřetel, musí se jediná česká soukromá škola vydržovat z dobrovolných příspěvků a Maticí školskou! Krásna to ilustrace zaručené ústavou rovnosti v Rakousku!..............."
*Je zde poznámka, že ve Vídni je po českém sčítání počet duší přesahující 180.000.

"Český učitel" 1890: "Proč se prázdné německé školy nezrušují? Dvojtřídní veřejná šk.ob.v Kosové Hoře má 2 třídách 28 dětí a také, jednoho řídícího učitele. Kdyby to byla česká škola za Duchcovem!........................."

A jaké to bylo jinde, protože Praha na tom byla vzhledem k ostatním částem země velmi dobře.

"Český učitel" 1890: "Měšťanské školy na Moravě. Dle nejnovějších zprávy úřední jest na Moravě pro tři čtvrtiny obyvatelstva 30 českých škol, ale pro čtvrtinu německého obyvatelstva je zde 51 škol měšťanských.............."

Co Slovensko?
O školách jsem nenašel nic. Slovenské školy byly asi vzácnost, proto jsem sáhl po Národních listech.

1.7.1921 "Národní listy" V celé ČSR přibylo 2.996 škol z toho na Slovensku přibylo 2.372 slovenských škol, což pořád bylo málo proti maďarským školám kterých bylo 2.553.

5.6.1921 "Národní listy." "….............Jak se vyjádřil "Scotus Viator" (tj. Seton-Watson) o slovenské obrodě: " Slováci by bez Čechů své svobody nikdy nedobyli. Dostali vše najednou bez napětí svých sil. Čechové musili dlouho a těžce bojovat za své svobody."

Zde mě prosím opravte případně doplňte, nejsem si docela jist kdo byl "Scotus Viator?" Matně si vybavují, že to mohl byt skotský znalec a přítel Slovenska? Vědec?

V "České škole" z 1890 roku jsem našel o Slovensku pouze tento článek:
"...................... Maďarisování uherských Slováků bez ostychu hrubým násilím páše se i v kostele. Arcibiskup kološský vydal nařízení, aby ve farním kostele v Bačce se každou třetí neděli kázalo maďarsky, ačkoliv obyvatelstvo v obci a v celém okolí jest úplně slovácké. Přirozeno arci, že Slováci, nerozumějíce maďarskému kázaní, prostě z kostela odešli. Biskupský úřad obrátil se následkem toho k policejnímu úřadu, žádaje, aby odcházení z kostela při maďarském kázání bylo zabráněno. Skutečně také dostal stoličný rozkaz, aby žádosti vyhověl. Snad budou bodáky nutit selský klid, aby v kostele zůstal........................"

Jak to vypadalo v Haliči a v Podkarpatské Rusi? Opět články z "Českého učitele."
"Z ráje učitelského v Haliči, v Rzochově okresu mieleckém opustil před měsícem učitel nemoha být živ ze svých učitelských příjmů své definitivní místo a není od té doby o něm ani slechu."

"Zemřel hladem. Prvního října zemřel hladem učitel Michal Jaremko v Polaně okresu lvovského. Ačkoliv 15 let sloužil, byl jen provisorním podučitelem, neboť jeho snahy po pevném postavení byly marné............"

O slovanské vzájemnosti "Český učitel" asi také kolem roku 1890.
"Ve školách německých se vědomí pospolitosti pěstuje. Němci majíce ve všech státech světa své školy, aniž by jim v tomto tyto národy bránily, tuto samozřejmost jiným národům hlavně slovanským upírají. (nasledují počty škol, třeba v USA, ale i tam kde by jste to nečekali, třeba v Turecku, Číně) Mnoho českých dítek nemaje jinou možnost, je nucena německé školy navštěvovati.................. Myšlenka slovanské vzájemnosti nevede k nenávisti k jinému národu, ale pouze k ochraně života našeho a k poznání mezi sebou národů slovanských a to ve všech poměrech svého života."

Na závěr, ukázka co všechno rakouské úřady dělaly, jen aby český živel poněmčili.

Český učitel" 1898 "Upřímné přiznání německé učitelky z Č. Budějovic, která neznajíc jazyka českého, žádala, aby z Budějovic byla přeložena tam, kde do německých škol chodí také opravdu německé děti: "Neumím česky a mé žáčky neumějí německy. Jsem mučená já, jsou mučeny mé svěřenkyně. Nezvyklá tak hrozným poměrům, proplakala jsem celé noci. Zde rozhodují politické a ne vychovatelské důvody. Vyučovala jsem mluvnici a víc než půl třídy soudilo, že vykládám dějepis. Uznáte, že za takových poměrů se mi škola zprotivila."




Další články tohoto autora:
Edmont Dante

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku