Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 13.8.2004
Svátek má Alena




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Fahrenheit 9/11.
 >ZE STARÝCH NOVIN: 120 let v lidské historií je to velký skok?
 >VÍKENDOVINY: Někdy je přírody až moc
 >PENÍZE.CZ: Bezpečnostní prvky Eura
 >ŽIVOT: Továrnna na Absolutno aneb Karel Čapek a Utah
 >REAKCE: Dopis pro šéfredaktora MfD
 >TÉMA: Kerryho předvolební křeče
 >LIDŠTINY: Stalin a Bush jsou prý pořád v kurzu - mají něco společného? aneb americké prezidentské volby za dveřmi.
 >ZE STARÝCH NOVIN: Vztahy Čechů a Němců před asi tak 120 lety
 >MÉDIA: Presidentův moderátor? - nebo snad pouze český chaos?
 >POSTŘEH: O řetězovém dopise a platonické lásce
 >PRÁVO: Spravedlivý proces, hasiči, policajti a ostatní.
 >PENÍZE.CZ: Finanční plánování podle TriMan II.
 >NÁZOR: Uvažování a záměry lidí zvláštního ražení
 >NÁZOR: Hoffmannovy povídky z basy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
13.8. TÉMA: Fahrenheit 9/11.
pLišák

Michael Moore má nadváhu. Z toho, že používám tento eufemistický, politicky korektní termín, byste měli usoudit, že je mi přesto sympatický. A není to jenom tím, že sám mám nadváhu též, navíc menší než on, a proto by se mi mohlo zamlouvat mít ho vždy po ruce, abych na to mohl poukázat (Já že jsem tlustej? Podívejte se na Moorea!). Je mi sympatický v ohledech, které s jeho fyziognomií nemají nic společného. Proč tedy o jeho nadváze mluvím? Protože je extrémním příkladem toho, jak daleko jsou ochotni zajít jeho oponenti, v situaci kdy jim docházejí argumenty.
Je to, jako kdyby si řekli:"Když zmíním jeho tloušťku, tak každý spravedlivý člověk musí uznat, že mám alespoň v něčem pravdu." Netvrdím, že je to záměrné. Ale jsem přesvědčen, že je tady nádherně demonstrována tendence mémů pochybných k vytváření koalic s mémy neoddiskutovatelnými s cílem zajistit si zdání plausibility. Na každý pád, když se dočtete ve článku, že Moore je tlustý, arogantní levičák a fotografie dokumentující první z těchto charakteristik vám stačí na to, abyste vzali zbývající dvě za bernou minci, tak byste měli ustat v četbě tohoto povídání, protože vás nemůže nikterak obohatit (a pokud se přesto budete chtít účastnit diskuse, měli byste předeslat, "nečet' jsem to celé, ale ste fšichni levičácký hipíci" :-))) btw imho ctrl+c/v vám usnadní práci).
Michalel Moore určitě není mistrem "obrazové manipulace", jak jsem se kdysi dočetl v úvodníku zde na Psu. Úvodníku psaném autorem, který v té době zjevně film neviděl, a přesto o něm zasvěceně kontemploval. Tomu úvodníku by se dalo vytknout daleko více, jenomže proto, že by se vám z archivu (24. květen) tahal dlouho, tak ho radši víceméně nechám plavat.
Vytýkat obrazovou manipulaci někomu, kdo dokáže slepit celovečerní dokument převážně z archivních záběrů, je opravdu zcestné. Mohu vás ujistit, že ve filmu sice uvidíte nějakou tu montáž, ale montáž přiznanou, to jest provedenou tak, že každému dojde že o montáž je. A upřímně, nerad bych jí oželel, protože je celkem vtipná.
Jak vlastně charakterizovat F-9/11? Není to čistý dokument, protože používá prvky, které se vymykají informativnímu charakteru. Kdybych ho chtěl zařadit jako "umělecký dokument" tak si koleduji o oprávněnou námitku, že po umělecké stránce není nijak objevný. Abych si ušetřil dlouhé rozebírání této otázky, navrhuji kategorii, která mě osobně připadá maličko pejorativní, ale věřím, že Michael Moore by ten nápad ocenil. F-9/11 je dokumentární groteska. Už proto, že její hlavní aktéři jsou bezděční komici (Namely Pavka Wolfovitz - více ve spoileru). Myslím, že tohle je to hlavní, čím se ten film dá charakterizovat. Informace v něm sdílené, by se daly stejně dobře sdělit psanou formou. Moore ovšem chce těmto informacím zajistit co nejširší publikum a na pomoc si bere humor, který má zajistit "širší posluchačský kádr".
Mohu vás ujistit, že Moore nevytrhuje věci z kontextu. Odmítám ale námitku, že zmiňuje pouze věci nepříznivé pro současnou administrativu USA a vynechává ty pozitivní, uznat jako negativum filmu. Nebo má snad každý dokumentarista zabývající se Adolfem Hitlerem mít za povinnost zmínit ony příslovečné dálnice?.
Michael Moore rozhodně není levicový extrémista, který by "šel na ruku hrdlořezům islamistickým". Je to pravý americký patriot. Je jisté že pro svou vlast v tuto chvíli dělá více než "první z profesionálů". A dost možná, že za svou vlast riskuje více, než vojáci nasazení v Iráku. Ale nemalujme čerta na zeď. Fahrenheit 9/11 mě přesvědčil, že i přes nejrůznější fašizující tendence si USA zachovávají značnou míru svobody projevu, a Michael Moore je jeden z těch, kdo bojují za to, aby to tak zůstalo.
Film vám rozhodně mohu doporučit. Když ho zhlédnete dnes, budete mít po letech oprávněný pocit, že jste byli u toho, když se psala historie. A pokud jste rozhodnuti se na něj podívat, tak byste možná neměli číst můj druhý dnešní článek tzv. spoiler, to jest článek, který rozebírá věci ve fimu uváděné a nechat se místo toho příjemně překvapit. Ke spoileru se ostatně poté můžete kdykoli vrátit.

F-9/11 - Spoiler

Toto je takzvaný spoiler, tedy povídání o filmu, v němž se prozrazuje jeho obsah. Jestli jste film ještě neviděli a nechcete se připravit o první dojem, nečtěte to.

Pro třísku v oku bližního nevidí trám v oku vlastním. To je stručná charakteristika Mooreových oponentů, kterou bych rád uvedl tuto pasáž, kde se chci věnovat některým konkrétním faktům z filmu Fahrenheit 9/11 a jejich interpretaci.
A kontroverze začíná hned z kraje. Moore zařadil do F-9/11 záběr, kdy televizní komentátor říká, že při ručním přepočítání by Gore vyšel jako vítěz. Oponenti mu předhazují četné verze, podle kterých to tak není. Jak by to dopadlo kdyby došlo k přepočítání? Řeší oponenti ex post. Moore pouze citoval, resp. zařadil shot, který (pámbuvíjak prošel a) zmiňuje výsledek odpovídající jeho verzi. Ale o to přece nejde. Důležité je, že k oficiálnímu přepočítání nedošlo a supreme court vyřkl svůj výrok bez tohoto přepočítání a Gore ho komentoval:"Silně nesouhlasím, ale přijímám."
Následuje pasáž věnovaná tomu jak GWB proflákal období od svého zvolení do 9/11. A o tom kupodivu není sporu. Zajímavé samo o sobě. Lidé, kteří se chytají maličkostí, jako hovno košile, neprostestují proti konstatování, že nově zvolený prezident za prvního půl roku strávil 42% času mimo úřad. Možná je utěšilo to, že Moore zde zařadil Bushovu vlastní obhajobu, že přece nemusí být ve Washingtonu, když má fax.
Následující (s ohledem na chronologii filmu) výčitka, že Moore používá televizní záběry, které nebyly vysílány, se patrně týká titulkové sekvence s líčením jednotlivých protagonistů. Každého cenzora, který by mě nějakým formálním tahem o tuto sekvenci chtěl připravit bych s okamžitou platností postavil pod kuratelu, leda by se hájil tvrzením, že podle jeho názoru pohled na chování Paula Wolfowitze by mohl slabší povahy doživotně poznamenat na duševním zdraví. Mě, s mou slabostí pro kuriozity, ovšem naprosto nadchl záběr, kdy si Wolfie před česáním vsune půl hřebene do úst, aby si ho navhčil (hřeben). A běda tomu, kdo by mi jej chtěl upírat. Ale vážně, sekvence má svůj smysl v navození atmosféry. Uvádí nás do prostředí již zmíněné grotesky a předesílá, že ti "bambulové, to budou asi komici".
Uvedení do atmosféry jedenáctého září je vskutku mistrné. Právě proto že není obrazové. Docela lituji, že jsem ten film neviděl napoprvé v kině, protože by mě upřímně zajímalo, jaké pocity by to ve mě vyvolalo. Je to něco (triviálního, to uznávám) co bych nerad upřel i těm co se rozhodli přečíst si spoiler. Následné záběry jsou možná opět postupem, který Moore nevymyslel sám, ale přinejmenším ho vhodně adaptoval. To vám opět kazit nebudu, je to působivé až za hrob (leda bychom se domluvili, že diskuze k této části může být ultraspoiler, kde už fakt vykecáme absolutně všechno).
Raději opět navážu tam, kde se dá uplatnit má teze, že tříska a trám nemohou zůstat v opozici natrvalo. A sice v otázce toho jak minuty katastrofy prožíval sám George my pet W. goat Bush. Zde je nám dlužno vypořádat se s námitkou, že první kolize letadla s jedním z mrakodrapů WTC mohlo vypadat jako nehoda, a tudíž si to nežádalo presidentovy pozornosti více než dítka v mateřské školce na Floridě. Já si myslím, že žádalo a věřím, že nejsem sám. A to i v situaci, kdyby se nakonec mělo ukázat, že to byla pouze nehoda, jak se mnozí v tu chvíli domnívali, přestože pak strávili následující půlhodinu u televize a přesně si to všechno pamatují, a tudíž ve světě, jaký by si oni asi přáli mít pod nohama, bych já měl odesílat dopisy upozorňující na tuto nesrovnalost patřičná místa. Ale vážně, není to podezřelé, že Franta Fuka seděl (dopoledne?) celou půlhodinu u bedny, když se domníval, že jde o banální nehodu? Je ale možná, že za od doby kdy jsem vykopal televizi ze svého života, jsem už zapoměl na to jak se u ní dá zavinout. Příslušný moment ovšem Moore přechází komentářem víceméně shovívavým.
Ve chvíli, kdy se GWB dozvěděl o druhém útoku, už nebylo pochyb o tom, že se jedná záměrný útok. A tady začíná jedna ze stěžejních částí filmu. GWB nedělá, co by měl. To samo o sobě dává Mooreovi naprostou legitimitu v tom, aby se tázal, co tedy v danou chvíli GWB dělá, eventuelně, o čem přemýšlí. Tady už pro shovívavost vážně není místo. Moore se rozhodně nezdržuje tím, že GWB po první kolizi šel do školky. Důkladně rozebírá až to, že po druhé kolizi několik minut seděl a nedělal nic. Ale určitě v tu chvíli měl o čem přemýšlet.
O tlusté černé fixe. A tady se rozvíjí další zajímavá kontroverze s Mooreovými oponenty. Kdosi jménem Brendan Nyham vyčítá Mooreovi, že v situaci, kdy uvádí do souvislosti Jamese R. Batha a GWB, se snaží vyvolat dojem, že Bin Ladinova rodina investovala do firmy Arbusto přímo, zatímco skutečnost je taková, že džejár investoval do džídalbjůbí své vlastní peníze.
Věc stojí za podrobnější rozbor. MM na tomto místě totiž praví "James Bath himself in turn invested in George W. Bush". Takto praví poté co divákovi explicitně sdělí, že "One person who did invest in him was James R. Bath. Bush's good friend James Bath, was hired by the bin Laden family, to manage their money in Texas and invest in businesses." Tedy česky a chronologicky:"Ten kdo do něj investoval, byl J.R.B. Bushův dobrý přítel J.B. byl najat bin Ladinovic rodinou, aby spravoval jejich peníze v Texasu a investoval je do obchodu. A James Bath osobně (himself- zde je jednoznačné, že investoval své vlastní peníze) potom (v originále "in turn" a to se může zdát sporné, protože "in turn" by se dalo více méně přijatelně vykládat i tak, že Bath investoval do Bushe jr. "za to" nebo "díky tomu", že bin Ladinovci investovali do něj, resp svěřili mu prostředky).
Jinými slovy, říká-li Moore "himself", nenechává nikoho na pochybách, že Bath investoval své peníze (do jaké míry byly opravdu jeho může zůstat otázkou, ale Moore nemůže dokázat opak, takže to raději plně připouští). A říká-li "in turn", může to znamenat "poté" ale i "v důsledku toho". Nicméně ať už to znamená, že díky tomu, že Bath disponoval bin Ladinovskými prostředky, mohl si dovolit investovat své vlastní do GWB, nebo jenom časovou souslednost spolu s indikací, že tato souslednost je sama o sobě podezřelá. Nebo není?
Ale hlavně je nutné poukázat na to, že zatímco oponenti pitvají otázku, zda Moore náhodou nenaznačuje, nebo neříká dost jasně, že do Arbusto investoval Bath a nikoli Bin Ladinovci, investicemi do dalších firem už se nezabývají. Pochopitelně, tam už je totiž nepochybné, že to byli saudští investoři, kdo investoval přímo do Harkenu a do Carlyle. Není ve světle této skutečnosti zcela zanedbatelná otázka, zda Bath vrazil do Arbusto svý nebo jejich prachy? Přesněji řečeno jakým tónem Moore správně říká, že tam vrazil svý. A není mlžení v otázce, že Mooreovo podání může méně pozorným divákům možná podsouvat myšlenku, že Ladinovci investovali přímo do Arbusto, tak trochu zcestné. Jsme zpátky u problému, který lze vyjádřit lapidárním:"von sice nelže, ale je tlustej". A těžko budu uznávat, že když někdo jde proti velké lži a jiní se ho snaží nachytat na technických detailech, tak jsou to lidé motivovaní čistě touhou po objektivitě.
Excelentní ukázku principu třísky a trámu na domácí půdě nám v reakci na následující záběry F-9/11 opět nabízí Uncle Fucka (toto pojmenování berte prosím jako výraz toho, že si toho chlapa hluboce vážím, mimojiné právě proto, že se tímto jménem podepsal jako autor titulků k filmu South Park - Peklo na zemi. Dyť já mám koneckonců rád i toho Astona a Baldachýna, a tím víc mě sere, když je vidím si takhle cintat na triko.). Fuka říká, že poté co Moore upozorní, že po 11 září se nesmělo v USA létat, následuje střih na politika, který "vypráví, že Bin Ladinova rodina těsně po 11. září odletěla z USA" - omyl. To důležité, co senátor Byron Dogan říká je, že ty lety byly povoleny z nejvyšších vládních míst. Ve střihu použitém v F-9/11 nevyslovil jediný časový údaj. To dělá až Moore posléze a říká explicitně "po 13 září". Nyham na to jde sofistikovaněji a opět Moorea obviňuje z toho, že naznačuje, že Ládinovci letěli dřív než ostatní. Už začínám chápat, proč se Moore osobně ve filmu zas až tak moc neukazuje. Nechce jim dát šanci, aby ho obvinili z manipulace na úrovni neverbální komunikace!
Následuje sekvence ironizující válku v Afghanistánu s krásnou úvodní sekvencí na motivy sedmi (zde čtyř) statečných, analýza rozpoutání domácí hysterie a postupné přesouvání pozornosti na Irák. Z války samotné přináší Moore komentáře vojáků, které jako by vypadly z Kubrickova "Full Metal Jacket" a to včetně toho, že si divák není jist, zda někteří z nich ironizují, nebo jsou vážně tak blbí. Respektive, u Kubricka vím, že když Joker říká na kameru, "že toužil poznat fantastické lidi této exotické země … a zabít je" tak ironizuje. Tady fakt nevím jak to myslí voják, který nadšeně popisuje, jak se skvěle střílí do všeho, co se hejbe, když si k tomu do sluchátek pustíte nějakou prima muziku. Záběry na utrpení i zbytečnou buzeraci civilistů, kombinované s Rummyho povídačkou o tom kolik péče a humanity je věnováno zaměřovacímu procesu, opět usvědčují z manipulace protivnou stranu.

Někteří oponenti vyčítají Moorovi, že spoustu času věnuje jedné matce zabitého vojáka. Opravdu jsem se obával, že uvidím nějaké zdlouhavé záběry na "slzy tvý mámy šedivý". Daleko od skutečnosti. Mooreova volba Lily Lipscombové zde byla naprosto geniální. Jelikož pracuje na sociálce, tak mu nejdříve pomůže objasnit důvody, které mladé lidi v USA ženou do armády. Jsou to důvody ekonomické, a bylo tomu tak i v případě jejího syna, kterého tam koneckonců sama pomohla nasměrovat, protože si nemohla dovolit zaplatit mu studium.
Proto není jen zdrcená, ale především nasraná. Možná je to shoda okolností, Moore koneckonců na ní nejspíš padnul, když chtěl jako příklad vybrat někoho ze svého rodného města Flintu, a zázraky se dějí, padnul na někoho kdo se dokáže podělit o svůj příběh i o své utrpení, aniž by vás ubíjeli voláním po soucitu. Ona nestojí o soucit, ale volá po nápravě. Ani na konci se neválí v prachu, ale jen se tak opře rukama o kolena, ale pořád stojí na nohou. V závěru se chvilku zmateně pokouší komunikovat s arabkou protestující proti válce jako takové, ovšem těch pár rozpačitých záběrů ze zpětného pohledu vychází jako dost stěžejní podnět k zamyšlení o tom, co se to ta ženská snaží tý arabce vykládat. Že jí zabili syna, který byl vyslán okupovat cizí zemi? (Mimochodem charakteristiku akce jakožto okupace ve filmu uslyšíme i z úst samotného GWB. A já furt myslel, že to mělo bejt osvobození :-))) Syna, kterému z ekonomických důvodů armádu sama doporučila. Chce snad za takových okolností naznačovat, že je na jedné lodi s někým, komu v Iráku bombardují příbuzné, kteří možná v životě nedrželi zbraň v ruce? Nevím proč tam ty záběry zařadil Moore, ale vyvolávají zamyšlení a proto tam patří i s tou rozpačitostí. Co je ale z mého hlediska velmi dobré, je že je tam minimum patosu, na který jsem dost citlivý.
Ale to je koneckonců pochopitelné. Moore nechce vyvolávat přehnané emoce. Chce přivést diváka k zamyšlení. Citace Orwela předcházející závěrečnému touché, usvědčuje z nepřiměřené podjatosti všechny oponenty, kteří tvrdí, že film je pouze a jenom agitkou proti Bushovi. Je to obecné zamyšlení nad motivy války tohoto typu při současném rozložení sil. Pro jistotu dodám, že nemám na mysli to, že Moore cituje Orwella, ale to co z něj cituje.
Když se tak zamýšlím nad všemi těmi nařčeními, že Moore fixluje a používá naaranžované záběry docházím k závěru, že to nejsou zdaleka ty nejpůsobivější. I když třeba nápad s otravováním kongresmanů, jestli by nechtěli svoje děti poslat do Iráku není nejhorší, daleko více na mě zapůsobily záběry přejaté z médií. Z mého pohledu vůbec nejpůsobivější (ve smyslu nejodpudivější, ale zároveň s největší vypovídající hodnotou) jsou záběry z reklam firmy Halliburton, propagující se skrze spolupráci s armádou, které spoléhají na to, že zneužitím pokřiveného patriotismu si vylepší image. Skutečnost je přitom taková, že ta válka je pro ně bohovskej kšeft. Na stránkách, které mají s Moorem společné jen to, že na ně ze svých stránek odkazuje, jsem se dozvěděl, že Haliburton má s vládou (po různých tanečcích okolo pokusů získat smlouvu bez konkursu) smlouvu, na jejímž základě mimo jiné dostává podíl z věcí které dodal do Iráku, odpovídající procentům z toho, kolik za dané zboží zaplatil, aniž by někdo kontroloval, zda to nemohl pořídit levněji. A tak například nakupuje sodu (a vím, že v američtině to může znamenat i originál Coca Collu, s tou to taky koneckonců hodlám srovnávat) ve velkoobchodě dráž, než já jí pořídil v Bostonu, jednom z nejdražších amerických měst, v maloobchodě.

Pro dění v našem rybníšku mám jediné vysvětlení. Je jím rovnítko mezi (alespoň některými) oponenty Moorea a proponenty II. války v zálivu. A to bona fide proponenty. Já pochopitelně chápu, že Saddám ležel v žaludku mnohým (koneckonců mě taky) a jeho odstranění se mohlo zdát legitimní záminkou k zásahu. Jenomže by ta záminka nesměla být formulována v podobě mnohem volnějších souvislostí (even more "loose juxtapositions"), než jaké jsou podsouvány Michaelu Mooreovi. A nejen to. Záminky k invazi do Iráku byly postavené na lžích a dokonce i na falsifikovaných dokumentech (O tom si ovšem povíme pouze v případě, že mi Aston, přestože Psa údajně očekává nějaká zásadní redukce, v budoucnu umožní zveřejnit můj komentář k dokumentu "Uncovered - The whole truth about the Iraq", nebo si aktivně dohledáte místo, kde zveřejněn bude. Myslím že spojení "former pLisak" by mohl v googlu být někdy na podzim dostatečně unikátní identifikátor pokud to někdo nezmelioruje).
Na závěr mě napadá určitá právní paralela. Armáda spojených států je tvořena profesionály. Když někdo nastupuje rizikové zaměstnání, tak musí být o rizicích poučen, musí se s nimi seznámit a podepsat, že s nimi byl seznámen.Zaměstnavatel ovšem nese zodpovědnost v případě, že rizika překročí rozsah s nímž byl zaměstnanec seznámen. Pochybuji, že kdokoli z rekrutů by seznámen s možností, že bude někam vyslán s informací, že tam jede osvobozovat obyvatelstvo, a přesto po něm toto obyvatelstvo bude střílet i poté, co jeho prezident po malém tanečku s Teletubies na palubě letadlové logi vyhlásí, že "mission acomplished" a "we prevailed". Myslím, že pozůstalí po vojácích zabitých poté co Dubyia pronesl druhý z těchto výroků pod bannerem nesoucím ten první mají větší šanci vyhrát u soudu, než ta káča co sušila kočku v mikrovlnce. Možná se zde zdánlivě iracionální právní systém USA, ukáže být "svrchovaně spravedlivým". For once I'll agree.

pLisak




Další články tohoto autora:

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku