Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 16.8.2004
Svátek má Jáchym




  Výběr z vydání
 >ODBORY INFORMUJÍ: Mlynářovi sociálně potřební ředitelé
 >DOKUMENT: Teze změn systému zdravotnictví
 >KULTURA: Nenechme si nalhávat.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dovolená, díl druhý a poslední
 >PSÍ PŘÍHODY: Zase jedno vítání
 >PENÍZE.CZ: Nevíme, co s penězi
 >NÁZOR: Nominace vnuka rodáka z HORNÍHO BENEŠOVA
 >KOMUNISTÉ: Hoffmannovy povídky z basy
 >GLOSA: A co na to stařeček Pagáč?
 >NÁZOR: Nová vláda. Setrvalý stav.
 >NÁZOR: Proč LOK fandí nové ministryni zdravotnictví.
 >REAKCE: Máme vážné podezření...
 >MOBY DICK: Utopení ing. Duto Hlava
 >NÁZOR: Kozel zahradníkem
 >TÉMA: Fahrenheit 9/11.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
16.8. RODINA A PŘÁTELÉ: Dovolená, díl druhý a poslední
Ondřej Neff

Čtrnáct dní dovolené, no, dejme tomu, dovolil jsem si hodně! V neděli jsem se vrátil a bylo to bezvadné. S Ljubou a partou kamarádů - ze Psa jistě znáte Františka Mrože Novotného a Ivana Gentlemana Straku, abych jmenoval pravidelné přispěvatele Psa - jsme byli v Chorvatsku. Mrož je jachtař s třicetiletou praxí. Najal v Zadaru třináctimetrovou plachetku a týden jsme se mrskali mezi ostrůvky mezi Zadarem a Šibenikem - a nikomu se neudělalo blbě! Tedy, moc blbě. Mně jenom trošku a ještě v Praze po návratu se mi zdálo, že se záchodová mísa nějak kejve.

Příští čtyři dnny tedy zase budete muset vydržet nějaké ty příhody z uplynulého týdně, jako před nedávnem, kdy jsem s Martinem Zhoufem byl v Toskánsku.

Dnes trochu nostalgie.
Bylo nebylo... Kdysi dávno, kdyby se pradědeček Neff rozhodl putovat z Prahy do Zadaru, nemusel by si brát sebou cestovní pas (pravděpodobně ho ani neměl). Já si pas vzít musel a několikrát jsem ho ukazoval - jak je pěkný zvnějšku, protože ho nikdo neotevřel na žádné z třech hranic, jež jsme při každé z obou cest překročili. Ale kdybych pas neměl, asi by byl povyk - přinejmenším na hranici s Chorvatskem.
Cestování do Zadaru: je na ní moc hezky vidět naschválismus.
V Česku putujete v pohodě do Znojma až na hranici, pak nastává okázalý rakouský nezájem a jedete po okresce, která se vlní mezi Alíkovou boudou a trafikou pana Nowaczka, než se napojí na dálnici do Kremže. Pak je to v pohodě, až do Slovinska, kde zase je silnice přes Maribor pečlivě udržována v tom nejšílenějším myslitelném stavu - aby si snad Chorvati nemysleli, že Slovinci budou podporovat turisty táhnoucí za jižním (chorvatským) mořem! V Chorvatsku se záhy dostanete na dálnici. Je skvělá, bez ironie a mhouření oka, velkou část vybudovali během loňského roku a jedou dál! O něčem podobném se našim kridiotům nemůže ani zdát. Ale i ona má své chybky.
Především je placená, což znamená, že před platebním místem vznikají zácpy a trvá to i hodinu, než se prokoušete. Takže čas, který naženete na dálnici, ztratíte při placení. Kromě toho dálnice není hotová, na jednom místě stavějí tunel a je tam 16 km dlouhá horská objížďka, tedy další hodina utrpení. Takže Praha - Zadar, šestnáct hodin jízdy, lhostejno, kdy vyjedete. Možná, že během týdne je to lepší, my jsme vyjeli z Prahy v pátek večer, při zpáteční cestě ze Zadaru v sobotu večer a bylo to prašť jak uhoď.

Ještě ke stavebním pracem - do Vídně jsme dorazili kolem čtvrté ranní. Opravují tam dálnici - tedy ve čtyři ráno tam pracují. Když jsme pak dojeli k Praze, kde už půl roku stavějí mostek přes dálnici a vznikají z toho dennodenní fronty, nebyl tam nikdo.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku